3AM by Phoenix

o.n.e

Na konci části trochu o účtu anysvickova, ke kterému nemám přístup

Vzbudila jsem se, protože mnou někdo klepal. Otevřela jsem oči a viděla mou 13ti letou sestru Olivii.

„Woah, klid ségra.“ Zasmála se. „Taky ti přeji dobré ráno.“ Zasmála se a posadila se na mou postel. Překřížila jsem si nohy.

„Promiň, jen…měla jsem opravdu divně špatný sen. Jako by to bylo reálné.“ Pokroutila jsem hlavou.

Také pokroutila hlavou. „Sny budou vždycky sny, ségra. Nejsou reálné.“ Zasmála se a přešla k oknu…

„Hej, proč je otevřené?“ Zavřela okno. „Viděla jsem tě ho zavírat předtím, než jsem šla pryč.“ Zasmála se.

„Já-já..otevřela jsem ho protože mi bylo teplo.“ Zalhala jsem. Možná by šílela kdybych jí řekla, že to má spojení s mým snem.

„Ségra, je 10 stupňů.“ Přímě se na mě podívala.

„Oh opravdu?“

„Víš to? Nevadí. Každopádně buď připravená. Jdeš se mnou do parku.“ Hodila po mě zmuchlaný papír a odešla.

Rozmuchlala jsem papír a viděla vzkaz…z mého snu. Byla to realita!?

Pokroutila jsem hlavou, hodila ho do koše a přešla k mému šatníku. Ale cítila jsem se, jako by na mě někdo zíral. Má hlava trhla k oknu, ale viděla jsem jen větve stromu.

„Blouzníš, Dianno.“ Zasmála jsem se sama sobě a vzala si nějaké oblečení, které bych si mohla obléknout na toho počasí. Ale z nějakého důvodu nesněžilo.

Přešla jsem do sprchy a zapnula ji. Horká voda narážela na pokožku. Oh, bylo to tak těžké. Dokončila jsem to a oblékla se. Když jsem vyšla z koupelny, viděla jsme otevřené okno (znovu) a vzkaz na mé posteli.

Znovu ahoj,

Jsem vždycky po tvém boku a kamkoliv jdeš, dobře?

….

…

Doslovně.

Xo

-?

Jsem tak naštvaná. Začínala jsem být unavená z těchto trapných žertů. Byla jsem ve sprše, mohl to být můj starší bratr. Minulý týden, když jsem na něj vylila horkou polívku řekl.

„Pomstím se ti“

Takže tohle musí být on. Přeběhla jsem k jeho pokoji a zaklepala na dveře. Jeho tvář vykoukla ven.

„Yo“ řekl.

„Neříkej mi ‚yo‘ DĚLAL SIS ZE MĚ TY TRAPNÉ ŽERTY KVŮLI TÉ POMSTĚ, že?“ Bouchla jsem ho.

„Co? Klid. Stále to plánuju a nepamatuješ? Minulou noc jsem byl pryč. Bože.“ Protočil očima a zabouchl mi dveře před nosem.

Takže to nebyl on?

Pokroutila jsem hlavou a šla dolů po schodech a viděla Olivii, jak na mě čeká.

„Trvalo ti to dlouho.“ Řekla, vzala mou ruku a jeli jsme do parku. Pozdravila jsem svého dalšího nejlepšího kamaráda, Logana. Bydlí vedle nás. Jeho a mé okno si je tváří v tvář. Ale to nemohl být on.

Spal a měl zhasnutá světla

„Ahoj.“ Řekl a přišel k nám.

„Ahoj, Logane.“ Drkla jsem do něj loktem.

„Takže, kdo byl ten kluk, který byl včera v noci u tebe v pokoji? Myslím toho, který k tobě lezl oknem? Ale neobtěžoval jsem. Také bych to udělal…když by ses mě zeptala jestli můžu jít k tobě domů…je to tvůj přítel?“ Zeptal se.

Také ho kurva viděl?

„Ne…takže to nebyl sen?“ Zeptala jsem se sama sebe.

„Jaký sen?“ Zeptal se.

„Olivio, proč nejdeš, Logan a já si potřebujeme o něčem promluvit.“ Olivia radostně výskla a běžela ke svým kamarádům. Posadila jsem se a Logan také.

Řekla jsem mu všechno, co se včera v noci stalo.

„Tak proč jsi nezavolala policii?‘“ Zeptal se.

„Byla to sakra strašidelné…myslela jsem si, že jsi spal?“ Zeptala jsem se ho.

„Spal…ale vzbudil jsem se, protože mi zapípal mobil a pak jsem se podíval na tvůj pokoj. Byla jsi v okně a nějaký chlap byl za tebou. Na minutu jsem si myslel, že budete mít sexy!“ Ukázal to, že ho to zarazilo.

„Ne, nebudu mít sex před svatbou. Proč se tolik staráš?“

Začervenal se „Ne, ale opravdu…nevíš, kdo byl ten chlap v tvém pokoji.“

„Ne, to nevím….vím, že tam byl, ale neznám ho.“

„Oh.“ V ten moment vedle nás zastavila dodávka…na dost dlouhou dobu. Podívali jsme se na dodávku. Okno se pomalu stočilo dolů a ven se vystrčila ruka… se zasranou zbraní a byla namířená na Logana!

„Logane! Zbraň!“ Vykřikla jsem a položila ho na zem. Ten člověk zmáčkl spoušť a kulka narazila do stromu za námi.

Pak odjeli.

Logan byl bezvládný. Přeběhla jsem k němu.

„Jsi v pořádku?“

„J-jo.“

Objala jsem ho a chvíli to dalo, než mě objal také.

„Kdo by ti to chtěl udělat?“ Zeptala jsem se ho.

„Nemám ponětí….nemám moc nepřátel.“ Řekl.

„Ale teď si myslím…že to má spojitost s tím chlapem v tvém pokoji.“ Pomalu řekl. 

Sakra. 

Nevím, co se s tím účtem stalo, nejdřív se smazalo Two.. to by se MOŽNÁ dalo přejít, ale když jsem na chvíli odešla a pak přišla, už mi nešlo se přihlásit. Dost mě to štve, protože se mi tam někdo dostal. Doufám, že se tam nějak dostanu klidně i přes e-mail. Budu to zkoušet a doufám, že ten dotyčný/á nenadělá další škody a já se tam vrátím. Love ya.