Sherlock V Sukni

Pětadvacátá

Konec hovoru. Došla jsem ke dveřím a dramaticky po nich sklouzla až na zem.
Tak a dost vzpamatuj se! Si chytrá žena nesoucí jméno Rocky Brook! A Brook nikdy nebyla zamilovaná! Uvědomovalo si moje svědomí.

Rozdrnčely se dveře. Vyšla jsem na chodbičku mezi obývákem, kuchyní a mím pokojem. Tam jsem se potkala se Sherlockem. ,,Co se ti stalo?" Zeptal se najdnou mezi zíráním na sebe Sherlock. ,,Co by?" Odpověděla jsem a tím se vyhnula odpovědi. Odešla jsem ke dveřím se Sherlockem za zády. Otevřela jsem je.

Za nimi stál táta. Jak jsem otevřela, tak jsem prudce zavřela. Podívala jsem se na Sherlocka. Ten mě uklidnil jediným pohledem. Nádech, výdech... Pomalu jsem otevřela dveře s falešným úsměvem na tváři.

Sherlock :

Muž podobající se rysy obličeje Brook, avšak s méně výraznými tvářemi, rozvedený už rok a půl, stýkal se hlavně se synem. 42 let. Pokladní. 176 cm vysoký, ve formě, velikost boty 43. Kabát, počítal s přeháňkou. Pravá kapsa ve předu, klíče, levá peňeženka a telefon. Fanoušek fotballu. Rád vidí svou dceru.

Brook se vzpamatovala a tak muže objala. ,,Co tu děláš?" Nenápadně zavrčela Brook. ,,Kontroluji svoji dceru." Odpověděl jednoduše.

Najednou se otočil mím směrem. ,,Sherlock Holmes, tak je to pravda." Zasmál se muž. ,,Nevím co myslíte." ,,Jsem Jordan Brook." Podal mi ruku, kterou jsem pevně stiskl. ,,Noviny." Řekl o něco tišeji. ,,měla bych si je už přečíst" zanadávala ještě potišeji Brook. Uchechtl jsem se. ,,Takžee..." Prodlužoval a mezi tím vstoupil do chodbyčky a odložil si boty. ,,Vy jste nápadník mé dcery?" Otázal se s podivným vírazem ve tváři. ,,Tatii..." Vydechla otráveně Brook. ,,No co, to ty noviny." Hodil výmluvu na noviny. ,,Ne nejsem" Odpověděl jsem na otázkul. Mužův víraz ve tváři výrazně změkl. ,,Tati, ale teť už vážně, co chceš?" ,,Ostrá jako tvá matka." Poznamenal Jordan.

,,Jak se má matka?" Jen jsem celou situaci bedlivě pozorovaly, najednou šli do obýváku. Ona si sedla do mého křesa a její otec naporoti. ,,To si sem přišel oxidovat jen pro to, aby ses zeptal na matku?" Procenila skrz zuby naštvaně Brook. ,,V podstatě ano." Nechodil okolo horké kše Jordan. ,,To nemáš dostatečný koule na to, aby ses zaptal sám!?" Prskala, až všude hořel pomyslný oheň. ,,Vlastně..." nedokončil protože se rozdrnčel zvonek. ,,Jdu otevřít."  Ozval jsem se.

Otevřu dveře a za nimi postává žena. 43 let. Pokladní, těžká cesta sem, boty ošlapané, staré a hodně používané. V ruce dražší kabelku, smama by si jí nekoupila, od rodiny...

Dál jsem dedukovat nemohl. ,,Sherlock Holmes." Ozvala se s jejím nepříjemným hlasem. ,,Co potřebujete?" Zeptal jsem se. ,,Kde je má dcera?" Zeptala se a už napřahovala kabelku do zásahu. ,,Nahoře." Ani si nesundala boty a vyběhla nahoru. Její matka prolétlo mi hlavou.

Brook:

Jsem tak naštvaná! Dva roky se tváří jako by nebyl a potom se najednou objeví styl jak se má máma a všechno je v pohodě ?! Ne tak to ne. Sherlock šel otevřít. Možná klient. Avšak kdo přišel mě rozčílilo ještě víc. ,,Matko?!" Vykřilka jsem rozzuřeně a překvapeně zároveň. ,,Brooky" Usmála se. Potom si všimla muže sedícího naproti její dceři. ,,Jordane?" Zeptala se nanejvíš překvapeně. ,,Jak si mě našla." Procedila jsem zkrz zuby. ,,Noviny" řekla pořàd omamně a hodila po mně noviny. ,,No skvělí!"

Popadla jsem noviny a vyběhla do pokoje, málem jsem se srazila se Sherlockem. ,,Vyhoď je za mě, na tohle nemám." Řekla jsem unaveně.

Stojím uprostřed pokoje a pročítám noviny. Mačkám svůj hrníček s čajem. Najednou však uvidím něco co mě nanejvíš překvapí. Upustím hrníček.

Jou jou! Lidi moc, moc, moc, moc, moc, moc? moc! se omlovám za neaktivinu, ale škola, testy, testy a testy... však to znáte... popoletí. No a tak jsem vám dala co nejdelší kapitolu jakou jsem pro dnešk svedla na alspoň trochu lepší víkend. Tak co vy na to?  A co je v novinách?
628 slov
~ Sisi¤