6. Chris - You're Dead to Me

123 13 29
                                    

Hudba: Motionless in White - Puppets 3 - The Grand Finale (feat. Dani Filth)

(2,350 slov)

6. Chris - You're Dead to Me
Část druhá » Hříchy minulosti

Před pěti lety

I saw your eyes, (So) convincing.
I saw everything that night.
You were the quiet actress,
A flawed masterpiece
So cold, our darkest days.
Sleepless, our darkest nights.
Line after line, but love is... forever

Zakousl jsem se do tužky, kterou jsem držel mezi prsty a pozorně si prohlédl papíry rozložené na svých kolenou. Byly popsané od prvního řádku po ten poslední převážně rýmy. U některých slok byly i drobounkým písmem připsány poznámky a vysvětlivky, kdybych časem náhodou zapomněl význam svých slov.

Jakmile Ricky odešel, pustil jsem se do psaní a nad sešitem strávil dobré dvě hodiny. Miloval jsem to. Byl to jediný způsob, jak na všechno zapomenout a urovnat si myšlenky v hlavě.

Naštvanost mě neopustila a zůstala po celou dobu psaní ve mně. Asi proto vypadá list papíru na mých stehnech tak, jak vypadá. Ovládaly mě emoce a pocity z Rickyho slov, které bezohledně vypustil ze své pusy. Nejspíš si myslel, že mi to bude jedno. Nebo byl naopak přesvědčený, že mě tím srazí na kolena.

To se mu opravdu povedlo. Hrát si se svým nejlepším kamarádem jako s loutkou. Nechápal, jsem, proč se tak chová. Proč je ke mně najednou tak nepřátelský a chladný.

Píchlo mě to u srdce, ale i přes to jsem věděl, že v tom jsem také namočený. Že i já můžu za jeho neobvyklé chování. Přeci jen jsem na něj už znovu vyjel a poslal ho do háje. Měl bych se klidnit a začít s tím vším něco dělat a to hned.

Opřel jsem hlavu o křeslo a zavřel oči. Nedokázal jsem si představit, že by jsme se spolu pohádali. Nechci aby to skončilo takhle. Přeci jen, už se spolu známe víc jak jedenáct let, od začátku střední školy. Po tom, co jsme toho spolu prožili jsem nedokázal myslet na to, že bych přátelství mezi námi zničil. Mezi námi všemi.

Bylo by to ode mě nezodpovědné. A kluci by mě za to nesnášeli. Vlastně bych od toho ani nemohl čekat, že by mě za to objímali. Stupidnější varianta snad ani neexistuje.

Zavrtěl jsem hlavou, abych z hlavy dostal ty směšné myšlenky. Musím se soustředit, jinak to nikdy nedopíšu. A pokud bych to nedopsal, mohl bych počítat s tou variantou, že spolu přestaneme mluvit. Je to pošetilé, ale možné. A jak znám své přátele, u nich je možné vše.

Položil jsem hrot tužky na papír a na krátkou chvíli se rozepsal. Rozepsal se o NÍ.

To ona byla teď mou múzou. Ona mě strkala dopředu a hnala za úspěchy.

Pamatuješ si noc, kdy
jsi mě svedla na scestí?
Vybavuješ si, že jsi mě
nakazila svoji lhostejností?

Ruka se mi po papíře pohybovala téměř sama. Hnala mě zvědavost. Zvědavost z toho, jaké to bude, až to dopíšu. Jestli se mi to bude líbit, jestli se to bude líbit jí.

Teď jsem se necítil, jako bych se topil v chladné vodě. Cítil jsem se jako bych létal. Ten pocit byl jiný, než ten předešlý. Byl lepší. Smysluplnější. Udával mi směr, kterým mě vedl poryv větru a slabý vánek mi šeptal, že co nevidět budu u cíle. Volal mě k sobě. Říkal, že k sobě patříme.

Defame Me » Chris MotionlessKde žijí příběhy. Začni objevovat