2- Hlavně v klidu

1.7K 35 1
                                    

Ráno se probouzím v heboučkém povlečení v měkoučké posteli. Nikdo vedle mě není, ležím tu sama. Natahuji se po cigárech, který mám na nočním stolku vedle postele. Vstanu a jdu se nahá postavit na balkon, kterej má přímo z ložnice. 

"Krása," zašeptám si pro sebe a zapálím si cigaretu.

Opírám se o zábradlí a přemýšlím, jestli jsem tohle někdy vlastně zažila. Takový luxus určitě ne. Tenhle chlap je pro mě záhadou. Žádnou jinou nikdy nechtěl a teď najednou mě. Něco na tom bude.
"Dobré poledne.." řekne mile mužský hlas, jeho hlas, zamnou.

"Dobré.." odpovím tiše a vyfouknu kouř.

"Jak se ti tady líbilo?" zeptá se mě. Proč se tak zajímá?
"Ale jo, máte to tady pěkné," podotknu.
"To jsem rád. Měl bych pro tebe návrh holčičko." 
"Ráda bych se vysprchovala," skočím mu do řeči, protože žádnej návrh nechci. Vím jak to chodí. Chci sprchu, prachy a jít pryč.
"Koupelna víš kde je, je tam ručník a i jiné oblečení. Jen a jen pro tebe," informuje mě, udiveně típnu cigaretu a jdu do koupelny.

Jeho koupelna je asi tak velká jako moje celá ložnice u Rolanda doma. Je celá do zelena a má sprchový kout a i obrovskou rohovou vanu. Nádhera. 

Napustím si vanu se spoustou pěny a celá se pořádně omyju. Potom se osuším a vysuším vlasy a namaluji se.

 Prohlédnu si nové oblečení. Jsou to černé šaty, jsou mi těsně pod zadek, takže pro mě ideální. K tomu je krásný kabátek a pod něj svetřík. No, tak tohle muselo stát majland. V kapse červeného kabátku je v hotovosti deset tisíc.

Sakra.

Co to má znamenat? Dohodli jsme se na míň.

Vyjdu oblečená ven z koupelny a u balkonu on stojí polonahý. Vždyť já ani neznám jeho jméno. Ale je to důležité?
"Co to má být?" ukážu mu ty peníze.
"Řekl jsem, že mám pro tebe nabídku."
"Jak se jmenujete?" ujede mi.
Usměje se, jakoby ho to potěšilo. "Jsem Kassius Francesco. Říkají mi Kass." 

"Kassius," zopakuji jeho jméno. Potom se opět vrátím k našemu rozhovoru. "Co ty peníze?" zeptám se ho znovu.
"Co kdybych ti dal nabídku, kterou nemůžeš odmítnout?" zeptá se mě.
"Co?"
"V noci jsi měla zlé sny..." podotkne, jakoby na ně chtěl navázat. Kurva. "Podle nich nechceš bydlet tak kde doteď bydlíš, že?" 
"Do toho vám nic není.." odseknu.
"Můžeš bydlet tady se mnou. Ale byla bys moje. Měla bys cokoli, jen by ses musela vzdát svojí.. Ehmm. Práce.." 

"Nashle..." řeknu mu. Vezmu si nové kozačky na podpadku a odcházím. Venku před domem mě chytí.

"Promysli si to," upozorní mě a pak mě nechá jít. Taxíkem, který mi on zavolal odjíždím domů. Tedy, je to vůbec domov?
______________________

- Druhá kapitola taková krátká, ale krátké kapitoly jsou podle mě lepší, budou aspon častěji díly :D <3


Perla✔️Kde žijí příběhy. Začni objevovat