Rocky Brook je žena která se vyrovná svou genialitou Sherlockovi Holmesovi.... Nebo snad ne ? ....Brook setká se samotným Sherlockem Holmesem jen díky náhodě ... nebo osudu ? ... a bude mít Sherlocka v oblibě ? .. bude z toho něco víc ? .. TO SE D...
Taxík je poměrně velký, takže nejsme namačkaní. Otevřeli jsme se Sherlym obálky. První tu z kuchyně.
"Pomohu ti"
Mužské písmo. Sebejistý.
Divné. Ukázala jsem tato slova Sherlockovi a také nevypadal, že by tomu extra rozuměl. A teť ten z nočního stolku.
"Drahý manželi, nemám na vybranou, musím to skončit. Vím toho až moc. Vždy jsem tě i přez tvé chyby milovala, miluji a milovat budu.
Tvá žena Esmé xoxo"
Nechápu to. Ten dopis je napsaný jako na rozlučku se životem. To že to nechápu se mi vůbec nelíbí a Sherly je na tom stejně. Ať už jsme na Baker Street, prosím.
Mé prosby byli vyslyšeny vystřelím z auta jako střela s dopisy v ruce. Odemknu zalezu za dveře, sundám si rychlostí světla boty a běžím do obýváku. Svalím se na sedačku a prohlédnu si dopisy. Na chvíli je odložím a dám postavit vodu na kávu. Vrátím se zpět, tentokrát s Johnovím notebookem na sedačku. Heslo. Dobrá Johne řekl sis o to. MarySherlock. Dva lidé kteří otevřeli tento notebook. No nic. Tak internet. Esmeralda Luis. Tajná služba...manžel... konec...pomsta. Zaklapnu notebook a dám ho zpět na místo.
Dodělám kávu a pořád pročítám dopisy. Sherlock vkročí do kuchyně a vezme si svou kávu. ,,Byla v tajné službě pod neznámým jménem, ale jak se zamilovala do manžela přestala, vše co dělala ve své minulé práci mu řekla, ten velitel o tom ví a tak se pomstil jí i jemu. Do týdne můžeme čekat vraždu pana Luise."Dokončila jsem svou odpověď na nevyslovené otázky od Johna. ,,Ty už jsi..?" ,,jop" Vyslovila jsem zřetelně odpověď na Sherlyho nedokončenou otázku. Usrkla jsem si své kávy a vydala se do Johnova křesla. Se Sherlym jsme si sedli naproti sobě.
,,sluška" Najednou řekl Sherly. ,,ne, k té to nijak nevede." ,,tak to nemyslím, musíme si s ní popovídat." ,,Chápu, máš její číslo?" Zeptala jsem se. ,,Bylo na ledničce i s číslem na elektrikáře" Vyndal mobil a začal vytáčet. Někdo to zvedl, ale byly slyšet jen vzliky a prosení ať něčeho nechají. Zlekla jsem se a najednou se ozval ženský hlas. ,,nedělejte jí to, budu mluvit" a potom se to típlo.
,,dvě ženy..." začala jsem ,,...služka a paní Luis" Dokončil Sherlock. ,,služka byla také unesená, včera, podle koberce, který nebyl pořádně vyluxovaný ji unesly při nošení luxu do obýváku" Řekla jsem a usrkla kávy ,,Vyděla si tu sochu?" ,,Ano, jistá paní Luis." ,,A dokončená včera samotným sochařem.Kdo si myslíš že to tedy byl?" Otázal se. ,,Sochař, ale proč by to dělal?" ,,To nevím" Řekl jednoduše Sherly, zvedl se z křesla a začal špendlit na zeď. ,,Třeba se mu zalíbila." Ozval se John. Načež jsme se na něj já a Sherly otočily s otázkami v očích.
Ups! Tento obrázek porušuje naše pokyny k obsahu. Před publikováním ho, prosím, buď odstraň, nebo nahraď jiným.
Sedla jsem si do prostru na zem a udělala turecký sed. Ruce jsem přiložila na kolena a začala přemýšlet. Najednou ucítím tlak na svém stehni. ,,John má pravdu" Ozval se Sherly a sundal ruku z mého stehne. Trochu jsem pootevřela oči a podívala se do strany na vedle mě sedícího Sherlocka a za ním vážně se tvářícího Johna. ,,Dobrá tedy...Ale proč by jí unášel? Leda že..." zamyslela jsem se. ,,... Leda že spolu utekly a zachránily se před něčím. Možná Esmé své city opětuje sochaři. Dlouho ztracení přátelé" Doplnil mě John. Dootevřela jsem oči a zadívala se do očí Sherlyho. Pousmála jsem se, avšak jsem v očích pořád měla nedůvěřivý výraz. Mám chuť někoho obejmout a to ani nevím proč.
Jou jou!co říkáte? Co si o tom myslíte? Co se bude dít dál? ♡Vote a Koment♡ 594 slov ~ Sisi¤
