Spolubydlící? [Larry Stylinson - AU - Česky ]

Byl rád, že tu je

Byl pátek večer a Harry jako obvykle neplánoval nic. Proto se posadil na pohovku a četl si.

Bylo už hodně pozdě. Harry se trhnutím probudil, protože cítil, že se ho někdo dotýká.

Byl to pocit, jaký dlouho nezažil.

Vlastně co bydlí v tomto bytě tak nikdy. Jen jednou sem přišla Jorgeho dcera Natasha, aby Harrymu nakoupila, protože byl nemocný, jinak tu za celou dobu nikdo nepřišel.

A najednou měl Harry pocit, že je tu někdo s ním. Když se vylekaně porozhlédl uviděl Louise, jak dřímá na druhé straně pohovky, schoulený do klubíčka. Ucítil zvláštní úlevu.

Harry ale nechápal, kde se tu Louis vzal, co tu dělá, jak se sem dostal, jak vůbec ví kde bydlí?

Tisíce otázek běhaly Harryho mozkem, než prostě přijal fakt, že pan Tomlinson spí na jeho gauči.

Opatrně se zvedl z pohovky a přikryl Louise dekou.

,,Díky mmm Harry..." zamumlal spící Louis a přitáhl si deku až k obličeji.

Harry se na Louise jen díval jak klidně spí. Přestal myslet na to, jak se sem dostal. Zhodnotil, že nejspíš zazvonil, protože byl kolem a uložil ho na gauč, jen si to už nepamatuje. Byl vlastně neskutečně rád, že tu je.

Nechtěl se vrátit do ložnice, chtěl zůstat až do rána v obýváku a sledovat svého nového spolubydlícího.

Ráno se Harry probudil celý zlámaný, protože usnul na ne příliš pohodlném gauči v obýváku s knihou na prsou.

Vedle na stolku stál na korkovém tácku velký hrnek studeného čaje, který rýsoval smetanovou linku kolem vnitřní strany hrníčku. Ten čaj tam stál celou noc.

Promnul si stále unavené oči a klel nad ranní erekcí. V nepatrném předklonu došel do koupelny a pustil nejdříve teplou, poté studenou vodu. Pomohlo to.

Vždy, když prošel kolem gauče, uviděl Louise jak tam dřímá, viděl jeho pomačkanou tvář a slyšel lehké oddychování.

Louis tam samozřejmně nebyl a Harry vůbec nerozuměl tomu proč měl takový sen. Byl to tak živý sen, že už jenom při vyslovení slova 'sen'  se Harrymu zvedaly všechny chlupy na těle i na zátylku. Cítil chlad a horko jak ho polévá ve stejný okamžik.

Snažil se soustředit na konvici, vodu, čaj, misku s cereáliemi a pomerančovou šťávu.

Zadával si jednoduché pokyny jako Otevři, zavři, nalej, zamíchej.

Snažil se v hlavě přemýšlet o bytě a o spolubydlícím, kterého bude muset hledat o tom, podle čeho si bude vybírat, ale pokaždé se jeho myšlenky vrátily k jeho rtům, k jeho očím a sametovým rukám.

----------------------------------------------