Sherlock V Sukni

Dvacátá

Stále pohled Sherlocka:

Brook vylezla zapřená o Lestradea, svírajíc oční víčka nasilím k sobě.

,,Musím jí vzít do nemocnice." Oznámil jsem a převzal Brook od Lestradea. ,,Zvládneš to? Nemáme ji tam dovést v autě?" Zeptal se pro jistotu. ,,V policejním? Ani náhodou. Informujte mého bratra o dokončení jeho případu." Řekl jsem rozhodně. ,,Já to zvládnu." Ozvala se malátným hlasem Brook. ,,Ne to teda nezvládneš." Odpověděl jsem a přehodil si její ruku přez ramena a svou ruku jsem ji dal na křivku.

Vyšli jsme na hlavní. Brook otevřela oči ale jen na chvilku, lehce je zavřela. Omdlela. ,,Taxi!" Zařval jsem. Jedno zastavilo hned, tak jsem do něj nastoupil. ,,Nemicnice svatého Bartoloměje! Hned!" Zařval jsem na taxikáře a auto sebou cuklo. Byli jsme tam ani jsem nemrkl.

Hodil jsem po taxikáři peníze a vystoupil. Přešel na druhou stranu taxi, vzal Brook do náruče a rychlím krokem vyrazil do nemocnice.

.
.
.

Brook :

Začínala jsem být při smyslech. Na nemocničním lůžku se leží dost nepohodlně vám řeknu.

Zvolna jsem otevřela oči. Naskytl se mi pohled na Johna koukajícího na kabáty. Svůj pohled jsem tedy přesměrovala na věšák. Posadila jsem se do sedu. Rudý kabát kontrastoval s dlouhým černým kabátem. ,,Mery a Sherly." Vypustila jsem z pusy. John se očividně polekal. ,,Brook" Vydechl s rukou na srdci. ,,Johne." Usmála jsem se. ,,Šli pro kafe co? Není to náhodou už nezdravé? Takový přísun kofeinu..." Dopověděla jsem a John se zasmál. Do místnosti vrazil Sherlock s dvěma kafi. Hned jak mě uviděl málem upstil kafe.

,,Brook" Řekl tiše. ,,Už víš proč si omdlela?" Dodal. Trochu jsem se zastyděla. Jak jsem mohla na tak důležitou věc zapomenout... ,,Byla jsem dehydrovaná.." Řekla jsem se sklopenou hlavou. ,,a mám natažený kotník." Dořekla jsem. Už nikdo nepromluvil. Bylo ticho. Zalehla jsem zpět a zasmála se se Sherlyn. John ani Mery to nechápali, ale potom nad tím jen protočili očima. Povídali jsme si, později všakuseli odejít. Zůstala sem sama. Poté zaspala.

Následujcí den jsem mohla domů. Otevírám dveře a za nimi stojí Sherlock. Trochu víc jsem se nadechla. Ucítila jsem cigarety, kafe a ...
,,Jaký?" Optala jsem se na jeho pokus. ,,Plíce" ,,Levá?" ,,Pravá" Řekl s menším úsměvem Sherly. Pomalu jsme vyšli. Zavolaly jsme se taxi, protože mojim kulhavím krokem by jsme tam dorazili až zítra.

,,Co Mycroft?" Zeptala jsem se ho ,,dal jsem mu hlášení o případu" ,,a?" Jen pokrčil rameny.

Vyletěla jsem z taxi(s mími možnostmi) odemkla,dala vařit vodu a oblékla se. Sherlock byl hned v závěsu za mnou. ,,Měla by si tu nohu nechat odpočívat." ,,a teť jsi i doktor jo?" Vyšla jsem z pokoje v modrých džínech, bílém teričku s dlouhým rukávem a vestou.

Doběhla jsem do kuchyně, dodělala čaje. Jeden z nich jsem si vzala a sedla si na výklenek u okna. Pozorovala jsem jak začalo pomalu směžit. Sherlock přišel, popadl čaj a napil se. Vzal si housle a začal hrát mě neznámou melodii.

Zaposlouchala jsem se do těch překrásných tónů. Bohužel zazvonil zvonek a do obýváku přišla Paní H. spolu s klientem. Začala jsem dedukovat.

Muž, 27 let, manželka a 3 děti, 2 menší psi, krátkosrsté čivavi. Majitel firmy, příruční zbraň v levé kapse u luxusních kalhot. Levák. Inkoust za nehty značí, v kamceláři. Dnes nejed, ani nepil. Bodyguardy nechal venku. Nijak nezávislý. Hodně kofeinu. Neoblíbený a zazobaný. Svou manželku podvádí a vlastní dceru by zabil.

Zvedla jsem se a šla nalít, tomu panu BF podle iniciálů vyrytých na kloflíčcích od saka, vodu. Podala jsem mu jí a na milisekundu se střetla s jeho modrýma očima. ,,Co potřebujete Pane Bene Foxi?" Optala jsem se opatrně ,,Mám pro vás případ Sherlocku Holmesi a Rocky Brook."

Jou jou! Týdení přestávka se mi vyplatila. Moc děkuji za vaši neustálou podporu. Co si myslíte? Jak se to bude vyvýjet?  A bavila vás dnešní kapitola?
627 slov
~ Sisi¤