Far away from home //Magcon//

Chapter 2

Sláva, našla jsem svůj kufr. Kdo by řekl, že se svítivě růžová obrovská krabice ztratí mezi černýma. S batohem, v němž byl nootebook, brašnou,uvnitř s kamerou a stativem, kabelkou a tím zatraceně roztomilým kufrem jsem se prodírala davem lidí a hledala Starbucks.

Lidi na mě koukali jak na blázna. Co čekaj? Že pojedu do Ameriky na půl roku s jednou igelitkou? Jasně...nemůžou to vědět, ale i tak, proč tak civí.

ANO! Zajásala jsem, když mé oči spatřili logo té kavárny. Jestli se tomu tak dá říct. "Kess?" ozval se drobný hlásek. Teď ne pls. S úsměvem ke mě přiběhla malá holčička. Moje nabroušenost okamžitě odešla. "Ahoj." Usmála jsem se na ni. Dívenka se široce usmívala a poprosila o podpis. Vyhověla jsem ji. Poděkovala a celá rozjařená odběhla za maminkou.

Kde jsou! Nikde jsem Camerona neviděla. Taška se stativem a foťákem se najednou zdála těžká. Všechno přistálo na zemi a já si sedla na postavený kufr. "Hm,hm,hmmm,hm," pobrukovala jsem si se sluchátky v uších. Návaly lidí okolo mne procházeli a já stále nevěděla co dělat. Žádná známá tvář. A dost.

-Camerone, můžeš mi laskavě vysvětlit kde vězíte?-

Ticho. Neodpovídal. "Že já se na to nevykašlala." klepala jsem nervozně nohou. Slyšela jsem smích. Otočila jsem se a uviděla 4 kluky popadající se za břicho. jeden na mě mávnul. Proč na mě mává? Kdo to je? To je jako nějakej americkej zvyk? Pak mi to došlo. Hnědovlasej kluk sedící zády ke mě začal něco psát do mobilu a mě vzápětí zacinkal mobil. "Hahaha." Zasmála jsem se ironicky nahlas. Došli ke mě. Než ale stačili pozdravit, přísně jsem se na ně podívala. "Na tohle si zvykat nebudu, takže se laskavě chovejte ke mě jako ke vzácné návštěvě jo?" naznačila jsem namyšlené gesto. Vyměnili si pohledy. Vyprskla jsem smíchy. "Ježiš dělám si srandu. Teď byste se měli vidět." Zasmáli se se mnou. Cameron se mi vrhnul okolo krku: "Evropankoooo." Nejmlaději vypadající kluk nadzvedl obočí: "Jaj. Ještě že nejsi jedna z tech citlivek." Natáhla jsem směrem k němu ruku. "Kess." Stiskl ji: "Hayes." Potřásl. "Tudíž, vy jste Jackové?" ukázala jsem na dva zbylí kluky, kteří kývli. "Gilinski," ukázal na sebe kluk s tmavě hnědýma očima a vlasama, "a Johnson." Ukázal na blonďáka.

"Fajn trapnej začátek za náma a teď. Určitě se chcete zeptat jestli nechci pomoct s taškama že? Takže?" ukázala jsem se smíchem na zavazadla. "A pak bych taky ráda šla dospat," zívla jsem. "Kdyť je teprv jedna odpoledne." řekl JackG. " Časovej posun zlato."

Beze slova vzal Cameron kufr, JackJ tašku a JackG batoh. "Nejmladší vyhrávaj." šeptl mezi kluky Hayes. " Ale prosim tebe," hodila jsem na něj svou kabelku, " to aby ti to nebylo líto." Kluci vyprskli smíchy, ale Hayesovi se zkřivil obličej. "Co v tom táhneš?" Pokrčila jsem ramenama, rozcuchala ho a šla dál.

Naložili věci do kufru a nasedli do auta. Okýnka mi vadily jen v letadlech, takže jsem bez problému zasedla vedle JackaJ sedícího vzadu vedle druhého Jacka. Proč mají stejný jména, když na ně budu volat, otočej se oba. Auto se rozjelo. Pozorovala jsem město z okýnka. Párkrát mi klimbla hlava a už jsem o sobě nevěděla.

"Sss. Kessidy?" uslyšela jsem tichý vzdálený hlas. Zamručela jsem. "Blakeová!" zakřičel ten někdo. Lekla jsem se a praštila se rukou o rám auto. Chtělo se mi zaklít, ale moc často jsem nenadávala. Zvedla jsem hlavu...z ramene? Chcete mi říct, že jsem usnula na Jackově rameně? Toto pěkně začíná, teď ještě zjistím, že jsem slintala nebo chrápala ne?

Vylezla jsem v černých džínech s haight weist pasem a bílým tričku z auta. "To je obrovskej dům." spadla mi brada. "Camerone? Kolik vás tu bydlí?" Chytl mě okolo ramen: " 10 kluků a teď i 1 holka, vítej doma."

Z mého momentálního domu vyběhlo 6 kluků. " Nash, což je bratr Hayese, Aaron,Matt, Shawn, Taylor, Carter." Ukazoval na ně postupně zleva do prava. Bingo, Shawna znám.

"Jsem Kessidy," mávla jsem na ně.

------------------------------------------------------------------

No, dnes mám nějakou psací náladu :D Snad se vám tahle část líbila a...

See ya

-Tessie ♥