I hate You!/ I love you?

'Seznámení'...

TOMMY
Šofér nám pomáhá s taškami, až k domovním dveřím, které nám ihned otevře nějaký chlap.  "Vítám vás!" Široce se na nás usměje. Pak ze dveří vykoukne nějaká ženská. "Leilo! Tak ráda tě vidím!" Vypískne matka vedle mě a tu ženu obejme. Táta se vítá poněkud zdrženlivě, než matka.
Takže tohle budou asi rodiče toho kluka. Takhle by se se služebnictvem asi nevítali. "A ty musíš být Tommy." Usměje se na mě paní domu vřele.
"Já jsem Leila." Místo podání ruky mě obejme. Zmateně se na ni zadívám.
''A tohle....je náš syn, Adam." Popostrčí svého syna dopředu a hrdě se na něj usměje. Celou dobu stál někde za dveřmi, proto jsem ho neviděl.
Ovšem, když nás postaví v tváří tvář přímo před sebe, oběma nám dojdou slova.
"Pojďte dovnitř. Určitě už musíte mít hlad." Přeruší svým pobaveným hlasem to trapné ticho pán domu.
Matka si celou cestu do jídelny špitá něco s....Leilou, a přitom se potichu smějí. Asi bych si měl začít zvykat.
Já se zase raději držím za svým otcem.  Nechci být s...Adamem ani na minutu sám.......bože tohle byla rána pod pás. Vůbec jsem nečekal, že bude vypadat tak, tak....dobře.
Kruci, nesmím se jím nechat oblbnout!

ADAM
Ten kluk nevypadá vůbec špatně!
Když jsem ho v těch dveřích viděl, hlavou mi probleskla myšlenka, že by ty zásnuby nemusely být až tak špatné...
Jenže ten kluk,  ten Tommy....moc nadšeně nevypadal. Soudím podle jeho, na moc příjemných pohledů.

Všichni jsme společně usedli ke stolu, který se téméř prohýbal pod vším tím jídlem. Já jsem zaujal místo hned vedle Tommyho, který se mě rozhodl ignorovat.
Však já mu ještě ukážu!

TOMMY
Tohle není peklo. Peklo je o proti tomuhle procházka růžovým sadem. Je mi jasné, že mě čeká výslech a rodiče si určitě neodpustí nějakou tu ze svých otravných poznámek na můj účet. Co bych za to dal, kdybych teď mohl být s lidma ze své kapely...
"Nevěděli jsme, co rádi jíte, tak náš kuchař uvařil ode všeho trochu, tak snad vám bude chutnat." Usměje se na všechny paní...Leila. Na tohle si prostě nezvyknu... "Dobrou chuť." Popřeje všem pán domu. Jeho jméno jsem jak si přeslechl.
"Jakou jste měli cestu?" Snaží se zapříst konverzaci. "Silnice byly volné, bez kolon." Odvětí otec a dál si hledí svého jídla. Já jsem si přivlastnil nějaké kuřecí maso s bramborem, které bylo opravdu dobré.
Po zbytek oběda už všichni mlčeli.

ADAM
"Adame? Ukážeš našim hostům jejich pokoje?" Optá se mě mamka, když všichni dojedí. "Jistě." Přikývnu.

TOMMY
To snad ne...! Mají přece sluhu, a určitě ne jednoho, tak proč nám neukáže pokoje jeden z nich?