(Find Me) Somebody To Love

8. Galavečer + Anketa#2

... aneb 2 divy utržené ze řetězu

Warning: Tahle kapitola je extra praštěná... tím myslím ještě více než obvykle. Původně jsem se v tomto stylu pokoušela napsat tak 2- 3 odstavce před tím, než začne koncert, ale když poradíte Adama s Freddiem vedle sebe... vznikne z toho něco jako tohle. No podívejte se sami. XD

Freddie

Nedalo se říct, že by díky ledové sprše z vázy můj zájem o Adama nějak ochladl. Samozřejmě, byl jsem naštvaný a k smrti uražený, ale že bych s ním přestal chtít spát? Za koho mě máte? Naopak mě ještě o to víc zaujal. Klidně to přiznám, ale na ne jsem nebyl zvyklý. Obvykle jednoduše stačilo ukázat prstem a měl jsem cokoliv případně kohokoliv. Toho výsledku jsem se nehodlal vzdát ani v tomto případě, akorát budu muset změnit taktiku. Prostě mu budu muset trochu nadbíhat.

K této činnosti jsem měl skvělou příležitost na blížících se hudebních cenách. S Queen jsme letos žádné album nenahráli, takže nejsme na nic nominovaní. Za normální situace by se mě to těžce dotklo, ale co, alespoň nemusíme řešit, kdo by pro tu imaginární cenu vůbec šel. Sice v Queen díky tomu pitomému nedorozumění už defakto nejsem, ale zároveň vlastně jsem... Sám v tom mám guláš. Ale všichni se shodneme, že minimálně jako drama queen bych si nějaké to ocenění rozhodně zasloužil. S mým sólovým albem to zatím vypadalo tak, že to spíše nevypadalo. Pár písniček jsem sice napsal, k některým jsem dokonce skoro vymyslel i hudební doprovod, ale do nějakého pořádného nahrávání to mělo ještě hodně daleko. Chtěl jsem si teď chvíli užívat volna.

Takže plán na galavečer zněl následovně. Zakopat válečnou sekeru, třeba se i omluvit a pomaloučku Adama začít balit. Už ta scéna s vázou mi napovídala, že nebudu litovat. Temperamentní kluci jsou v posteli nejlepší! A bůhví, třeba s ním i nějaký čas vydržím. Poslední vážný vztah jsem měl s Jimem, pokud teda nepočítáme, že jsem se v Mnichově občas vídal s Winniem. Winnie Kirschberger je můj ex, s kterým jsme v jednom kuse scházeli a rozcházeli. Za těch pár měsíců jsme oboje stihli desetkrát. Přiznávám, baví mě se hádat, ale tohle už bylo moc i na mě. Z mé strany se z toho staly spíše úlety, což on nemohl pochopit, bla bla bla prostě mne to otrávilo.

Stejně jsem si ani v nejmenším neuměl představit, že kluci budou vystupovat, zatímco já budu sedět v hledišti. To prostě nešlo. Ti tři idioti mi samozřejmě lezli na nervy, ale nerad to říkám, začínalo se mi po nich stýskat. Jen trošku, ale je to tak. Jak si to vůbec představují? Koncertovat a mne z toho vynechat? MNE? Vždyť jsem Freddie Mercury! Adama jsem vlastně ještě nikdy zpívat neslyšel. Nemůžu říct, že bych na něj nebyl zvědavý, ale tyhle okolnosti mi nebyly zrovna po chuti.

Adam

Doteď mi to přišlo naprosto nereálné o sobě uvažovat jako o nějaké celebritě, ale jak jsem se tak procházel po červeném koberci a pózoval fotografům, začalo mi pomalu docházet, že se to skutečně děje. Mám první vystoupení s Queen a to rovnou před publikem nacpaným k prasknutí samými známými jmény. Tomu se tedy říká hvězdný start. Přišel jsem sám, protože kdybych vzal Tommyho, všichni by hned začali řešit, jestli nejsme pár. Nemusím mu snižovat šance u něžného pohlaví ještě více, než se to povedlo naposledy Rogerovi s jeho alkoholovým receptem. Tommy stejně na takové velké akce moc není, takže o to pozvání ani nestál. Ale slíbil, že se celý večer nehne od televize a bude se na mě dívat. 

Pro natřásání se ve stylovém oblečení jsem se snad narodil, takže jsem si promenádu po koberci dokonce užíval. Dorazil jsem do sálu a někdo od organizátorů mě nasměroval k místu na sezení. Nebylo těžké to najít, už zdálky na mě mával Brian, který s Christie dorazil přede mnou. Super, jako skupinu nás posadili vedle sebe. Každému sedadlo bylo označení jménem. John momentálně seděl na Rogerově místě, protože nás bubeník si dával načas a něco s Brianem řešili. Hned po pozdravu jsme začali plánovat, jak to tady dneska večer celé rozsekáme. Jasně že jsem měl trému jako blázen, ale kluci na mě část svého nadšení přenesli, takže to bylo mnohem snesitelnější. Roger dorazil asi minutu po mně a hned se s Johnem začali hádat o to, kdo kde sedí. Nechtěl jsem být zatažen do případné bitky, takže jsem se radši kolem Briana protlačil na své místo. Ze zvědavosti jsem se podíval, kdo má vedle mě sedět z druhé strany. S potěšením jsem zjistil, že obsedadlo sedí David Bowie. Na tom večírku jsme si docela sedli. Ale když jsem si přečetl, kdo bude sedět mezi námi, málem jsem z toho dostal osypky a černý kašel k tomu. Na té židli ležela cedulka: