Spolubydlící? [Larry Stylinson - AU - Česky ]

Pitomci

Pondělní ráno začínalo na chlup stejně jako každé jiné pondělní ráno.

Harry se zastavil v kavárně, pozdravil Natashu, která opět rozlila mléko nebo kávu na pult, Jorgemu popřál hezký den a v práci se snažil být milý na své kolegy, protože doufal, že si ho konečně někdo všimne a začne s ním mluvit.

Když se tak nestalo, Harry ani nebyl překvapený. V kanceláři panovala ranní nálada, lidé se protahovali, zívali, z kuchyňky se ozývalo cinkání porcelánových hrnků, kopírky kopírovaly, počítače hučely, telefony začaly zvonit.

Harry se posadil do své kóje úplně v zadní části rozlehlé kanceláře a zadíval se z okna.
Začal podzim. Stromy se začínaly zbarvovat a lidé už pomalu nasazovali čepice. Díval se na ulici s podivným klidem. Sledoval páry jak se drží za ruce, jak si nesou kelímky s kávou a jak o něčem rozpravují.
Mohl slyšet smích dětí čekajících na zastávce na školní autobus. Viděl jak parkují auta, jak právě přijíždí pan Tomlinson.

Harry se okamžitě odvrátil od okna a začal se věnovat práci. Během chvilky se chodbou ozývalo jedno 'Dobré ráno'' za druhým.

,,Dobré ráno Harry." pozdravil Louis, když míjel Harryho stůl. ,,Zastavte se u mě za chilku, ano?" dodal.

,,Dobré... ehmm.. určitě... za chvilku, ano."

Zatraceně proč vždycky tak koktám?! nadával si Harry. Nádech, výdech, vzal si tablet na zápisky a vydal se za Louisem.

Harry zaklepal na otevřené dveře a potichounku vstoupil. Pan Tomlinson právě zapínal počítač a svůj kabát pověsil na věšák vedle dveří. ,,Pojďte dál Harry." pobídl ho.

Harry vešel.

,,Jestli můžete, posaďte se k mému stolu a rozklikneme si ten projekt, ano?" Louis zavřel dveře a zůstali v kanceláři sami.

Harry pokynul a nejistě se posadil na ředitelskou židli. Byla tak pohodlná, že na okamžik zavřel oči a představil si, jak tam sedí každý den.
,,Ehm."
Harry se okamžitě probudil ze snění. ,,Pardon. Ta židle je jak z obláčků." řekl s úsměvem, když viděl, jak se mu Louis od dveří směje.

,,To máte pravdu Harry." dodal Louis a vzal si ze stolu desky s papíry. ,,Tak jo, co tam máme..."

Harry seděl u ředitelského stolu a prsty mu jen lítaly po klávesnici. Louis pochodoval za jeho zády a přidával myšlenky a nápady. Harry poměrně vždy souhlasil, protože Louiho nápady byly opravdu dobé a kvalitní.
Byl úplně spokojený s tím, jaký jsou oni dva tým, jak se dokázali sehrát během jednoho týdne.
Harry byl spokojený s prací, která se už začínala podobat hotovému plánu, který ještě tento týden budou společně předkládat správní radě.

,,No, věřím, že ti pitomci ve správní radě budou asi vědět co tady tento graf znamená, ale neuděláme jim to trošku větší?" řekl Harry a posunul si brýle po nose. ,,Ježiš promiňte pane, já se omlouvám za ty pitomce, já to tak nemyslel." rychle dodal, když si uvědomil co a komu to právě řekl.

,,Haa, to je v pohodě. Většinou to jsou pitomci." zasmál se Louis a položil ruku na Harryho rameno.

Harrym projela vlna energie. ,,Ale souhlasím, udělejme jim to větší." Louis se dál pochechtával, jakoby Harry řekl vtip roku, což v něm vyvolávalo zvláštní pocit spokojenosti.

Potom se Louis k němu přiblíž nebezpečně blízko, opřel se pravou rukou o stůl a levou si lehce položil na Harryho rameno.
Zadíval se na obrazovku před sebou. Harry nemohl dýchat. Jediné co vnímal byl Louiho dech. Cítil jeho kolínskou a letmý odér z cigaret. Snažil se nehýbat, ale mohl si všimnout Louisových pevných čelistí. Jak mu tepe žilka na krku. ,,Hmmm... řekl bych, že teď je to geniální." řekl Louis s jemným výdechem, aby to slyšel snad jen Harry.

,,Ehm, ano...myslím, že je to ... perfektní." Harry zkousnul ret.

,,Výborně!" Louis Harryho poplácal po rameni a začal sbírat věci ze stolu.

,,Myslím, že dneska to už můžeme ukončit. Prošvihli jsme oběd, takže pro dnešek končíme a zítra odpoledne je prezentace, takže se na to musíme vyspat. Běžte domů Harry, díky. A zítra přijďte klidně až na desátou." řekl Louis ostrým hlasem, což Harryho trochu zmátlo, po všech těch hodinách žertování a skoro by až řekl flirtování.

Ale pořád to byl jeho šéf a co Tomlinson řekl, to bylo svatý.

Vzal si tedy svoje věci a přichystal se k odchodu.

----------------------------------------------