Vyhnanci- Cesta osudu

9. Země vyhnanců

Taris

,,Je to tu hezčí než jsem čekal," slyším Hunterovo obdivné hvízdnutí. Vlastně ani nevím, jak to dělá. Umí hvízdat, což neumí zrovna každý vlk. Když to zkusím já, tak všechny tak akorát poprskám. Ale má pravdu. Je to tu hezké. Teď zrovna procházíme nádherným listnatým lesem. Všechno tu kvete a je tu příjemně. Upřímně, čekala jsem pustiny bez života a spoustu vzteklých vyhnanců. Ale asi těch vyhnaných tolik nebude. Nebo je země vyhnanců tak velká, že se prostě s jinými ani nepotkáme. To by znamenalo míň problémů. Aspoň tak. A dle všeho je tu spousta lovné zvěře. Je tu cítit mnoho pachů. Možná je toto území lepší než to na kterém jsme byli doposud. Nechce se mi věřit, že nikomu nepatří.

,,A co si čekal? Nekonečné vyprahlé pustiny bez života? Drsný boj o život s jinými vyhnanci. Boje na život a na smrt?" zasměje se Silver.

,,Tak nějak," zamračí se Hunter.

,,Prosím tě. Tohle vám vykládají ve smečkách, aby jste sem za žádnou cenu nechtěli. Ve skutečnosti to tak špatné není. Vyhnanci nejsou zas tak špatní. Aspoň ne většina. Hodně z nich se tu už narodilo a berou to tu jako svůj domov. Většinou mají návštěvníky rádi, protože je až tak často nepotkávají. Dokonce se s nimi i rádi podělí o svoji potravu. A taky jsou tu tací, kteří byli vyhnáni neprávem. Ti až tak přátelští nejsou, ale taky nejsou špatní. Jsou tu ale i takový, kteří na tebe bezdůvodně zaútočí a budou se tě pokoušet zabít. Na mě jednou někdo takový zaútočil. To jsem byla ještě dost malá. A pomohl mi právě jeden z těch, co se tu narodili. Jsou vážně milí. Bohužel se tu v poslední době vyskytují otrokáři a odchytávají nepozorné samotáře. Je to škoda," vysvětluje Silver. Podle toho, co říká, to bude celkem fajn. Jen aby to byla pravda.

,,A ty si vyhnancem jak dlouho?" zeptá se Zorua Silver. To by mě taky zajímalo.

,,Už od narození. Proto dobře vím, o čem mluvím," odpovídá s úsměvem. Když se na ní podívám, tak mi dochází, že asi proto je tak přátelská a zkušená ohledně světa mimo smečku.

,,A si samotář nebo je ve vyhnanství někdo s tebou?" ptá se Hunter. Já nemám šanci se na něco zeptat, protože mě vždy předběhne buď on nebo Zorua.

,,Většinou jsem samotář, ale sama nejsem," odpoví celkem nepochopitelně. Aspoň já tu odpověď nechápu.

,,Takže... Si samotář nebo ne?" zeptám se opatrně, abych nevypadala hloupě.

,,Většinu času trávím sama, ale mám tu jednoho dobrého přítele," usměje se. Má s námi trpělivost. To je dobře. Já bych na jejím místě byla ze všech těch otázek otrávená. Pro ni je ale asi každé slovo zážitek, protože asi nemá moc možností si s někým popovídat.

,,A proč ses potloukala na území cizí smečky? Pokud vím, tak tam vyhnanci nemají co dělat," uvažuje Hunter.

,,Já ale nejsem vyhnanec, když se nad tím tak zamyslíš. Nikdo mě nikdy nevyhnal," zasměje se Silver. Má dobrou náladu. Pořád se usmívá. Asi je ráda, že je zase doma.

,,To je asi pravda, ale i tak si narušitel," namítne Hunter.

,,Nechápu, v čem je problém. Nelovila jsem tam. Nezískávala informace pro někoho jiného. Neútočila na ně. Jen jsem tamtudy procházela," obhajuje se Silver.

,,Ty to asi nechápeš, co?" ujišťuju se. Když to říká takhle, tak se mi to zdá taky jako nesmysl, ale je to tak. Nesmí se to. Ani jen tak procházet.

,,To tedy ne," odpoví.

,,Ale neodpověděla si," řekne naoko smutně Hunter.

,,Eh. Co?" nechápe Silver. Má maximálně zamyšlený výraz.