Sherlock V Sukni

Třináctá

,,Teda Sherly ty filozofe" Řeknu, zasměju se, zavřu oči a přemýšlím nad situací.

Žena která se vzdala práce kvůli manželovi. Takže city k sochaři můžeme vypustit. Své práce se vzdala určitě kvůli něčemu víc. Co je to víc? Co by mohla dělat v té práci? Vážně jí opustila jen kvůli manželovi nebo to byl jen slabý kryt?

Otevřela jsem oči a prudce zalehla dozadu. ,,Hhhhhh" Zabručela jsem. Nesmím si pokládat otázky na, které neumím odpovídat.

Vstala jsem a šla pro své piáno. Donesla jsem ho na Johnův stůl a začala na něj hrát. Konec jsem do něj spíš naštvaně zabušila.

A tehdy mi to došlo.

Vykulila jsem oči a podívala se na Sherlyho. Tvářil se dosti podobně jako já. ,,taky?" zeptala jsem se ho. Zakroutil hlavou na souhlas a frustrovaně si šáhl do lehce kudrnatých vlasů.

Zavolala jsem automatcky panu Luisovi. ,,Pane Luis tady Brook, kde bydlí ten sochař?" ,,Brook? Green Street 48 Proč?" ,,Děkuji, neřešte, nashle." Nadlidskou rychlostí jsem se spolu s Sherlockem a Johnem vydala do již zmíněné Green Street 48.

Než jsem se nadála stáli jsme před dveřmi. Odstoupila jsem, rozeběhla se a vykopla dveře.

Ze sklepa se ozýval smích. Sherly mě předběhl a seběhl schody dolů.

Sešla jsem schody jak nejrychleji jsem uměla a vydala se za smíchem. Na zemi je malý potůček krve, patří mrtvé paní Luis, která je zabalena v sádře. Měla vše zasádrované až na srdce, do kterého byla bodnuta a obličej. Mučení.

V rychlosti jsem se porozhlédla po místvosti. Sherlock už zadržel toho bláznivého sochaře a volá Lestradea. Trochu jsem si oddechla, ale né na dlouho.
V rohu byla doslova rozbodaná služebná. Rozeběhla jsem se k ní.

Osm bodných ran dosti ostrým předmětem. Devíti centimetrová Dýka. Náhodné bodání. Kůže se odloupává od masa, na břiše je to zřetelně vidět. Další mučení. Ale krev od služebné tu není. Kde jí mučil? Toť otázkou. Podlitiny a modřiny od biče, řezy žiletkou . Jak to mohl stihnout? No nic. Teť k služce.
34 let, postava hubená, ale né vychrtlá. Manžela nemá, dítě ano, náctiletá dcera. Bratr a sestra. Nemá je v lásce, ani zbytek rodiny. Jen ona a její dcera. Bez přátel. Práce venku, podle opálení cestovatelka.Chodí na párty, občas se i trochu napije a skončí v něčí postely. Oblečení... tedy spíš spodní prádlo znetvořené. Je to puntičkářka a na to by nedala dopustit. Sochař jí první zneužil a potom zabil. Boty má, takže se nechala...

Fuj. Trhla jsem sebou při té nekalé představě a vyčkávala na policajty.

Znechuceně jsem se podívala na Sherlocka. Držel zbraň a mířil s ní k sochařovo spánku. Chtěl vystřelit, vím jak rád střílí, nedokázal odolat pokušení, avšak jsem ho na poslední chvíli zastavila. ,,NE" zařvala jsem a vrhla se na jeho zbraň. Vzala jsem mu jí. ,,Bude se ještě hodit" okřikla jsem ho. Cítila jsem Lestradeův pohled. Otočila jsem se, a překvapivě, nastejno se Sherlockem.

,,Tady je má trojka." Pohlédla jsem na Johna a ten se tvářil dost nechápavě. Koukla jsem také na Sherlyho, také nechápal a já na tom nebyla o moc líp než John ani Sherlock. ,,cožeto?" Otázala jsem se. ,,No jste tři tak...ne nic. Chlapy vemte toho muže." Řekl a ukázal na sochaře. ,,Děkujeme Lestrade. Jsme na odchodu. Při krizi se ozvěte." Řekla jsem hrdě. Vím sem egoistka.

Společně s Johnem a Sherlockem jsme si zavolali, jako vždy taxi a nastoupili do něj.

Jou jou! Je to tady druhý dokončený případ a nebojte se, rozhodně nebude poslední. Děkuji za více jak 500 shlédnutí a přez 90 vote. Jsem vám neskutečně vděčná za to, že vás to alspoň trochu baví.
Vote či koment potěší.
600 slov.
~ Sisi¤