Druhá

1.9K 108 8
                                    

Zašli jsme do obýváku a já jako první uviděla bordel. Naproti mně bylo velké okno, nalevo od něj byla docela zničená tapeta s nasprejovaným usmívajcím se smajlíkem a vedle něj obraz lebky. Pod smajlíkem a obrazem se nacházel hnědý dvojmístečkový gauč. Naproti gauči byl velký hřející krb před kterým byla umístěná dvě křesla. Mezi přesly je umístěn menší odkládací stoleček stoleček. Za jedným z křesel je okno, stejné jako to první. Mezi okny jsou dva stoly jeden je částečně uklizený a druhý, blíž galuči je přeplněný papíry jako většina nábytku.

Otočila jsem se na Sherlocka a ten byl v kuchini a laboratoři zároveň. Nechával ohřát vodu na čaj. Neumyté nádobý ... klasika. Takže je tu ještějeden chlap. Menšího vzrůstu.

Skenuji Sherlocka a on mě. Nic nemám. Zatmění. Jen ho sleduji. Vypadá to, že on taky. Najednou se otočí a zaleje čaj. Vezme dva hrníčky a položí je na stoleček mezi křesly. Posadím se naproti křeslu na kterém sedí Sherlock. Dám si nohu přez nohu a usrknu si čaje.

,, Asi už víš že tu nejsem jen já,ty a Paní Hudsnová..." skočila jsem mu do řeči.,,ano vím. Muž menší postavy. Blonďák podle vlasu na tvém rameni." Nakloním se a smetu mi vlas z ramene.             ,,Vojenský doktor. Doktor podle jednoho papíru co jsem tady zahlédla a voják tam bylo také napsané. Na tom papíře byl i zdravotní stav. Zraněn v boji. Levé rameno? Typ. Má přítelkyni, nenachází dlouhodobý vztah." Znovu si usrknu čaje. ,,Bloger podle počítače. Píše tam o tvojich a jeho případech. Tudíš je to náš spolubydlící a tvůj přítel, ale já a John si ještě popovídáme. A pojďte dovnitř Johne, odposlouchávat cizí rozhovory není slušné."

Do dveří vejde John a já k němu napřáhnu ruku. S úsměvem ji příjme. ,,jste jako sluníčko, to bude příjemný pobyt." Dám si ruku zpět a znovu se posadím. ,,omlouvám se Johne dopiji čaj a vrátím se do pokoje." 

Srkám si čaje a pozoruji Sherlocka je to obdivuhodný člověk. Opravdu lehce se usmál a já také. John nás sleduje a div se neprotrhne. Zadržuje široký úsměv jak to jen jde.

Čaje ubylo. Omluvila jsem se a šla do svého pokoje. Zavřela jsem a v hlavě si předsavila jak to udělám. Do koupelny jsem si odnesla šampóm,tělové mléko,kondicionér,krém, kartáček,pastu a hřeben s gumičkamy.

Na stůl si dala notebook,nabíječky a tablet, a dále blok s tužkamy a pastelkamy.

Do skříně jsem si dala oblečení a převlékla se.
Vzala jsem si šedý svetr a modré džíny s díramy na kolenech. (Doplňky ne viz. Foto )

Až teť jsem si uvědomila, že tady nemám žádný nástroj

Ups! Tento obrázek porušuje naše pokyny k obsahu. Před publikováním ho, prosím, buď odstraň, nebo nahraď jiným.

Až teť jsem si uvědomila, že tady nemám žádný nástroj. Tak to né, to by nešlo. Vzala jsem si nabouchanou peněženku do kabelky i s telefonem.

,,Budu doma do dvou hodin." A zabouchla za sebou. Dala jsem si do kabelky i klíče a šla do do hudebních nástrojů.

Sherlock :

Brook zašla do pokoje a John mě vyzpovídal.

,,tak co?" ,,co? co? " no ta holka. Kdo to je ?" ,,Nová spolubydlící Rocky Brook a je chytrá .... jako já.... " to jako já jsem si zamumlal. ,,A to je vše? Nebo ti snad došli slova?"  ,,mně ? Ne" vyvalil jsem na něj dedukci a on se nakonec zeptal ,,druhá ty v ženckém provedení?" Na to jsem neodpověděl a šel do svého pokoje jako poslední jsem slyšel bylo
,,Budu doma do dvou hodin."

Brook :

Jsem v obchodě s hudebními nástroji a platím si violu se smičcem  a menší elektrické piáno. Aaaaa úlevaaaa.

Zaklemu protože mám plné ruce. Příjde mi otevřít John a pomůže mi s taškou do pokoje.
   

A je to .... omlouvám se, že tak pozdě večer.
Budu ráda za VOTE,KOMENTÁŘE  A KRITIKU
     600 slov
☆♡☆♡☆              ~ Sisi¤

Sherlock V Sukni  Kde žijí příběhy. Začni objevovat