4- Vila s velkým V

1.5K 31 0
                                    

Probouzím se se strašnou bolestí hlavy a nevím jistě, jestli tu hlavu mám. Jakoby se mi rozlétla na milion kousků, na milion střepů.
Rozhlédnu se okolo sebe a vidím všude nablýskanej nábytek, všechno se leskne až z toho bolí oči. Jak někdo může žít v takovém luxusu? Nebo je to jen tou příšernou bolestí hlavy, že se mi vše zdá ostřejší? Netuším.

Slezu z postele, která je opravdu úžasná, manželská, vystlaná, je na ní spoustu polštářů a ne neskutečně pohodlná. Je to jiný pokoj, než ten ve kterém jsem ležela předtím, když jsem tu byla poprvé.

Tenhle je víc, jak jen to říct? Dívčí?

Je tu velké zrcadlo. Před ním je stůl na kterém je líčení a zdá se, že nepoužité. Jak jsem se vlastně do tohohle pokoje dostala? Nestávalo se mi nikdy, že bych zapomínala nějaké momenty v celém dni.

"Kočičko," řekne Kassův hlas za mnou když chci otevřít dveře, které vedou kamsi. 

"Ano?" otočím se na něj.

"Jak jsi se vyspala? Spala jsi asi šestnáct hodin."

"Co prosím?" řeknu zaraženě a znovu se rozhlédnu okolo sebe. Vždyť já si ani nepamatuju jak jsme se dostali z té restaurace. 
"Co se děje?" zeptá se rozkošně a zmateně.

"Já... Nevím, nic si nepamatuji.." řeknu zamyšleně. Co se to stalo?

"Taky jsi toho docela dost vypila, Perlo moje."

Otočím se a konečně zjistím co je za těmi prokletými dveřmi. Obrovská koupelna a z té koupelny vedou ještě dolů nějaké schody. Co to sakra? Tohle je snad sen. Je to jako pohádka, až na to, že v pohádce bývají princezny uklízečky než si vezmou prince. Ale nejsou kurvy.

Vejdu do velké koupelny, kde je rohová vana, která má i zatahovací dveře, takže jde použít i jako sprcha. Dále tady je záchod a umyvadlo s velkým zrcadlem. Skříň na toaletní potřeby. A ty točící se schody někam dolů.

"Co je tam?" zeptám se ho zvědavě.

Neodpoví a vezme mě za ruku a vede mě sebou. Nějak nemám potřebu odporovat a tak teda jdu s nim no. Jdeme po schodech do dalšího patra. On otevře dveře a jsme v podkroví. "Co na to říkáš?" zeptá se mě a všude okolo nás je spousta moderního nábytku a je to skoro jako jeden byt. Je tu i koupelna, záchod, kuchyňka, postel, gauč, televize. Pane jo. Krása no.

"Pěkné," vydám ze sebe tiše.

"Tohle je tvůj byt, odteď."

"Nechápu," zašeptám a zamotá se mi hlava, musím si sednout na gauč.
"Mám pro tebe dohodu," řekne něco co už jsem od něj slyšela. Tázavě se na něj dívám. "Budeš moje," řekne prostě.

"Nemůžu s vámi marnit čas, kterej bych měla být v práci..." vysoukám ze sebe marně.
"Za prvé tykej mi. Za druhé, nemůžeš se vrátit k tomu ubožákovi. A já chci dívku, která by tady se mnou bydlela. Navzájem si pomůžeme. Budu si tě rozmazlovat. Už nikdy nebudeš muset hnout prstem, Perlo. Tohle celé království může být i tvoje, pokud na to kývneš."

Přemýšlím o tom, co mi teď řekl. Celá jeho vila by byla i moje? Celé jeho sídlo bych mohla používat? Jeho sauno, bazén výřivku? Je to jak palác.

"Jsem jenom ušmudlaná kurva. Proč mě tady chceš?" zeptám se ho prostě.

Dívá se na mě pronikavým pohledem a já větřím, že jsem asi řekla něco špatného. Tváří se, jakoby nevěděl co odpovědět a jakoby ho moje slova hrozně sraly.

