Werewolf (cz)

10. Beach

"Allie dneska tě k Justinovi neodvezu. Hned po škole jdu zjistit něco o Thierryho rodině" oznámila mi Liah a já přikývla.

"Allie, máš dneska čas?" přiběhla ke mě udýchaná Lydia.

"No, vlastně..." začala jsem větu, ale ona mě nenechala domluvit.

"Ale no tak! Poslední dobou na nás vůbec nemáš čas! Vídáme se jen ve škole a Liah to stejný. Kam vy dvě pořád mizíte?" podezíravě nás sledovala.

"Nenechala jsi mě domluvit" protočila jsem očima " Chtěla jsem říct že vlastně dneska můžu" usmála jsem se.

"Super! Jedeme totiž na pláž. Já, Mark a ty s Connorem. Bude to něco jako dvojité rande" prohlásila nadšeně, ale já z toho takovou radost neměla.

***

"Lydio jděte s Markem najít nějaké místo, já si musím promluvit s Connorem" usmála jsem se na ně.

"Jasně 'promluvit' " posmíval se Mark a nad slovem promluvit, prstami naznačil úvozovky.

"Tak pojď zlato, naše hrdličky potřebují soukromí" Lydia se zachichotala, Mark ji chytil kolem pasu a odešli někam na pláž.

"O čem jsi chtěla mluvit?" usmál se Connor.

"O vlkodlacích" zašeptala jsem, aby mě nikdo neslyšel "neublížil ti Derek nějak?" upřela jsem na něj pohled a on se zasmál. Nechápu co je tady vtipného.

"Proč by to dělal? To spíš já bych se měl ptát jestli ti ten Justen nebo jak se jmenuje neublížil. Z Derekova vyprávění jsem pochopil, že je to hajzl" nevěřícně jsem na něj hleděla.

"za 1. se jmenuje Justin a za 2. není to hajzl, to Derek je tu ten zlý!" namítla jsem.

"Derek není zlý! Ani nevíš co mu Justin udělal" hádal se se mnou.

"Co ti nakecal Connore?" přimhouřila jsem oči.

"Justina proměnil nějakej chlápek, on potom zavraždil své rodiče, ale Dereka a Coru proměnil. Chtěl aby byli jako on" 

"A ty mu tohle věříš? On ti lže, takhle to vůbec nebylo" odporovala jsem mu.

"A jak víš, že nelhali tobě?"

"Prostě to vím. Kdyby Derek nebyl ten zkažený, myslíš že by nám dvoum takhle zničil život? Udělal z nás zvířata" 

"Jak něco takového můžeš říct? Vždyť to co z nás udělal je prostě úžasné! Jsme ve všem lepší než ostatní, nikdo nám už neublíží" usmál se.

"Ty jsi s tímhle možná spokojený, ale já ne. Nechci žádné super schopnosti, chci být normální" v tom mi pípl mobil. Vytáhla jsem ho z kapsy a měla jsem tam SMS-ku od Liah.

- Veronica Pierre, 18 let, pravnučka francouzkého filozofa Thierryho Pierre
  Je to jeho jediná rodina. Rodiče jí zemřeli v 7-mi letech. Zítra u Justina to probereme - 

"Nech už to být" povzdychla jsem si, otočila se na patě a šla najít své kamarády. Connor se hned rozběhl za mnou a propletl si se mnou prsty. Neodstrčila jsem ho, protože jsem vážně nechtěla vysvětlovat Lydii co se děje kdyby měla nějaké podezření že jsme se pohádali. Už vidím jak jí to vysvětluju. No, víš já jsem vlkodlak a Connora nedávno proměnil jeden idiot, takže je taky vlkodlak a my jsme se v něčem neshodli. To radši zkoušet nebudu.

"Tak tady jste, to vám to trvalo!" uslyšela jsem Lydiin hlas a otočila se tím směrem. Kousek od nás ona i Mark leželi na dece, Lydia se opalovala a Mark ji mezitím přesvěčoval ať jde do vody, ale jak ji znám tak tam dobrovolně nevleze. Lehla jsem si za ní a taky jsem se opalovala. Kluci odešli do vody
a my s Lydiou jsme zůstali na dece a občas prohodili pár slov.
   Ucítila jsem jak na mé tělo dopadají kapky ledové vody a tak jsem otevřela oči. Nade mnou se skláděl Connor a na tváři měl takový ten uličnický úsměv, při kterém nevíte co od něho máte čekat.

