Werewolf (cz)

11. Veronica Pierre, prophet's granddaughter

"Dobře takže co jsi zjistila?" zeptal se Justin Liah hned, jak jsme vešli do dveří.

"Vždyť jsem ti to poslala v SMSce" 

"To jsi jako nic víc nezjistila?" 

"A co bys ještě chtěl vědět? Její krevní skupinu?" odsekla mu otráveně Liah a sedla si na gauč. Justin si povzdychl.

"Takže si to shrneme : Jmenuje se Veronica, nemá rodinu a je jí 18" řekl Chaz a Liah přikývla.

"A taky jsem zjistila že bydlí na Floridě" vykřikla ještě Liah.

"Mám otázku" prohlásila jsem a všechny pohledy se upřeli na mě.

"Netýká se to Veronici. Celou dobu jsme přemýšleli o tom zlu o kterém se píše v proroctví, že?" odmlčela jsem se " Ale nebylo by lepší kdyby jsme našli spíš tu holku která má všechno zachránit? Třeba právě ona bude vědět o koho jde"

"To nás už napadlo, ale to není tak lehké. Nikdo neví o koho jde. Ani samotný Thierry o ní nevěděl" odpověděla mi Cora a já jsem chápavě přikývla. To by mě teda zajímalo jak je chtějí najít. Tohle téma jsme probírali ještě asi půl hodiny, ale nakonec jsme se všichni rozešli domů.

Liah zastavila před naším domem, rozloučili jsme se a zase odjela. Z kapsy jsem vytáhla klíče a strčila je do dveří, které se následně prudce otevřeli.

"Ahoj" usmála se na mě máma.

"Ahoj" úsměv jsem jí opětovala a potom jsem vešla do domu. 

"Co to tady tak smrdí?" zeptala jsem se jí a zamračila jsem se.

"Ale nic" nevinně se usmála a šla do kuchyně, odkud vycházel ten zápach. Šla jsem tedy za ní a uviděla jsem koláč. Teda něco co asi mělo být koláč, tenhle byl spálený na uhel.
   Neudržela jsem se a začala se smát. Mamka se na mě uraženě podívala.

"Zase ses dívala na ten tvůj seriál, co?" zeptala jsem se jí. Máma je totiž hrozně ujetá na nějaké její seriály, vždycky když je dávají v televizi, všechno ostatní jde stranou a existuje pro ni jen televize.

"Zrovna to bylo zajímavé!" ohradila se.

"To je podle tebe vždycky" zasmála jsem se "Jdu do pokoje, nepodpal nám to tady" řekla jsem se smíchem a vydala se do svého pokoje. 
   Z nočního stolku jsem si vzala sluchátka, z kapsy vytáhla mobil a pustila jsem si písničku od The Fray- Never say never.  Ležela jsem v posteli a poslouchala, když se najednou ve dveřích objevila máma. Vyndala jsem si sluchátka z uší a tázavě se na ni podívala.

"Zapoměla jsem ti dát dárek, který jsme ti koupili na Hawai" usmála se a podala mi malou krabičku, kterou držela v ruce. Otevřela jsem ji a uviděla v ní krásný řetízek. Přívěsek na něm měl oválný tvar a na něm byla nakreslená černá růže. Celý řetízek byl ze zlata.
   Usmála jsem se a objala mámu.

"Děkuju" zamumlala jsem a hned jsem se pokoušela si řetízek zapnout, ale musela mi s tím pomoct máma.

"Nemáš zač. No tak já už jdu, jdi spát brzo"

"Půjdu" ujistila jsem ji. Usmála se a odešla. Chtěla jsem si dát znovu sluchátka a poslouchat, ale uslyšela jsem, jakoby něco bouchalo na mé okno. Zvedla jsem se z postele, přešla k oknu a pomalu ho otevřela, ale v tu chvíli mi něco vletělo do oka.

"Do prdele, jakej debil?" zanadávala jsem a ze spodu jsem uslyšela smích.

"Ježiši promiň, jsi v pořádku?" ozval se známý hlas. Totiž Justinův.