(Find Me) Somebody To Love

3. Za zkoušku nic nedáš

Ok, kluci z Queen jsou na té fotce starší a Adam zase mladší, než by v téhle knize měli být. :D Nevermind...

Adam

Chystal jsem se nastoupit do taxíku, když jsem zaslechl nějakou ránu a následně své jméno. Podíval jsem se tím směrem a měl jsem dojem, že mi snad přeskočilo. Směrem od popelnic stojících vedle vchodu, kudy se dovnitř nosilo pití (vchod pro účinkující byl na druhé straně budovy, pokud by to někoho zajímalo) se ke mně řítil nějaký blonďák, co by jako z oka vypadl Rogerovi Taylorovi a v závěsu za ním... Brian May?

To jsem zatím ještě nevěděl, že mi to setkání změní život. Když jsem dnes ráno vstával, ani bych si nepomyslel, že... No přiznávám, tohle proběhlo trochu jinak. Nevstával jsem z vlastní vůle a ráno taky už nebylo. V pravé poledne mě Tommy vykopal z postele, protože ho děsně štvalo, jak dlouho vydržím spát. On sám trpěl nespavostí a skoro nikdy nezabral na víc než čtyři hodiny v kuse. Než si začnete myslet něco jiného, Tommy byl pro mě něco jako my brother from another mother. Prostě kamarád, co je pro každou blbost. Bydleli jsme spolu, protože ve dvou je větší sranda a hlavně se tak mnohem lépe platil nájem. K jídlu u nás nic nebylo, protože se v posledních dnech nikomu nechtělo jít na nákup. Co se týká vaření, oba dva jsme byli stejní mistři světa omeleta, tak jsme radši dali přednost rychlému občerstvení. Pokoušel jsem si objednat snídaňové menu, ale o půl druhé odpoledne ho z nějakého nepochopitelného důvodu už neměli. Pokoušel jsem tomu člověku u pokladny vysvětlit, že přestože to tak na první pohled nevypadá, právě jsem vstal, takže mám přece nárok na své koblihy s kakaem. Jenže Tommy mě místo podpory nenápadně nakopnul a radši mi něco objednal sám. Byl dost netrpělivý už od rána, protože na mě musel po probuzení ještě hodinu čekat, než se dám podle svých měřítek nějak do pucu, a nehodlal nás nechat z toho fastfoodu kvůli mým koblihám vyhodit. Ale když jste single, nikdy nevíte, koho můžete na ulici potkat.

Tím se vracím k té chvíli, kdy jsem ten den večer stál na ulici a nemohl uvěřit tomu, že se bavím s dvěma opravdovými Queeny. Od toho vystoupení na Queen Night jsem si vůbec nic nesliboval. Vlastně mi to sehnal jeden můj známý až na poslední chvíli. Moc peněz jsem za to nedostal, ale nebyl jsem zrovna v pozici, kdy bych si mohl klást podmínky. Ale šel bych do toho i tak, Queen jsem prostě miloval. Uměl jsem snad všechny jejich písničky. Byla to ta nejlepší kapela na světě! A teď jsem se dozvěděl, že mě Brian s Rogerem viděli a LÍBILO SE JIM TO!!! Vypadali nadšeně a dokonce mě pozvali, abych šel s nimi na skleničku. Sice jsem původně plánoval jít dneska trochu dříve domů, ale taková příležitost na seznámení se dvěma žijícími rockovými legendami se prostě neodmítá. Byli naprosto v pohodě, dokonce jsem před nimi ani neměl trému. Za chvíli jsme si povídali o všem možném. Jejich historky byly prostě senzační. Když jsem se před pár týdny dozvěděl, že se rozpadli docela mě to vzalo, ale na tohle téma jsem se radši moc nevyptával. Měl jsem z toho pocit, že je všechno ještě otevřené a Brian i Roger mluvili o ostatních moc hezky, včetně Freddieho Mercuryho. Pokud mě na tomhle setkání vůbec něco mohlo mrzet, tak to že jsem se nemohl seznámit i s ním.

Kupodivu jsem to nebyl jen já, kdo se pořád na něco vyptával, ale i oni se zajímali o mě. Tak jsem jim nakonec vyklopil i to, jak jsem před pár lety dostal vysněnou nahrávací smlouvu u jedné společnosti, ale vydržela mi asi jen čtyři a půl hodiny.
"Oni se pak večer přišli podívat na jeden koncert, kde kromě mě vystupovaly ještě jiné kapely a zpěváci. Předem jsem o nich nevěděl, ale všiml jsem si těch upjatých chlápků v oblecích z pódia. Tak jsem si řekl, že se nesmím nechat převálcovat, takže předvedu takovou show, na kterou do smrti nezapomenou... Akorát jsem se nechal unést a náhodou jsem dal francouzáka svému kytaristovi;" dovykládal jsem historku a oba kluci z Queen vyprskli smíchy.
"Tak to se ti povedlo. Garantuju ti, že na tuhle podívanou vážně nikdy nezapomenou," podotkl Roger.
"Když už netrhám rekordy v hitparádách, tak jsem alespoň rekordman v kategorii, jak nejrychleji dostat padáka," neopomněl jsem se alespoň nějak pochválit. Tenkrát jsem si to ještě dlouho nadával, protože jsem si tím nadobro pohřbil svou zatím jedinou šanci, jak se ve světě hudby prosadit. Ale asi by to s tou společností stejně nefungovalo. Na to, abych se jim líbil, se moc rád předvádím. 
"Koukám, že ty jsi taky číslo," poplácal mě po zádech Brian, ale vůbec to neznělo jako výčitka, spíše naopak.
"Nic proti, ale stejně jsem rád, že Freddieho nenapadlo, tohle zkoušet na mě," zasmál se.
"Tommy je už na moje manýry celkem zvyklý. Zato jeho tehdejší holka, která to taky viděla, mě na místě div neumlátila stojanem od mikrofonu." Takhle to zní komicky, ale ona v ten moment vypadala, že to myslí fakt vážně. Měl jsem z ní docela nahnáno. A jako obvykle se Tommy místo toho, aby mě zachránil, mohl nad tím výjevem, jak mě honí po celém pódiu s tyčí v ruce, potrhat smíchy.