Spolubydlící? [Larry Stylinson - AU - Česky ]

Fantazie a víno

Když Louis sledoval Harryho, jak si balí věci, bylu mu ho už teď líto. Věděl, co chce udělat a věděl, že to bude hnusný.

Prezentace byla totiž naplánovaná na ráno nikoli na odpoledne. Jenže Louis se teď musel soustředit na úkol, který před ním stál. Ač se totiž snažil sebevíc, musel si uvědomit, že tenhle brýlatý kluk tady může být ještě pěkný problém.

Byl rozhodnutý! Teď musel být ten úspěšný Louis, ne ten zničený a nešťastný!

Harry se cítil po dlouhé době nesmírně dobře. Chvíli neřešil své paradoxní jednání, neklel ani se nelitoval.

Dokonce mu nevadil pohled na sebe v zrcadle. Připadal si nějakým záhadným zůsobem šťastný. Naposledy takhle šťastný byl, když byl se svou přítelkyní.

Tenkrát si plánovali budoucnost. Koupil pro ní tento byt. Byla středem jeho vesmíru. Ale jen do doby, než si oba uvědomili, že takhle to nemůže fungovat.
Žili vedle sebe jako nejlepší přátelé. Snažili se najít způsob, jak to překonat, ale nakonec jediným řešením bylo, že odejde.
Odešla ona.
Harry zůstal sám a více a více se prohluboval do svých zmatených pocitů. Do pro něho uzamčených představ, které až teď odemkl právě záhadný pan Tomlinson.

Harry si otevřel láhev vína a nalil do skleněné číše. Což normálně nedělal. Ale dnes mu to přišlo vhodné. Posadil se na terasu a usrkával lahodné víno.

Teď si možná dokázal představit pouze jednoho jediného člověka, se kterým by chtěl bydlet v tomto bytě.

Jeho.

Louise.

Což bylo ve své podstatě absurdní.
Proč by tak bohatý kluk bydlel se spolubydlícím?

Po několika sklenicích vína se Harry cítil příjemně opilý, ale věděl, že zítra je důležitý den pro něho, Louise i pro celý podnik. Byl spokojený s projektem a byl odhodlaný z toho vytěžit co nejvíce. Dostat příležitost předvést své nápady správní radě bylo jedno z Harryho drobných vítězstí.

Přemýšlel, že by mohl povýšit a polepšit si i platově. Že by se mohl předvést před Louisem. Z toho ho mrazilo a zároveň ho to vzrušovalo nejvíce.

Vše bylo až moc vzrušující, že se Harry nemohl dočkat dalšího dne. Mírně opilý se uložil ke spánku. Hlava produkovala jednu ulítlou myšlenku za druhou. Fantazie a měkké peřiny rozehrály hru, kterou se Harry rozhodl hrát s nimi.

Zavřel oči a rukou zajel pod peřinu. Myslel na jeho dech a vůni, na jeho oči na ruce.
Cítil ty ruce po celém svém těle.
Hebké jako samet.
Cítil jak se ho dotýká, jak se na něho dívá.
Jak mu opatrně sundává brýle. ,,Šššš, tohle dáme pryč, ano? Jsi tak mnohem krásnější, Harry."

----------------------------------------------