Sherlock V Sukni

Šestnáctá

Brook :

Když jsem měla celý den přehraný a vymazaná všechny nepodstatná fakta, zaposlouchala jsem se do okolních zvuků.

,,Dále" Řekla jsem Johnovi a Sherlockovi stojícím za dveřmi. Jak vím že to jsou oni? Jsou tiší asi tak jako slon v porcelánu.

,,Jak se cítíš Brook?" Zeptal se mě John hned co vkročil do dveří. ,,A jak bych měla Johne?" Odpověděla jsem mu na otázku otázkou. Jak já miluji nevědomost ostatních lidí. ,,Vystrašeně?" Tomu jsem se musela zasmát. ,,Ani náhodou, bylo to super." Řekla jsem už klidně a napila se čaje. ,,Co jeho bratr?" ,,jako kdyby si nevěděla." Poznamenal ironicky. Otočila jsem se k němu a řekla ,,Hádali se a Mycroft si myslel že spolu máme poměr." Přikývl na souhlas. Dopila jsem studený čaj a zvedla se ze země. ,,Jdu odnýst hrnek." Odstoupil ze dveří, abych mohla projít.

Došla jsem do obýváku a nadešel mi nemilý pohled na Sherlocka. Chystal se totiž zapálit nejméně 20 cigaret. Vběhla jsem mu do cesty. ,,Co si jako myslíš že děláš?" Odsekla jsem nenávistně. Všechny cigarety si vyndal z pusy a spustil ,,Odměna" Vykulila jsem oči, když mi nabízel. ,,Vím že kouříš. Málo, ale ..." nenechala jsem ho domluvit, vzala si cigaretu a dodala ,,Na horší časy." Vzala jsem mu i zbytek, když nedával pozor, rozeběhla se do pokoje, schovala cigarety a šla v klidu zpět.

Došla jsem znovu do obýváku. Sherly už držel svoje housle si smyčcem, hodil pomě mou violu, chytla jsem ji. Když jsem k němu došla dal mi smyčec. Nalistovali jsme stejnou skladbu a mohli jsme začít.

Celou dobu jsme se na sebe usmívali. Bylo to...magické? Prostě nepopsatelné. Moc se mi to líbilo a jde vidět, že i Sherlymu.

Skončili jsme. Dostalo se nám potlesku od Paní H  a od Johna. ,,Překrásné" Řekla paní H a dojatě se  zasmála.

Dostala jsem hlad. Šla jsem do lednice a tam Hlava... Počkat hlava??!?! Koukla jsem se. ,,48 let, právník, gay, mladší bratr a vlasy po matce." Zařvala jsem z kuchymě do obýváku na Sherlyho. ,,Myslel  jsem že  budeš řvát." Ozval se klidný Sherlock. To mě docela namíchlo. ON SI MYSLÍ ŽE SEM NĚJAKÁ DÁMIČKA?!?? Tak jo, hlavní je zachovat klid. Nádech...Výdech. Vzala jsem si mlíko a zjistila, že je 2 měsíce prošlí. Hodila jsem ho do koše. Šla zpět do obýváku a bez náznaku emocí řekla ,,Nejsem žádná dámička." Vyndala jsem mobil a vytočila číslo na pizzu. ,,Dá si někdo pizzu?" Optala jsem se. ,,Já" Ozval se John, Paní H utekla a Sherly je v myšlenkách. ,,Jakou?" ,,Vyber sama" 
Začalo to vyzvánět... ,,Jednu Hawai a Salámovou Děkuji." Doobědnala  jsem.

Jou jou! Tak co na to říkáte? Jaká bude pizza? :D Vote či Koment potěší :)
445 slov.
~ Sisi¤