3AM by Phoenix

t.w.e.n.t.y e.i.g.h.t

Jason

Dianna usnula v mých rukou po tom, co jsem jí ošetřil hlavu. Nevím proč, ale cítíl jsem se tak, jako by se stalo něco špatného.

Jako to, že bych opravdu měl Dianně říct, co cítím, protože by brzy mohlo být pozdě. Já nevím, je to jen instinkt. Že?

Doufám v to.

Dianna se ve spánku otočila a poté jsem dole slyšel hlasité bouchnutí. Co to ku-

Sakra, nechal jsem otevřené dveře. Pomalu jsem vyprostil Diannu z mých rukou, sešel dolů po schodech, viděl rozbitou vázu a dveře byly stále otevřené.

Pravděpodobně nějaká hloupá kočka. V této oblasti je hodně koček, není to neobvyklé. Přešel jsem ke dveřím a zamkl je.

Ale divná věc byla, že bylo zaplé rádio, přešel jsem tam a vypl ho.

„Vážně, kdokoliv jsi. Ukaž se zmrde!“ Zakřičel jsem. Nikdo neudělal žádný pohyb nebo něco jiného.

Debilní vtipálci. Vyšel jsem nahoru po schodech a viděl Diannu sedět na posteli, hrála si s prsty.

„Ahoj, cítíš se lépe?“ Zeptal jsem se jí. Podívala se na mě a pomalu přikývla. Dobře.

„V-v koupelně je šváb a já se ho pokusila zabít, ale je pryč, můžeš ho najít prosímtě?“ Zeptala se.

Uchechtl jsem se a přikývl. „Jasné.“ Řekl jsem, vzal si svou botu, přešel do koupelny a hledal toho zkurvysyna.

Dianna

Podívala jsem se na něj, když zašel do koupelny.

„Zavři dveře! Mohl by sem vběhnout!“ Zakřičela jsem. Zasmál se a zavřel dveře. Hned, jak je zavřel, Logan vyskočil z šatníku.

„To bylo o kousek.“ Zašeptal.

„Potřebuješ se odtud dostat předtím, než tě uvidí. Byli bychom mrtví.“ Vysvětlila jsem mu.

Přišel před malou chvílí, to mě překvapilo do té doby, než došel i Jason.

„Dobře, ale slibuju, že tě odtud dostanu. Přísahám.“ Vzal mou tvář a udělal něco, co bych nikdy neočekávala. Přiložil rty na ty mé a poté se odtáhl.

„D-děkuju ti.“ Řekla jsem, zaskočená tím, co se stalo. Odešel a nechal mě samotnou. Předtím, než Jason otevřel dveře.

„Nebyl tam žádný šváb.“ Zahihňal se, vyšel a sedl si vedle mě.

„Oh, musela jsem mít nějaké halucinace.“ Ušklíbla jsem se. Usmál se a podíval se na mě. Proč se na mě takhle dívá?

„Uhm, mám něco na tváři?“ Zeptala jsem se a dotkla se své tváře.

Přikývl. „Jo, krásu.“ Roztomile se zachechtal a já se zasmála. Poté vzal mou tvář a jen se díval do mých očí. To mě donutilo se podívat zpět do jeho karamelově čokoládových očí.

Mohla bych to děch očí zírat navždycky. Já nevím, je to tak hypnotizující.

„Dianno...“ Vyřkl, přerušil pohled a přemístil své ruce z mých tváří na postel.

„Ano?“ Zeptala jsem se.

„Omlouvám se.“ Vyhrkl.

„Ty-... se omlouváš?“ Opět jsem se ho zeptala. Neuvěřitelné.

„Jo, za všechno. Za to, že jsem tě do tohoto dostal. Vím, že jsem bezcitný a nikdo by mě nikdy nemohl milovat. Je to jen proto, že jsem byl sám přes polovinu svého života.“ Řekl, díval se dolů a třepal hlavou.

„Je to v pořádku...myslím.“ Nevěděla jsem, co říct! Nechtěla jsem mu odpustit, ale to, co jsem udělala bylo horší. Vzala jsem mu život a v této situaci je to i má chyba.

„Potřebuju se ti k něčemu přiznat.“ Řekl a trochu se posunul.

„Uhm, dobře.“

„J-Já....“ Povzdychl si a pevněji stiskl prostěradlo.

„Ty co?“

„Já. ...“ Zastavil se. Začínala jsem být nedočkavá, protože jsem nikdy neměla ráda čekání.

„Ty co?“

„Asijsemsedotebezamilovaladovšehocoděláš.“ Řekl na jeden nádech. Nerozuměla jsem ani jedné věci.

„Můžeš to prosím říct znovu, ale tentokrát pomaleji?“ Hezky jsem se zeptala.

Povzdychl si a poškábal se na zadní části krku.

„Asi jsem se do tebe zamiloval a do všeho, co děláš. Myslel jsem si, že je to pryč, myslel jsem si, že city, které jsem k tobě choval za našeho dětsví jsou pryč, proto jsem se rozhodl tě zajmout, ale... myslím si, že se tyto věci nikdy nezmění. Neopadnou.“ Poznamenal a já nechala svou čelist spadnout, nevěřila jsem tomu, co doopravdy řekl.

Zamiloval se do mě.

„Takže, um, co na to říkáš?“ Zeptal se a podíval dolů. Upřímně jsem nevěděla.

„Já-.....Jasone-....Já nevím. Já se tak zachovat nemůžu. Já-...Omlouvám se a já....“ Řekla jsem a kroutila hlavou. Vzhlédl a měl na tváři ublíženost.

Odmítnutí musí bolet.

„Nikdy jsem ti to neměl říkat. Bože, proč musím být tak hloupý. Opravdu jsem si nalhával to, že bys mohla cítit to samé a mít pro mě city. Zničil jsem tě. Udělal jsem z tebe nic.“ Řekl, vstával a odcházel.

Já tady jen seděla a nešla za ní.

Tolik dramatu už nedokážu snést.

Ugh, dali jste to tak rychle. Předposlední:) Pro další 50+ votes) - bude zítra