Katniss a Peeta- Co kdyby se zrušily čtvrtohry

19.Kapitola

Přidávám znovu, neboť nebyla celá!!!

Přišla jsem na to, proč přeložili Effie na Cetkie! (Nebo si to alespoň myslím. Logiku to dává.) A pokud to ví všichni kromě mě, jdu se zahrabat. Užijte si kapitolu.

Katniss POV

Jdu se projít. Nedokážu vydržet už ani minutu doma. Ráda bych se zase podívala do lesa, ale vím, že se tam nedostanu. Knutovi lidé plot pořádně upevnili a navíc do něj pouští elektřinu tak, jak by se mělo. Chybí mi ten svěží vzduch, to ticho, ve kterém bylo slyšet padající listí. Stýská se mi po mém bývalém životě. Sice jsme neměli co jíst, ale byla jsem šťastná. Můj život měl i jiný smysl, než rozptýlení Kapitolanů.

Když procházím kolem místa, kde býval Jarmark, píchne mě u srdce. Sice jsem zde chodívala pouze za účelem výměny zboží, ale i tak jsem to zde měla ráda. Popovídat si s Mastnou Sae a Dariusem bylo na denním pořádku. Nechápu, že jsem si to dřív neuvědomila. Jistě, věděla jsem to, ale má mysl se soustředila pouze na Čtvrtohry.

Najednou před sebou spatřím Madge. S úsměvem ke mně pomalu kráčí. Zamává mi a já ji úsměv oplácím. Bylo by fajn, kdybych měla alespoň jednu kamarádku.

,,Ahoj!'' pozdraví mě a já přikývnu. ,,Jak se máš?'' zeptá se neutrálně. ,,Slyšela jsem, že jste se s Hurikánem pohádali.'' prohodí a já přes přikývnu.

,,Nebyl zrovna nadšený z jistého překvapení.'' dodám.

,,Myslím, že ho to časem přejde. Konec konců, dopadlo by to stejně i kdyby nebyly další hry.''

Ví, jak mi je. Snaží se mě povzbudit a jsem jí za to vděčná. Možná je to právě ona, kdo mi bude rozumět.

,,Asi ano. Už od léta to bylo jiné, ale doufala jsem, že to bude zase...''

,,Já vím.'' odpoví a znovu ze sebe vyloudí úsměv. Nějakou dobu tam jen tak mlčky stojíme. Ani jedna z nás není nejvýřečněší, takže se tomu ani nedivím.

,,Táta říkal, že dnes večer budou vysílat nějakou důležitou zprávu.'' špitne a já zpozorním.

,,Jakou?''

,,Nevím. Ale asi to bude něco ohledně vás dvou. Nic jiného se v podstatě neděje.'' řekne a pokrčí rameny.

,,Ach tak. V Kapitolu toho mají hodně na práci.'' pronesu ironicky a i Madge se nepatrně usměje.

,,Myslím, že vás pak nechají nějakou dobu napokoj. Minimálně do Turné vítězů.''

,,Turné vítězů?''

,,Ano. Táta říkal, že byste měli jet znova.''

,,Cože?'' zeptám se nechápavě. Letos přeci nebyly žádné hry a tak by nemělo smysl opakovat to, co minulý rok.

,,Taky tomu nerozumím. Každopádně by nám měly připadnout i zásilkové balíčky za tento rok.''

To už se mi zdá podezřelé. Prezident Snow nikdy neoplýval štědrostí, ani nepouštěl lidi bez důvodu z krajů. Před Madge ale dělám, že mě ta zpráva potěšila, což je taky pravda. Z části.

,,Promiň Katniss, ale už budu muset jít. Matka má dnes dost špatný den a otec chce s něčím pomoc.'' rozloučí se za okamžik a odchází.

Můj úmysl se jít projít vzal rázem za své. Možná, že všemu přikládám moc velkou váhu, nebo se jen Snow snaží uklidnit kraje tím, že jim namluví, že je pohostinný, ale něco na těch rozhodnutí se mi nelíbí.

Vracím se zpět, když tu zahlédnu Haytmiche, jak jde vratkým krokem směrem k náměstí.

,,Haytmichi, potřebuji s vámi mluvit!'' povím, když je skoro u mě.

,,Drahoušku, přesně po tomhle se mi stýskalo. Copak trápí tvoje srdéčko?'' řekne.

,,Prý pojedeme zase na Turné. Je to pravda?''

,,Nevím. Ale je to docela pravděpodobné. Jste poslední vítězové, takže to dává smysl.''

,,A co se tam bude dít?''

,,Cetkie něco vymyslí. Jinak Peeta se mi stačil pochlubit s novinou.''

Převrátím oči a zamračím se. Kdyby nebylo Peety, ani by o tom nevěděl. Jsou to sice tři dny od doby, co jsem to řekla Peetovi, ale já jsem se za ním ani neobtěžovala zajít.

,,Omlouvám se.''

,,Mně nemusíš. Byla jsi od té doby někdy za ním?''

Zavrtím hlavou.

,,Chápu, že to pro tebe nemá výzbam, ale ten chlapec si to zaslouží.'' podotkne.

,,Haytmichi, poslední dobou jsem s ním byla na můj vkus až moc. Taky bych si zasloužila alespoň částečně rozhodovat o svém životě!'' vyjedu na něj, i když ani nevím proč.

,,Ne. O něm jsi rozhodla ve chvíli, kdy jsi tenkrát na stromě vyslovila jeho jméno, když jsi přistoupila na hru Kapitolu. Zkus se nad tím zamyslet, ano?!'' vysvětlí mi.

Tuším, že má pravdu, ale nechci se s tím smířit.

,,Zítra ho navštívím.''

,,Tady nejde o jednu návštěvu. Čím dřív se smíříš se svým osudem, tím líp. Vzpomínáš, jak jsi vždy byla naštvaná za to, co ti provedla matka, když tvého otce zabil výbuch v dole? Nedovol, abys udělala to samé.'' s těmito slovy se loučí a pokračuje dál ve své cestě.

Celý den přemýšlím o tom, co i řekl. Jsem stejná jako má matka? Utápím se v letargii a nechávám ostatní trpět za moji slabost?

Když večer usedám k televizi, stále neznám odpověď.

,,Vážení, přinášíme vám skvělou zprávu. Katniss Everdeenová a Peeta Mellark čekají dvojčata.'' doléhá ke mně z obrazovky.

Takže se Madge nespletla. Nebude to dlouho trvat a lidé nás začnou otevřeně nenávidět. Zpráva ale pokračuje:

,,A protože se děti rodí v manželství, bylo by správné, abychom jim uspořádali svatbu. Do konce týdne máte možnost hlasovat o termínu.''

Na televizi se objeví data a mě spadne čelist.

16.10.
31.10.
17.11.

Nečekala bych, že to bude tak brzy...