Petr: "Nemáš hlad zlato?" Zeptal jsem se Natušky, když jsme projížděly kolem různých obchodů a benzínek. "Ani nevím. Ty jo?" Odpověděla tak znechuceně ale z úsměvem.
Petr: " Naty bude z tebe anorektyčka. "
Naty: " Ale houby co všichni máte. Jen nemám hlad. "
Petr: " To určitě. "
Petr: Dopověděl jsem a okamžitě zastavil u Albertu. " Šup vystupuj." Řekl jsem, když už jsem byl z auta venku. " Fajn, fajn" Odpověděla.....
Naty: Ty jo říkám si pokaždé, když se Peťa takhle chová. Kdybych měla hlad tak mu to řeknu.
Jsme v obchodě. A jak jinak Peťa mě poslal pro pečivo ale já nešla jelikož moc dobře vím jak to dopadne......... No jasně stojí u regálu s energeťáky.
Naty: " Peťo! Opovaž se..... "
Petr: "Naty . Jsem né moc vyspaný a pojedu dlouho. "
Naty: " To je mi jedno tohle do sebe cpát nebudeš. A já můžu taky řídit. "
Petr: (Možná to zní jako hádka ale hádka to není vždy se u toho i zasmějeme. No vždy né ale to je jedno....) Ok. Vzaly jsme džus a kyselku. A nějaký jídlo.
Naty: " Hoť mi klíče!" - Řekla jsem ze smíchem...
Petr: " Nerozbí to auto zlato. Je dražší než ty. I když jsem ho nekupoval. " - Odpověděl jsem ze smíchem a splnýma rukama.
Naty: " Ale prosimtě" Hahaha..... " Mám ti otevřít kufr nebo zadní dveře? "
Petr: " Naty? "
Naty: " Jasně chápu" - A nastavila jsem ruku jakože mu posílám pusu. A on mi v tu chvíly hodil klíče a řekl. " Já tebe taky lásko"
Snad se alespoň trochu líbylo. Teť budeme pár dní mymo takže nebudu psát.
Ale mějte se krásně. Vaše Naty* :-)
ČTEŠ
Život Petra Lexy a ....?.....
FanfictionTy to příběhy budou popisovat život Petra Lexy v jeho soukromí. :) snad vás to bude bavit :)