I hate You!/ I love you?

Proč já?!

TOMMY
Ze zkoušky s kapelou jsem se vrátil domů až k večeru, kdy jsme většinou večeřeli.
"Jsem doma!" Zahlaholím rozjařeně. "Tommy...kde jsi byl tak dlouho?" Přicupitá moje mamka ke dveřím a trochu se zamračí. "Chtěla jsem s tebou něco probrat..." našpulí uraženě rty. Jen zakroutím očima. "Byl jsem s kámošema." Pokrčím rameny. "Víš dobře, že jsem ti zakázal se s nimi stýkat. Nemají na tebe dobrý vliv." Zabručí můj otec nevrle a posadí se do čela stolu.
Jistě...ale díky nim mám pocit, že žiju.
Taky si sednu jr stolu a čekám, než sluha prostře stůl a přinese jídlo.
Asi jsem se nezmínil, že naše rodina patří k těm bohatším lidem. A právě proto jsem rád za své kamarády, kteří se se mnou baví bez ohledu na to, že mám hodně peněz.
Sluha za chvíli přinese plné talíře horké polívky a dá je na stůl. Pustím se do polívky jako hladový vlk.
"Tommy..." ozve se moje matka. Poslušně zvednu hlavu od talíře a znuděně se na ni podívám. "...jak si jistě vzpomínáš, chtěla jsem s tebou něco probrat..." Kruci, to překvapení! Bolestně zavřu oči a křečovitě se usměju. "Ano...?" Pípnu. "A tvým otcem jsme udělali slib s jednou velmi bohatou rodinou....bohatší, než jsme my. A jsme rádi, že jsme tu dohodu vytvořili...protože obchody jdou teď mizerně." Zamračí se matka a já taky.
''A co já s tím?" Pozvednu obočí. Matka se mírně pousměje. "Ta rodina má syna..." znovu se matka odmlčí a napije se. A co já s tím?! Okřiknu ji v duchu. Tohle se mi nelíbí! "A my by jsme chtěli, aby jsi se s ním seznámil, protože si ho vezmeš." Řekne matka bez dalších průtahů a usměje se na mě. Podívám se na otce, který se na mě nesmlouvavě dívá.
Já se nezmohl ani na slovo. Prostě jsem na ně jen vyjeveně civěl. To snad nemyslí vážně?! Já jsem ale nic nepodepsal! Já jsem s něčím takovým nesouhlasil! Naštvaně si stoupnu. "A zeptal se mě někdo, jestli s tím souhlasím i já, nebo jsem z toho byl automaticky v ynechán?! Mám vůbec právo se k tomu nějak vyjádřit?!" Vyjeknu afektovaně. "Uklidni se Thomasy." Vrhne na mě otec výhružný pohled. Bože, jak já tohle oslovení nesnáším! "Tommy...ještě jsi ho ani neviděl. Ale jsme si jistá, že je určitě hezký a milý po rodičích." Usměje se matka blaženě. Ale já ho vidět nechci! Je mi z toho všeho špatně. Přece si nevezmu člověka, kterého jsem nikdy předtím neviděl! Určitě to bude nějaký namyšlený frajírek. "Zítra k nim pojedem na oběd. A pár dní tam zůstaneme, aby jste se mohli více seznámit." mrkne na mě matka. Bože dost...jinak se vážně pozvracím.
Naštvaně opustím jídelnu a nasupeně vrazím do svého pokoje v patře. "Proč já?!" Vykřiknu na celý pokoj.

ADAM
"Adame. To je dost! Večeře už je na stole a chtěli bychom s tebou něco probrat." Pousměje se mamka, když si sedá ke stolu. Zrovna dneska na žádné probírání nemám náladu.  Povzdychnu si. "O co jde?" Křečovitě se na ni usměju. "Já a tvůj otec jsme se dohodli, že je čas, aby ses konečně usadil. Zítra k nám přijde jedna vzácná návštěva, která sebou přivede i syna." Usměje se na mě vlídně. Proč zrovna teď? Vždyť jsem se zrovna rozešel...
Tlupě zírám do stolu. Přemýšlím, jestli to naši udělali schválně, nebo se mi chtějí pomstít, i když nevím za co. "Já...půjdu do pokoje." Oznámím potichu a rychle se vytratím z jídelny. Slyším ještě hlas své matky, jak za mnou volá.
Já se přece nechci ženit!
Naštvaně vejdu do pokoje a udělám to samé, co jsem udělal, když mě Sauli opustil - lehnu si do postele zkusím usnout.

_____________________________________
Tak, tady je další díl :)
Jinak se omlouvám za chyby :D