Me and monsters

9. kapitola

" Co to sakra..?" To bylo jediné co vypadlo z Klause. " Co se tady stalo?" " Nemám ponětí, ale neznamená to nic dobrého." Klaus odnesl Kola a Elijahe do obýváku. Čekali jsme kdy se vzbudí. První se probral Kol. " Co se to stalo?" Kol byl zmatený a vůbec nic nevěděl. " To jsme doufali, že nám řekneš ty." Vyjel na něj Klaus. " Mikael." Zdálo se mi to nebo Kol právě vyslovil jméno jejich otce. Klaus byl vyděšený. " Stalo se něco a jakto, že se Elijah ještě neprobral." " Snažil se mě bránit. Jako vždy." Odpověděl mi Kol. Elijah se po hodině začal probírat. " Co se stalo? El jsi v pořádku?" Přikývla, ale po chvíli jsem se zarazila. " Moment, proč se ptáš na mě? Já nejsem ta koho se snaží zabít." Všichni mlčeli. " Nebo ano?" " Myslím, že by jsi si měla jít odpočinout. Zítra to probereme." Odbyl mě Elijah. " Nepotřebuji odpočinek. Chci vědět o co tu jde." Odmlčela jsem se, ale nikdo mi neodpověděl. Otočila jsem se na Klause. " Ty mi to taky neřekneš?" V tváři měl zraněný výraz. " Fajn, zjistím si to sama. Myslím si, že Mikael bude rád když přijdu sama od sebe. Co myslíte." Otočila jsem se k odchodu, ale Elijah mě přitlačil ke zdi. Byl naštvaný. Pod očima měl žilky a samotné oči byly skoro černé. " Nikam nepůjdeš, jasné?" Odstrčila jsem ho. Uklidnil se. " Fajn nikam nepůjdu, pokud mi řeknete o co jde. Jasné?" Posadila jsem se naproti nim a čekala jsem co z nich vypadne. Nic neříkali. " Tak začnu já." Spustila jsem. " Proč se vás snaží Mikael zabít?!" " Myslí si, že jsme monstra. Nedošlo mu co způsobil když donutil matku aby nás přeměnila a teď se to snaží napravit." Odpověděl mi Elijah. Mluvil překvapivě klidně. " Ale vždyť on je taky upír ne?" Všichni přikývli. " Tak to je teda ironie osudu." Musela jsem se nad tou představou zasmát. " A teď k věci. Snaží se mě nebo nesnaží se mě Mikael zabít? A jestli ano, tak proč?" " Vždycky se snažil zničit to na čem nám záleželo. Ví, že když tě zabije ublíží nám všem a my budeme zranitelní." Opět mi odpověděl Elijah. Ani mě to nepřekvapovalo. Jemu nevadilo mluvit o zřejmých věcech. " Jednoduché řešení." Vypadlo ze mě, ale ta představa mě děsila. " Tak to by mě zajímalo jaké, protože mě nic nenapadá." Vyjel na mě Klaus. " Přestaňte se o mě starat. Když vám na mě nebude záležet, spíš naopak, budete v bezpečí. Jestli chcete můžu vám pomoct." Klaus, Elijah i Kol na mě upřeli své pohledy. " Jak pomoct?" Ptal se Kol. " Budu na vás nepříjemnější než kdy dřív. Budu vás urážet, opovrhovat vámi a všichni budou v bezpečí." Usmála jsem se, ale uvnitř jsem se proklínala za to, že mě to napadlo. Ale zase vím, že je musím nechat plavat. Nemůžu je rozdělit od sebe, jsou rodina. Sice trochu polámaná rodina, ale i přesto. 

Začala jsem odcházet. Ale pak mě ještě něco napadlo. " Mimochodem, doporučuji vám mě provokovat. Nemůžu být na vás hnusná, když se na mě budete usmívat. To jen tak pro jistotu. Dobrou noc." Odešla jsem do své ložnice. Rozhodla jsem si dát dlouhou sprchu. Po dnešku si ji opravdu zasloužím. Horká voda stékala po mých vlasech a já měla na chvíli pocit, že se nic z toho nestalo. Ale jakmile jsem vodu vypnula byla jsem opět v realitě. V realitě kde se mě snaží zabít Mikael a v realitě kde se od teď musím k Mikaelsonovým chovat odměřeně. Nechtělo se mi do toho. Já vím, že mi ublížili. No ublížili, Klaus mě málem zabil, ale já jsem si je prostě oblíbila. Ale to bude asi tou samotou. Přesvědčila jsem se, že má náklonnost k nim není ničím jiným, než nedostatkem společnosti. Omotala jsem si okolo sebe ručník a vyšla jsem do svého pokoje. Na posteli seděl Elijah. " Panebože, Elijahi co tady děláš." Začala jsem zmatkovat. Nejvíc sexy chlápek jakého jsem kdy viděla seděl na mé posteli a já tady stála jenom v ručníku. jemu to zřejmě nevadilo, protože mě se zájmem pozoroval. Vstal z postele a šel přímo ke mě. Začala jsem couvat. Ale když narazíte hlavou do zdi moc místa k ústupu vám nezbývá. " Chtěl jsem se ti jen omluvit El." " A za co. Pamatuješ máte na mě být co nejnepříjemnější abych já mohla být nepříjemná k vám. A upřímně omluvou tomu moc nepomáháš." " Jen jsem se chtěl omluvit za to, jak jsem po tobě vyjel. Já takový obvykle nejsem. Jen jsem tě chtěl chránit." " To je v pořádku. Naprosto to chápu, ale teď vám na mě nesmí záležet. Dobře?" Přikývl, ale v jeho očích byly vidět slzy. Opustil mou ložnici a já jsem se pořád musel dívat jeho směrem. Proč zrovna já mám být ta rozumná. Většinou jsem to já, kdo dělá věci bezmyšlenkovitě a ostatní to rovnají. Bylo mi líto, jak se k nim musím chovat abych je ochránila. Sice by měli teoreticky chránit oni mě, ale já nemůžu někoho nechat aby jim ublížil.  No nic. Už zase moc přemýšlím. Rozhodla jsem se jít spát. Musím se připravit na to, že je budu muset zítra urážet. A to dost krutě. Bylo mi ze mě zle. Nechci jim nijak ublížit. 

