3AM by Phoenix

n.i.n.e.t.e.e.n

Dianna

Vzbudila jsem se v neznámé místnosti, temnota ji zahalovala. Cože? Proč jsem tady? Povzdychla jsem si a posadila se, uvědomovala jsem si, co se tady stalo.

Hned poté se dveře pomalu a já viděla proužek světla, avšak temnota zahalila místnost hned, jak se dveře opět zavřely.

Světla se rozsvítila a já ho uviděla.

„J-Jasoně...?“ Byla jsem skoro nemožná promluvit.

Ušklíbl se a přešel ke mně, sehl se na mou úroveň.

„Ahoj, Dianno.“ Zvedl mi bradu s použitím prstu, okamžitě se přiblížil blízko mým rtům, dělili nás od toho druhého jen centimetry.

„Jak ses vyspala?“ Přidal a jeho horký dech mi dopadal na rty.

„Omlouvám se.“

„Za co?“ Popichoval mě.

„Za tvé rodiče.“

„Oh teď holčičko. Teď ti to Logan, který byl považován za tvého nejlepšího kamaráda řekl?“ Vybuchl v strášlivý smích.

„Ano. Omlouvám se.“ Řekla jsem a objala ho. Uchechtl se a tvrdě mě odstrčil pryč.

„Mrcho, nepotřebuju tvou lítost. Nepotřebuju ničí lítost. To, co potřebuju je pomsta. Když jsi to udělala, byla jsi při smyslech.“ Chladně vyštěkl a kopl mě do břicha.

Od bolesti jsem zaskuhrala.

„Není to jediná věc, kterou dostaneš, mrcho. Bude toho víc.“ Vzal mou tvář, políbil mě a protlačil jazyk do mé pusy.

Od té bolesti jsem se nemohla hýbat.

Poté mě nechal rychle spadnou jako nějakou strarou ženu a plivl na mě. Než odešel, spokojeně se uculil.

Proč je můj život takový?

Ok, je krátká a dnes bude jediná. Byla jsem celý den pryč, I am sorry.