Rozhodla jsem se, že se pustím do nové povídky. A pár - opět adommy :D
Příběh se bude odehrávat v roce 2055 :D
Takže to prosím berte trochu s rezervou xD Je to něco na způsob pohádky...
ADAM Musím se uklidnit, jinak bych mu musel jednu vrazit. Začal jednat bez toho, aby si něco nechal vysvětlit. Někdy ho opravdu nechápu. Proč to udělal? Chtěl mě snad donutit žárlit? Nebo to udělal z trucu, když mě viděl se Saulim u baru? Ale proč? Celou dobu mi tady vykládá, jak moc mě nenávidí. V jednu chvíli v něm můžu číst jako v otevřené knize a v druhé chvíli se zase uzavře a hraje si na nedostupnou pevnost. Mám pocit, že si se mnou jen hraje. Na chvíli se na něj zadívám. Mne si rameno, za které jsem ho držel a na tváři má ublížený pohled. Odfrknu si. Že jsem svého otce vůbec poslechl. Je to teď snad ještě horší, než předtím. "Zavolám šoférovi, aby pro nás přijel." zamumlám. "Zapomeň. Chci se vrátit do baru." Založí si ruce na hrudi a zatváří se až nepříčetně. Jen protočím očima a vytáhnu mobil. Ten mi ovšem vzápětí vytrhne Tommy. "Hey! Poslouchal si mě?! Chci se vrátit do baru!" Nasraně zaskřípu zuby a zatnu pěsti. "Thomasi. Vrať. Mi. Ten. Mobil." Pomalu mi dochází trpělivost. Tommymu se najednou na tváři objeví hravý úsměv. "Donuť mě." Po těchto slovech se na jeho tváři usídlí drzý úšklebek. Když se po mobilu natáhnu, uhne do strany. Divím se, že ještě může chodit. Kdybych do něj jen trochu strčil, spadne na zem. "Thomasi, já tě varuju! Dej sem ten zasranej mobil." Bože, připadám si, jako kdyby byl Tommy můj neposlušný syn a já jeho rodič. "Naser si." Odsekne. V tu chvíli přeteče můj pohár trpělivosti. Chytnu ho za ruku dřív, než stihne uskočit a silně ho natlačím na zeď. "Chováš se jak malej spratek!" Zasyčím mu u ucha a vytrhnu mu mobil z ruky. "A ty jako násilnicekej kretén." Prskne a uraženě otočí hlavu do strany. Pustím ho a konečně zavolám našemu šoférovi. Tohle si s ním ještě vyřídím. Kdyby byl fakt ten malej harant, dal bych mu minimálně půl roku domácího vězení. Naštěstí za chvíli přijíždí náš odvoz a já protestujícího Tommyho nesmlouvavě nacpu do auta. Co jsem komu udělal? Postesknu si, když se podívám na Tommyho, který už v klidu oddechuje. Ráno ho bude bolet hlava, takže s ním opět nebude žádná řeč. Ale může si za to sám. Když to ale vezmu zpětně, tak přišel za mnou ve chvíli, kdy jsem byl ze Saulim, a to moc opilý nebyl. Musel ho takhle zřídit ten chlap. Díky bohu, že jsem přišel v čas. Tommy něco nesrozumitelnýho zamumlá a jeho hlava mi padne na rameno. Tiše si povzdechnu a vyhlédnu z okna. Za chvíli jsme doma. Už vidím rodiče, jak se budou domáhat všech podrobností...
***
TOMMY "Moje hlava." Zabrblám a pootevřu oči, do kterých mě ihned praští ostré světlo. "Kruci...mám úplný okno." Ale podle té bolesti hlavy soudím, že jsem musel vypít snad všechny zásoby v nějakém baru. Jestli pak je Adam ve stejném stavu... Přetočím se pomalu na druhou stranu, aby mi do očí nesvítilo to proklatý sluníčko. Najednou se pomalu otevřou dveře, které vydají nepříjemný zvuk. "Kurva, nemůžeš být tišší?" Zamumlám do polštáře. Slyším, jak se nezvaný host zasměje. "Můžeš si za to sám. Já ti akorát přinesl prášek proti bolesti." Pomalu se zvednu a podívám se na Adama, který v jedné ruce drží prášek a v druhé skleničku s vodou. "Díky.'' Zamumlám a převezmu si od něj skleničku. Spolknu prášek a zapiju ho. "Ty nejsi opilý?" Zeptám se v naději, že by mi mohl něco říct o včerejšku. "Ne, nejsem. Na rozdíl od tebe mám pevnou vůli." Ušklíbne se a já taky. "Mě budeš povídat něco o pevný vůli. To jsi nevyrůstal s mými rodiči." Položím prázdnou sklenku na noční stolek a zase si lehnu na postel. Ještě zaslechnu, jak pomalu zsklapnou dveře. Trochu se nadzvednu a zjistím, že Adam je pryč....
"Hajzle." Vyhrknu asi po dvou hodinovém spánku a otevřu oči. Pomalu se mi vybavovaly věci ze včerejška. Zatracenej alkohol! Takhle se zřídit....Ale já za to vlastně nemůžu. Ten borec co mě odtáhl zpět k baru mě takhle opil. A ještě jsem se od něj nechal líbat. Plácnu se do čela. Jsem fakt debil. Ale...co znamenala ta scéna s Adamem před barem? Hráblo mi? Nejradši bych si dal pár facek. Proč to prostě nenechám na pokoji? Adama i jeho známost.... Já přece nežárlím!! Teď nevím, komu ten titul "hajzla" měl patřit....jestli tomu chlapovi, nebo Adamovi... Co když Adam chtěl, abych žárlil? A zdá se mi to, nebo na něj myslím čím dál tím víc častěji? Copak mi vymil mozek? Moc otázek najednou. Nejdřív se musím trochu vzpamatovat. Jo, tím začnu.
_____________________________________ Je tu trochu kratší díl, omlouvám se :D a také se omlouvám za případné chyby, ale ve středu mám talentovky a jsem vynervovaná jak prase xD Doufám, že se vám díl aspoň trochu líbil (>.<) ************************************ A přeji všem šťastný Nový rok 2017!! 🎆😄
Ups! Tento obrázek porušuje naše pokyny k obsahu. Před publikováním ho, prosím, buď odstraň, nebo nahraď jiným.
