I hate You!/ I love you?

Zatraceně!

TOMMY
Ještě chvíli jsem mlčky seděli v altánku, než jsem se odebral do luxusní vily. Cestou k ní jsem na sobě pořád cítil Adamův pohled. Tentokrát jsem ale z toho pocitu nebyl nervózní...

V předsíni mě odchytila paní domácí s milým úsměvem. "Tommy...celé dopoledne jsem tě neviděla..." mírně se pousměje. "...líbí se ti tu?" Zeptá se mile. "Ano. Máte opravdu krásnou zahradu." Paní domu se polichoceně usměje. "A nevíš, kde je Adam? Taky jsem ho celé dopoledne neviděla..." přivře oči a rozverně se usměje. "Nevím. Taky jsem ho neviděl." Zalžu. Nechci, aby se o té naší stupidní sázce dozvěděla. "Opravdu?" Pozvedne obočí. Fakt nechápu, co čekala. Že s jejím synáčkem skočím do postele hned druhý den?  "Možná je u sebe v pokoji..." plácnu první, co mě napadne. "Tam jsem byla, ale nenašla jsem ho tam." Opět ten podezíravý pohled. Co to má bejt sakra? Nějaká vědomostní soutěž, kde by mohl být Adam? "Zkuste zahradu..." zamumlám a rychle se odebrám do pokoje, kde strávím zbytek dne.

Zajímalo by mě, co asi dělají rodiče. Nejspíš někde u sklenky vína klábosí o  "důležitých věcech." Potkal jsem je až u večeře, která byla opět výborná. Myslím, že na tyhle stravovací návyky si zvyknu rychle.
Snažil jsem se být po celou tu dobu neviditelný a jakkoliv se vyhnout konverzaci. Tolik jsem se těšil do pokoje....jenže to jsem ještě nevěděl, co mě čeká.....

Rozhodl jsem se jít vykoupat a jít brzo na kutě. V koupelně jsem ale zjistil, že chybí ručníky. Zatraceně! Zrovna dneska! Kde by mohli mít ručníky....prolezl jsem snad všechny skříňky dvakrát, ale nic jsem nenašel. Nasupeně vykráčím z koupelny a prásknu dveřmi. To se mám jako sušit toaleťákem, nebo co? Nevraživě se zadívám na dveře, kde bydlí ten prevít. Bolestně si povzdechnu a zaťukám na dveře. Dlouho se nic neozývá, takže dveře pomalu otevřu. Pohled který se mi naskytne, mi ale vyrazí dech. "Sorry...." zalapám po dechu. Adam překvapeně stojí mezi dveřmi do jeho koupelny s ručníkem kolem pasu a druhým ručníkem si sušil mokré vlasy. Bože....proč mě zrovna teď napdlo, že budu mít nejvíc sexy chlapa? Asi jsem se pomátl. A navíc jak to, že má dva ručníky a já žádnej?  "V pořádku. Potřebuješ něco?" Provokativně se usměje a ručník, kterým si sušil vlasy si přehodil přes rameno. "Eh...jo, rád bych ručník..." řeknu přiškrceně. Kruci, nechceš se oblíknout?! "Tak si pro něj pojď, ne?" Řekne se vyzývavě. Ten hajzl! "Nehraješ férově." Prsknu. Adam se naproti tomu zářivě usměje. "A kdo říkal, že budu hrát férově?" Pozvedne pobaveně obočí. Evidentně si tuhle situaci užívá. "Tak chceš ten ručník, nebo ne?" Zeptá se, i když ví, jak bude znít má odpověd. Nemůžu uvěřit, že kvůli ručníku prohraju sázku. Ale co jiného mi zbývá....zatnu ruce v pěst a udělám první krok směrem do Adamovi ložnice. "Vypadá to, že jsem vyhrál sázku." Na tváři se mi objeví vítězný úsměv. "Dej mi radši ten ručník." Ozvu se netrpělivě. "Jasně. Ale nezapomeň, že tě čekám na... kus řeči." Mrkne na mě a hodí po mě ručníkem, který pohotově chytím. S nespokojením z výsledku sázky, opustím Adamův pokoj, abych se mohl konečně vysprchovat.

***
"Posaď se." Ukáže Adam místo vedle sebe na posteli. Neochotně se na to místo posadím, ovšem asi až metr od něj, čehož si samozřejmě všiml, takže se to neobešlo bez kentáře. "Pojď blíž, já tě přece neukousnu." Ušklíbne se. "Co chceš teda slyšet?" Přeruším ho rázně. Na tohle fakt nemám náladu. "Slova, která bych chtěl slyšet se asi nedočkám...." posmutní Adam. Najednou mi ho začne být líto...přisunu se tedy trochu blíž k němu. "Tak se ptej..." pobídnu ho nervózně. "Co ke mě doopravdy cítíš? Vím, že je asi ještě brzo se na to ptát, ale chci to vědět...." tuhle otázku jsem teda opravdu nečekal. "Já...já..." zazmatkuju. "Nevím..." vyhrknu. "Než začnem s vážným rozhovorem, měl bych ti říct, že ručníky jsou v koupelně dole." Řekne na férovku. Zhluboka se nadechnu a napočítám si v duchu do pěti. "Chceš uškrtit teď, nebo až potom..." zasyčím zkrz zatnuté zuby. "Radši až potom." Zahihňá se. Co jsem komu udělal... "Víš o tom, že tě nenávidím?" Zadívám se mu do očí. "Ale no tak Tommy Joe..." zahihňá se a laškovně mě drcne do ramene. "Nechtěl ses mě náhodou na něco zeptat?" Pozvednu obočí. "Jistě...ale nejdřív..." chytne mě za bradu a nahne se ke mě. Vytřeštím oči, ale to už svoje rty tiskne k těm mým a já se nezmůžu vůbec na žádný protest....

_____________________________________
Tak tady je o něco delší díl...xD
Doufám, že se vám líbil :)
Moc děkuju za hvězdičky a komentáře :3 !