Vyhnanci- Cesta osudu

6. Víra v přítele

Silver

Je mi jasné, že můj příchod trochu rozhodil toho vlka. Dle všeho se jmenuje Hunter. Ta vlčice Taris, a ta druhá vlčice v bezvědomí Zorua. Byli vyhnáni ze své smečky kvůli falešnému obvinění a teď se snaží dostat do země vyhnanců dřív než zítra zapadne slunce. Je zvláštní kolik se toho dovíte, když jen chvíli nasloucháte.

Už se stmívá a tak odejdu o pár metrů dál od těch tří, abych měla klid. Sednu si za velký starý dub a zavřu oči. Přestanu se soustředit na okolí a tak znovu vidím jen tmu. Pravidelně dýchám a cítím, jak mé tělo ochabuje. Tohle je stav ve kterém můžu trávit i celé hodiny. Proto musím vyhledávat bezpečná místa, protože v tom stavu jsem zranitelná. Nemohu se bránit. Přesto slyším a vnímám své okolí. I když ne úplně.

Slyším šustit trávu. Někdo se ke mně blíží.

,,Co to děláš?" slyším hlas přede mnou. Je to Taris.

,,Vracím, co jsem si vzala," zašeptám.

,,Co?" nechápe. Jasně, že to nechápe.

,,Energie, která je všude kolem mi pomohla v tom boji. Jenže já vše co si vezmu, musím vrátit," vysvětlím.

,,A to takhle strávíš celou noc?" zeptá se.

,,Ano."

Slyším, jak odchází a tak se konečně můžu naplno věnovat energii.

Taris

Jdu zpátky za Hunterem a přemýšlím o té energii o které mi řekla Silver. Moc to nechápu.

Lehnu si vedle Zoruy a snažím se usnout. Hunter bude dnes v noci na hlídce. Myslím, že ještě Silver nevěří.

***

Otevřu oči. Hned mi do nich vnikne ostré světlo. Zaupím a zase je zavřu. Ještě mě bolí tělo z toho včerejšího boje. Nějakou chvíli ležím, ale pak vstanu. Rozhlédnu se. Zorua je stále v bezvědomí a Huntera nevidím.
Jdu se po něm porozhlédnout.

Netrvá dlouho a zahlédnu jeho šedivý ocas. Nastražím uši a poslouchám.

,,Vážně nechceš pomoct?" slyším Huntera. V jeho hlase je slyšet starostlivost.

,,Ne, je to dobrý," řekne Silver nepřesvědčivě.

Zajímavé. Takže se spolu baví. Včera to vypadalo, že ji chce Hunter zakousnout. Možná se v noci nějak spřátelili. Já to věděla. Hunter se vždycky spřátelí s každým.

Přijdu k nim. ,,Dobré ráno," ozvu se. Hunter se na mě otočí a Silver jen dál leží na zemi. ,,Co se tu děje?" pokračuju.

,,Asi ji někdo v noci napadl," prohlásí Hunter.

,,Nikdo mě nenapadl," odfrkne si Silver.

,,Nevypadá to tak," zareaguje okamžitě Hunter. Má pravdu. Silver má přímo u lopatek docela ošklivou ránu a přes záda se jí táhnou škrábance, ale jen takové malé. Vidím ještě pár zranění, ale ty už nejsou tak hrozná.

,,Ty zranění mám z boje s tím vlkem," vysvětlí.

,,Včera si je ještě neměla."

,,Protože jsem měla půjčenou energii, která jim zabraňovala v krvácení a šíření bolesti," pokouší se dál vysvětlovat.