They don't know about us

Part 1

"Copak ty jsi na to ani jednou nepomyslel?" Divím se. Právě se vracíme z večírku, kde se zpívalo karaoke, a já jsem zjistila, že můj nejlepší kamarád umí zpívat. Co umí, je úžasný! Za takový chraplák by se nemusel stydět ani Robbie Williams. 

"Ne."směje se Harry. "Když neumíš zpívat, tak nad tím nepřemýšlíš." Podceňuje se.

"Přesně to je můj případ, ale ty zpívat umíš!"

"Jo, ve sprše to umím roztočit." Kření se.

Představím si Harryho, jak si zpívá ve sprše a začnu se smát. 

"Parádní představa, co?" Popichuje mě. Je mi jasné, že pravě řekl dvojsmysl, ale už jsem se naučila ty jeho perverzní představy ignorovat. Místo odpovědi ho jenom bouchnu do ramene. 

"Ale teď vážně, měl by ses přihlásit."

"Prosím tě, Ash, dej mi s tím už pokoj. Ryješ do mě celou dobu, co jsem slezl z podia." Zakroutí očima. "Vůbec nechápu, jak jsem se tam dostal. A navíc, jak jsi mě tam mohla nechat samotného?" Řekne ublíženě, ale cukají mu koutky. 

"Buď rád, že jsem tě nechala samotného, protože jinak by ses za mě styděl. To moje skřehotaní je tak hrozné, že to ani Dusty nemůže poslouchat a vždycky utíká jinam." Směju se a Harry se ke mně přidá. 

Když dorazíme před můj dům, Harry mě přátelsky obejme.

"Slib mi, že to promyslíš." Zašeptám do jeho trička.

"To opravdu slíbit nemůžu." Ušklíbne se.

"Hej!" Zakřením se a zase ho plácnu do ramene. Je to takový můj zlozvyk.

"Dobře, dobře." Směje se.

"Slib mi to."

"No jo, promyslím to."

Zvednu obočí a složím ruce na prsa. Harry se nad mým gestem zasměje. "Slibuju." Dodá po chvíli. Spokojeně se usměju.

"Dobrou." Oplatí mi úsměv.

"Dobrou." Řeknu a jdu dovnitř. 

"Jsem doma!" Zavolám, Když za sebou zavru dveře.

"Ahoj." Vykoukne s úsměvem mamka. Je v zástěře a celá od mouky. Je mi jasné co to znamená…

"Mike je tady?" Vzdychnu.

"Jo, pomáhá mi upéct lazaně."

"Všimla jsem si." Zvednu oči vsloup, a když procházím kolem, setřu ji z nosu mouku.

"Ale zlatičko, říkala jsi, ze ti nevadí, když tu Mike je." Přitáhne si mě k sobě a chce mi dat pusu. Já se ale odtáhnu. 

"Nevadí mi, když tu je, jen je divné, Když se takoví senioři chovají jak puberťáci." Řeknu drze.

"Já ti dam senioři." Směje se mamka a hravě mě plácne po zadku.

"Jdu nahoru." Vzdychnu.

"Počkej, jaké bylo karaoke?" Vyptává se.

"Zjistila jsem, že Harry umí užasne zpívat. Chci aby se přihlásil do X- factoru, ale on se neskutečně podceňuje!"

"Možná, ze je dobře, ze tam nechce jit. protože pokud..."

"Lis? Kde vězíš?" Vykoukne ze dveří Mike.

Vzdychnu. "Ahoj Miku."

"Je, ahoj Ashley." Usměje se na mě.