Rocky Brook je žena která se vyrovná svou genialitou Sherlockovi Holmesovi.... Nebo snad ne ? ....Brook setká se samotným Sherlockem Holmesem jen díky náhodě ... nebo osudu ? ... a bude mít Sherlocka v oblibě ? .. bude z toho něco víc ? .. TO SE D...
Sherlock už si chtěl obléknout kabát, když jsem ho zadržela ,,počkej, vždyť je skoro půl dvanáctý večer" ,,no a?" Odpověděl nezaujatě. ,,no a?! Lidi i spí víš?" Zamračil se na mě, svlékl a pověsil si svůj kabát. Naštvaně odkráčel k sobě do pokoje. Nad tím jsem jen pokrčila rameny a šla taky do svého pokoje.
Spát mi nešlo, tak jsem zapla notebook a vyhledala na E-mailu Andyho.
J: Ahoj
A: Ahoj. tak co v Londýně?
Ani mě neudivovalo že je taky tak pozdě vzhůru.
J:Už jsem zabydlená, mám spolubydlící, hledám si práci. Proč si řekl mé matce kde jsem?
A: Tak to je super. Řekl jsem jí to, protože měla strach.
J: Ona a strach o mě? Tim se měla zabývat dřív než jsem utekla.
A: Co tvý spolubydlící?
J: Jsou zajímaví.
Zaklapla jsem notebook a padla na mě únava. Usla jsem.
***
Ráno mě vzbudil Sherlock a to docela jemně na jeho povahu. ,,Sherlocku juniore vstávej máme případ" a při těchto slovech se mnou jemně pohyboval ze strany na stranu.
Prudce jsem otevřela oči a koukla na něj. Stál nade mnou. Chvíli mě sledoval, potom odešel a nechal za sebou otevřené dveře, toho jsem využila. Vylítla jsem z postele ke dveřím a zařvala přez chodbu ,,NEJSEM SHERLOCK JUNIOR!!!" Zabouchla jsem za sebou, ale i přez zavřené dveře jsem slyšela naplno řechtajcího se Johna. Musela jsem se nakonec taky usmát nad jeho pojmenováním.
Šla jsem ke skříni a vzala si nouzovku v podobě bílích džínů a bot stejné barvy. Šedé tričko s Hamburgrem.
Ups! Tento obrázek porušuje naše pokyny k obsahu. Před publikováním ho, prosím, buď odstraň, nebo nahraď jiným.
Šla jsem do obýváku a hodila smrtící pohled na Sherlocka v jeho křesle. Na můj pohled se jemně pousmál a dál sledoval Johna, který vypadal že každou chvíli praskne smíchy. Poslala jsem jeden ze svích nejdrsnějších pohledů i Johnovi. Sklidnil se. ,,taky si to zjistil Sherlocku?" ,,jistě že ano." ,,né, už znova né." Žadonil John. ,,Kdy nám představíš svou přítelkyni? Tedy snoubenku?" ,,Já jí znám, je Fajn" ozval se Sherlock. ,,tak to mě utěšuje, protože si u ní každý den a ty by sis nezasloužil nějakou...jak to říct. Děvečku. Teť tvůj postup. Brzo ..." zase mi skočil do řeči Sherlockt ,,Brzo ráno se zbalíš hned po snídani, snažíš se domů dojít co nejdřív, aby jsme si myslely, že si tu hned po tvé noční. Johne my nejsme hloupí" Dořekl Sherly a já zakývala hlavou na souhlas. ,,Ne. Je hezký, že si jí požádal na vaší společné večeři, po práci" Odpověděla jsem a usmála se.
,,To nemáte nic lepšího na práci?" Otázal se John ,,Máme" řekli jsme se Sherlockem nastejno. Zase. ,,děláš kafe" Řekl a zaradoval se Sherly. ,,sakra" zasakrovala jsem při chůzi ke konvici.
,,Máme případ" řekl John. ,,Páni, učí se rychle" poznamenala jsem a donesla šálky kávy. ,,To ano." Usmál se Sherlock a vzal si svou kávu. ,,Nicméně ano našel jsem případ" Egoista jeden. ,,dopijeme kafe a půjdem" Přikývli jsme s Johnem.
,,Brook?" Zeptal se John ,,Johne?" Nechápala jsem tuto konverzaci a to se mi nelíbilo. ,,Sherlocku?" Zeptal se Sherly sám sebe a tím tomu dal tečku. Zasmáli jsme se. ,,chtěl jsem se tě zeptat na jednu důležitou věc." Zvážněl John. Jak jsem viděla i Sherly to nechápal. A to je co říct. ,,Jak děláš tu výbornou kávu?" Čekala jsem cokoliv, až na tohle. ,,Tajemství" Sherlock se na mě podíval stylem ,Rly?' ,,Ani ty to nezjistíš Sherly. Možná vám to řeknu časem." Vzala jsem jim teť už prázdné hrnky a umyla je. Bylo ticho.
Všichni jsme si oblékli kabáty. Já a Sherly dlouhý a John klasický do pasu. Boty, a vyšli jsme ven. ,,taxi" zvolala jsem na silnici a přivolala tak taxík.
Jou jou! tu další kapitolu. Jako vždy budu ráda za Vote i Koment.☺620 slov ~ Sisi¤