"Už jsem ti někdy řekl jak moc tě mám rád?" zeptal se, lehl si na mě a objal mě. Zapištěla jsem, protože byl celý ledový, jelikož nejspíš právě vylezl z vody. Nějak jsem ho ze sebe setřásla a rychle vyskočila na nohy. On i Lydia se mi začali smát a já nahodila uražený výraz.

"Ale no tak zlato, přece se nebudeš zlobit. Je to jenom voda" řekl se smíchem a já se taky musela usmát, okamžitě jsem zapoměla jak jsem na něho ještě před chvilkou byla naštvaná. Connor si stoupl a pomalu šel ke mě, zase měl ten úsměv a  mě hned došlo co chce udělat. Začala jsem couvat dozadu a pak jsem se otočila a rozutíkala jsem se pryč. Dávala jsem si pozor abych nepoužila vlkodlačí rychlost, protože to by se mi dost blbě vysvětlovalo.

"Mě neutečeš!" slyšela jsem za sebou Connorův křik a tak jsem se se smíchem otočila na něj. Byl už skoro u mě a než jsem se nadála, jeho ruce se obmotaly kolem mého pasu a já musela zastavit. Přehodil si mě přes rameno jako pytel brambor a šel se mnou směrem k vodě. Se smíchel jsem na něj křičela, ale s ním to ani nehlo.
   Šel na takovou menší skálu, která vedla z břehu, trochu dál do moře, stoupl si na okraj a i se mnou skočil. Vynořila jsem se ze studené vody a čekala až se vynoří i Connor. Potom jsem ho znovu potopila.
   Jak jsem si všimla, Mark Lydii udělal přesně to samé a ta tam na něj křičela nadávky typu 'Jsi úplnej debil! Zbláznil ses nebo co?' zatímco on se od smíchu popadal za břicho.

Asi půl hodiny jsme dělali různé kraviny ve vodě, ale potom už jsme já i Lydia vylezli ven.

"Ahoj Sageová" uslyšela jsem za sebou známý hlas když jsem šla k ručníkům. Obě jsme se zastavili a já se otočila tím směrem. Stál tam Justin, Chaz a Fredo.

"Ahoj kluci" usmála jsem se na něj a ignorovala to, že mě zase oslovil příjmením. Lydia si odkašlala aby na sebe upotala pozornost.

"No jo sorry. Kluci tohle je Lydia, Lydio tohle jsou Justin, Chaz a Fredo" představila jsem je.

"Kdo to tam je s holkama?" uslyšela jsem vlčím sluchem Marka, který byl pořád s Connorem ve vodě.

"Bieber a jeho poskoci" zasyčel nenávistně Connor nad čímž jsem se zamračila.

"Nebojíš se že ti Allie přebere? Koukej na něho" Mark vycítil, že ho Connor nemá rád a tak si z něho utahoval. 

"On? To sotva. Spíš ty by ses měl bát, dívej se jak nad nima Lydia slintá" řekl pro změnu posměšně Connor. Tohle nehodlám poslouchat.

"Nechcete jít na zmrzku?" zeptal se Fredo a ukázal na stánek kousek od nás. Přikývla jsem a vydala se tím směrem, stejně jako všichni ostatní.

"Platíš Bieber" poručila jsem mu a zasmála se. Když mi on může říkat příjmením tak já jemu taky. Vlastně nechápu co mě na tom tak vytáčí, ale už odjakživa nemám ráda když mi někdo říká jinak než jménem. Justinovi to narozdíl ode mě bylo jedno.

"Pro tebe cokoli, Sageová" sladce se usmál. Zatím-co kluci šli koupit zmrzliny, my jsme si sedli ke stolu.

"Sakra Allie jakto že jsi mi neřekla že znáš někoho jako jsou oni?" zeptala se mě Lydia vyčítavě.

"Proč bych ti o tom říkala?" nechápala jsem.

"Vždyť se na ně podívej! Divím se že jsem se při pohledu na ně ještě neroztopila!" 'zakřičela' šeptem a já jsem se zasmála.

"Nejsi náhodou zadaná, Lydio?" povytáhla jsem jedno obočí.

"Jo jsem, ale když se jenom dívám tak to není hřích, no ne?" řekla na svou obranu a já se znovu zasmála.

"Jenže ty se nedíváš, ty přímo civíš. Čekám už jenom na to až začneš slintat" obě jsme se zasmáli. 

"Čemu se tak smějete? Já chci taky" zeptal se nadšeně Fredo a díval se na mě pobaveným pohledem z čehož jsem usoudila že nás celou dobu poslouchal.