Werewolf (cz)

4. I'm a white wolf

"Musíš někoho zabít" zašeptala Liah, ale já jsem jí slyšela.Vykulila jsem oči a zakroutila hlavou.

"To neudělám!" oznámila jsem rozhodně.

"Když to neuděláš...umřeš" ozval se Justin, který stále stál za mnou. Otočila jsem se a upřela na něj pohled.

"Tak ať, ale já nikomu život nevezmu jen abych sama mohla žít" vyprskla jsem.Myslela jsem to naprosto vážně, radši umřu než zabít nevinného člověka. Ano, mám celý život před sebou a chci dál žít, ale tohle nikdy neudělám.

"Allie prosím. My všichni jsme to také udělali, ale nikdo z nás nezabil nevinného člověka. Život jsme vzali lidem kteří si to zasloužili" ujišťovala mě Liah a já na ní nevěřícně hleděla.

"Nikdo si nezaslouží smrt!" namítla jsem a do očí se mi začaly tlačit slzy.

"Ani vrazi? Zabili jsme jen ty co brali životy nevinným lidem, takže tím jsme vlastně spíš pomáhali" řekl Fredo a já se nad tím poprvé zamyslela. Má pravdu, nebo ne? Někde v ulicích teď pobíhá vrah, který už vymýšlí kdo bude jeho příští oběť. Byl by dobrý skutek zbavit svět tohoto člověka, ne?

"Nezvládnu někoho zabít" zašeptala jsem a otočila jsem se k odchodu.

"Nebuď srab!" slyšela jsem křik Mary, ale neotočila jsem se, jen jsem šla dál do hlubokého lesa.

Bože, měla jsem říct Liah ať mě odveze. I autem cesta trvala docela dlouho a já jsem šla pěšky a ještě k tomu sama,po tmě a v lese kde není signál. Super. Kéž bych si alespoň pamatovala cestu z lesa ven.Šla jsem dál po cestě a ruku natahovala do všech stran abych chytila signál, bez úspěchu.

"Prosím nechte mě být" uslyšela jsem najednou hlas nějaké dívky. Poznala jsem že brečí.

"A proč bych to dělal?" hrubý hlas se zasmál a já se otočila tím směrem. Ne moc daleko ode mě byl muž který držel nůž u dívčina krku a opíral jí o strom. Pomalu jsem šla za nimi a snažila se aby si mě nevšimli. Když jsem byla už jen kousek od nich, rozběhla jsem se, chytla jsem muže za rameno a odhodila ho někam pryč. Zrovna teď se mi má nová síla hodí. Blonďatá dívka asi v mém věku na mě vyděšeně hleděla zatímco jsem jí podpírala, protože padala k zemi.

"Neboj se, už je to v pořádku" utěšovala jsem ji a snažila se aby mi nespadla. Rozhlížela jsem se všude kolem jestli neuvidím toho hajzla co jí takhle vystrašil a když jsem ho uviděla myslela jsem že asi omdlím. Když jsem s ním hodila, kvůli mé síle kterou teď mám se napíchl se přímo na větev stromu. Zabila jsem ho. Já Allie Sage jsem právě zabila člověka.

"O můj bože" zašeptala jsem a slzy mi začali stékat po tvářích. Jsem vrah.

"Děkuju že jsi mě zachránila. Chtěl mě zabít" ozvala se blondýnka která se mezitím dala trochu dokopy 

"Jak se jmenuješ? Já jsem Allie" představila jsem se jí aby myslela na něco jiného.

"Jsem Leslie" mírně jsem se na ni usmála a potom jsem se hned otočila, protože jsem slyšela prasknout větev.

"Kdo je tam?" vyděšeně jsem se zeptala.

"Neboj se to jsem jen já. Cora" ze stínu vyšla dlouhovlasá brunetka, Justinova sestra " teď už jsi jednou z nás" oznámila mi a pohledem střelila po chlápkovi nabodnutém na stromě a mě to hned došlo. Je ze mě vlkodlak.

*POZDĚJI DOMA*

"Nezapomeň, zítra po škole jedeme za Justinem a za smečkou. Musíme tě toho hodně naučit" Liah se usmála když její auto zastavilo před mým domem a já jí úsměv opětovala.