Ráno mě vzbudily paprsky slunce, které dopadaly na mou tvář. Protáhla jsem se, ale moje ruka se o něco zasekla. " Co to kur..?" Otočila jsem se a tak jsem se lekla, že jsem spadla z postele a praštila jsem se o noční stolek. Vedle mě ležel Kol. Vstala jsem a začala jsem na něj křičet. " Co tady sakra děláš Kole. To jsi mě jako pozoroval jak spím nebo co." " Ale no tak. Nebuď taková netykavka. Lehl jsem si sem teprve před hodinou. Mimochodem hezký pížo." Podívala jsem se na sebe. Byla jsem zvyklá spát jenom v tričku. " Do háje." Vběhla jsem do koupelny a cestou jsem si vzala legíny a tílko. Vyšla jsem ven a Kol už tam naštěstí nebyl. Jeho asi nebude těžké nenávidět. Sešla jsem do kuchyně pro něco k snědku. Byl tam Klaus a pil z nějaké dívky. Stejná situace jako kdysi s Kolem. " Hele Klausi, jí chápu, že i ty potřebuješ jíst, ale nemohl by jsi jíst někde jinde?" Klaus se jí podíval do očí a přikázal jí ať odejde. Otočil se na mě a v očích měl ten svůj klasicky provokativní výraz. " Vadí ti na tom něco? Taky bych si mohl dát tebe. Moji hybridi můžou tak proč ne já." Naklonil se ke mě a já si začala myslet, že to vážně nehraje. " Vadí mi na tom to, že no jednoduše se mi z toho zvedá žaludek. To nepřežiješ na krvi z nemocnice. Nemůžeš je využívat jako soukromou zásobárnu krve." Naklonil se ke mě ještě blíž. Po chvíli jsem cítila jen jak se mi jeho tesáky zarývají do kůže. " Železník v sobě už nemáš. Mohl bych tě ovládnout jako soukromou zásobárnu krve. Moment ty už jí vlastně jsi." Opět se mi zakousl do krku. Zdá se, že před tím byl opatrný, protože si myslel že mám v sobě Železník, ale když ví že ho v sobě nemám. Asi není důvod k opatrnosti. Odtrhl se ode mě. Po bradě mu stékaly dva pramínky krve. Mojí krve. On mě doopravdy kousl. " Hele já chápu, že mě máte provokovat, ale tohle. Ty jsi mě kousl. Moje krev není voda jasný. Je mi jedno jestli jsem nebo nejsem "pytel" krve. Tohle prostě dělat nebudeš. Je ti to jasný?" Chytil mě pod krkem a přitlačil mě ke zdi. " Teď poslouchej ty mě. Já jsem tady ten kdo rozhoduje a žádná malá holka mi nebude rozkazovat. Jasný?" Přikývla jsem. Sice stěží, ale ještě chvíli a udusila bych se. Pustil mě a já dopadla na zem. V tu chvíli byl u nás Elijah s Kolem. " Co se tady stalo?" Vykřikl na nás Elijah, když si všiml toho že jsem na zemi a mám zakrvácený celý krk. " Nejspíš to tady někdo přehnal s tou nenávistí ke mě. Viď Klausi." Elijah i s Kolem se na mě divně dívali. Pod očima se jim objevili ty děsivé černé žilky a oči se jim začínali zabarvovat do černa. Postavila jsem se a pořád jsem se na ně dívala. " Jste v pořádku. Je to jen troška krve nic strašnýho." Oba dva vlastně všichni tři i s Klausem v pozadí hypnotizovali můj krk. Přišla jsem ke Kolovi a zamávala jsem mu rukou před obličejem. Nic se nedělo. " Hele, upřímně mě začínáte děsit, ale jestli je to součást plánu jak vás nenávidět tak je to v pohodě. Jenom mi nějak naznačte, že je to součást plánu a ne posedlost mou krví." Elijah došel až ke mě. Podíval se na mě. " Víš jak jsem se ti včera omlouval. Beru to zpět. Nemrzí mě to a tohle taky ne." Zakousl se mi do krku a sál mou krev tak dlouho dokud jsem neomdlela. Teda asi já si toho moc nepamatuji, protože jsem omdlela. Probudila jsem se na divném místě. Nikdy dřív jsem tu nebyla. Byla jsem v lese a to nejdivnější, byla jsem bosa. 

Tak je tu konečně po několika dnech další kapitola. Doufám, že se vám bude líbit. Na téhle jsem si pro vás dala extra záležet. Co si myslíte, kde to El je? Napište mi své nápady nebo názory určitě dolů do komentářů. Budu ráda za každé přečtení, hlas nebo sledování mého profilu. Jinak za chvíli se na mém profilu objeví další FF. Vaše Aknel. <3 <3 <3