Olízne se, přešlápne si na druhou nohu a potom se nadechne. "Prostě to přijmeš." Dívá se mi do očí a já v tu ránu jakobych dostala facku, jeho oči jsou tak moc pronikavé, tak moc do zelena že to je jakobych padala zeleným huštím někam dolů. Mám z toho závrať.

"Výborně," řekne a odchází někam pryč. Pak zaklepu hlavou a přemýšlím. Já jsem přikývla? Co se to sakra děje?
***

O pár hodin později scházím dolů do přízemí a jsem v jeho velké kuchyni, která má prosklenou jednu stěnu a je vidět ven. Tohle jsem jako malá vždycky chtěla mít. Prosklenou kuchyňku s výhledem na bazén. Je to jakoby se mi splnil můj dětský dívčí sen. 

Jsem vyděšená.

Venku se teď rychle zatáhlo a začíná být neskutečný vítr, déšť a hřmění bouřky. Dívám se jak se v dáli blýská na obloze a jak déšť naráží do prosklené stěny. Jak po skle stékají kapky vody a jak proudy deště naráží do hladiny bazénu. Je to nádhera, ale jen za oknem. 

"Co se děje?" zeptá se za mnou Kassius.

"Co je to se mnou? Kde ses tu vzal?" zeptám se ho a přitom se pořád dívám na bouři venku.

"Moje smlouva.." poví mi a ukaže na barový pultík.
"Smlouva?" zeptám se ho.
"Nic nepodepišuješ, je to jen něco, co bych ti musel vysvětlovat ústně. Jsem radši když si to přečteš." 

Sednu si na barovou židli a začnu číst papír, který leží přede mnou.


Azyl pro Perlu:
Myslím, že je vše jasné už dávno. Prostě tě chci mít jen pro sebe. Nechci, a opakuji, nechci aby na tebe sahali jiní muži a už vůbec nechci aby ses s tou chátrou zahazovala. 

Chci abys byla moje dívka. Dívka z mé vily.

Nesmíš pracovat, celé dny budeš jen tady. Nebo můžeš chodit nakupovat. Upozorňuji, že za moje peníze. 

Na oplátku, ale budu chtít, abys byla moje sexuální partnerka. Samozřejmě, nebudeme dělat nic co by se ti nelíbilo o to se postarám a nic nebude proti tvé vůli.


"Proč jsi mi to všechno napsal na ten papír?" zeptám se ho zmateně.

"Je to jen pro upřesnění. A co je psáno, to je dáno. Přijmeš to?" zeptá se mě chladně.

"Neznám tě," řeknu nejistě.

"A koho z těch který tě píchali si znala?" zeptá se mě hnusně.

"Roland..." řeknu se vzpomínkou na něj se mi chce brečet. Jak na tom asi teď je? Přece jen... Vytáhl mě ze sraček, když jsem to potřebovala. A je jedno, že za to chtěl, to co chtěl.

"Ten ubožák?"

"Přestaň!" vyjedu na něj. 

"Perlo. On je spodina společnosti."
"To já sem taky!" křičím na něj.

"Teď už ne, jsi princezna. Moje princezna, Perla." jakoby se chlubil tím, co ještě nemá. Zní to odporně.

"Ten kluk na tom byl stejně jako já. Žádný prachy! Jen chlast, ženský, chlapy, fet ulice. Nic víc. Byl jedinej co si mě vzal k sobě. Tak se o něj neotírej!" křičím na něj ještě hlasitěji. I když vůbec nevím, proč ho chráním, když sotva hýbu s rukou.

"Napij se," poručí mi a podá mi sklenici s vodou. Poslechnu ho, protože už mám vyprahlo v krku. Vypiju sklenku celou a potom si čtu dál papír který mi dal.

***

"Lehni si tady na gauč, Perličko," matně slyším jeho hlas a také matně cítím jeho doteky na sobě. Poté upadám do snů a vůbec nevím, co se se mnou děje.

____________

-Anoo? <3 

- na fotce nahoře je gauč, který má Kassius v přízemí v obýváku. <3

Perla✔️Kde žijí příběhy. Začni objevovat