15 díl- Konečně jedeme

6 1 0
                                    

Petr: No hurá!  Naty přibalyla ještě pár drobností a já už vše dával do auta a startoval. Naty vylatěla ze dveří jak tryskáč a já se těm jejím blbostem stéjně jako ona těm mým musel smát.....

(Pořát si v hlavě říkám proč jsem jí nepotkal dřív je tak skvělá a já se světem celou tu dobu potácel sám...)

Naty: Tak jo přibalyla jsem pár věcí především nějaké mikiny a Peťovi trenýrky. A utíkala ze schodů tak rychle až jsem zapoměla brzdit že jsem zedveří proletěla tím způsobem že jsem dveře ani neotevřela ale narazila do nich.

Petr: Už jedeme po dálnici.

Petr: "Jsi v pohodě potom nárazu?"   - Zeptal jsem se jí a ještě se smál.

Naty: "Jo! Ještě se ptéj děláš úplně stéjné blbosti jako já......"

Petr: " No to brzdi lásko. Mnohem větší až obrovské blbosti."    - Skočil jsem jí okamžitě do řeči a dostal ještě větší záchvat smíchu  než ona....


Život Petra Lexy a ....?.....Kde žijí příběhy. Začni objevovat