Far away from home //Magcon//

Chapter 15

Pomalu jsem upadala do říše snů, když mě probudilo rozražení dveří. I Jack nadskočil. "Jsem tu," přivalil se Gilinski. "Řeknu vám, že už chápu jak ses Kess cítila, když si nás vláčela domů." Zasmál se a pak si nás všiml. "Eeee, tak já zase půjdu," odkašlal si a s úšklebkem se otočil zpět ke dveřím. Odtrhla jsem se od Johnsona: "Ježiš nedělej divadlo." Zvedl ruce nad hlavu jako gesto obrany a odešel do koupelny. "Je to magor," dělala jsem spirály u své hlavy. Jack se rozchechtal a lehl si na záda. "Jak to teď bude?" zeptal se. Jasně, poukazoval na nás dva. Hochu, to kdybych věděla. Nemohla jsem dělat hloupou, to by se ho dotklo. "Necháme tomu volný průběh," zavrtala jsem se pod peřinu čelem k němu. "Hlavně se ke mě nechovej jinak. Žádný sladký řečičky ani nějaký náznaky nevím, prostě," nedořekla jsem a místo toho se usmála do jemného polibku z jeho strany. "Ach zlatíčko, tady máš kytici, hezké sny ty růžičko," dělal si z toho srandu. Ano, děkuju, chápe to. Dloubla jsem ho do hrudní kosti a přejela mu dlaní po tváři. "Máš nádherný oči," zamrkala jsem. Opravdu jsem to řekla nahlas? "Neříkala si náhodou žádný řečičky?" ušklíbl se. "Tohle je upřímnost blbečku, jsou fakt neuvěřitelný," pokračovala jsem. Přestaň. Napomenula jsem se v duchu. Našpulil pusu co nejvíc to šlo a poděkoval holčičím hláskem. "Hned po tvých očích, u kterých absolutně nerozeznám barvu, mě fascinujou ty drobný pihy," prohlédl se mé tváře a nos. No to ne, on si jich všiml. "Oči mám šedivomodrý a ty pihy jsou odporný," zakroutila jsem hlavou. "Ne to nejsou, jsou obdivuhodný," prohlížel si je dál. "Hele to by stačilo," plácla jsem ho dlaní po obličeji.

"Sakra Gilinski nech mi tu deku," kopla jsem do něj, když zalezl do postele. "Natiskni se k Jackovi a hned bude prostoru dost," kopl na oplátku on do mě. "Nech si to jo?" rýpla jsem do něj loktem. "Vám asi nevadí, že chci spát co?" Převalil se Johnson na bok aby na nás viděl. "Ty sklapni," zasmála jsem se a přetáhla ho malým polštářkem, " a ty Gilinski jdi zhasnout," vystrčila jsem ho z postele až spadnul na zem. Odkráčel s dupotem ke vchodovým dveřím, zhasl a rozeběhl se. Zabít ho. Skočil na nás až jsme vyjekli. "Tady jsme v hotelu ty vole," zasmál se JackJ. "Tak klid, jdem spát," lehla jsem si na břicho a po chvíli ticha konečně usnula.

Probudila jsem se a v duchu zajásala, jsem první. Opatrně jsem vylezla z postele a zašla do koupelny. "Pěna na holení, pěna, pěna, no to mi neříkejte, že jste si ji ani jeden nevzal, ááá tady je, já věděla," mumlala jsem si. Oba tak andělsky spali na zádech. Já jako zákeřná mrška, jsem toho využila. Oboum jsem opatrně nastříkala pěnu na tváře a čelo. Spali jak dřeva, takže pohoda. Pak jsem zahrabala ve své kosmetické taštičce a vytáhla hnědou tužku na obočí. Snad se neprobudí. Nenapadlo mě nic lepšího než knírky. CVAK. Blikl blesk mého foťáku. Cukli sebou div nespadli z postele a začali se smát tomu druhému. Rozeběhla jsem se do koupelny. Pak jim došlo, že něco není vpohodě a tak se rozeběhli za mnou. To ale nečekali, že na ně čeká další překvápko. Jen co vběhli do dveří, polila jsem je kýblem studené vody. Ukázala jsem vztyčený palec na skrytou kameru, tedy mobil, který jsem následně vzala a rozeběhla se ke dveřím. "Kessidy!" Zakřičeli jendohlasně. "Pojď sem, chci tě obejmout růžičko!" Zavolal Johnson letící za mnou. Byl rychlejší než já a tak mě v půlce chodby chytila a pevně objal. "Johnsone!" Smála jsem se v jeho náručí. Ještě, že mám černý tričko. "Kdo tu dělá takovej kravál?!" Vyletěla z nějakých dveří stará paní. Jack mě přitiskl za rohem ke zdi a přiložil s ukazováček na ústa. Odcvrnkla jsem zbytek pěny na jeho vlasech a otřela mu obličej. Holčičkovsky zamrkal a vykoukl zpoza rohu. "Je čisto," řekl a povolil. Já ale dál zůstávala u zdi a pozorovala ho. Anoooo, má bílé tričko. Látka se mu lepila na svalnaté tělo a já myslela, že to se mnou na místě sekne. Co to se mnou sakra dělá? Přitáhla jsem si ho k sobě a nechala semknout naše rty. Kdyby jsme nebyli na chodbě, nechala bych ho rty sjet na krk, ale my tam byli. Vyskočila jsem mu na záda a nechala se odvést zpět do pokoje.

"Ten bordel ráno,"zasmál se Aaron,"co jste tam dělali?" Spokojeně jsem nezasvěceným ukázala video. Smáli se tak hlasitě, že je musel utišit pán, který šel okolo našeho stolu. Hezky v klídku jsme posnídali a následně se vydali do centra. "Tak co Jack?" zeptal se mě nenápadně Hayes. "Jak to myslíš?" Začala jsem dělat hloupou. Jako obvykle, když jsem se chtěla vyhnout odpovědi. "To ráno," zašeptal. Stejně ho všichni slyšeli. Plácla jsem se do čela. Johnson nadzvedl obě obočí a pousmál se. "Něco o čem nevíme?" Přidal se Nash. "Co se stalo?" Vykulil oči Shawn. "Kdo s kým co?" Zastavil se taky Cameron. "Nic," zakroutila jsem hlavou a šla dál. "No počkej Kess, co se stalo, proč nám to neřekneš, h?" Zastavil mě Matt. Nemysleli to špatně, ale já nevím, nechtělo se mi to říkat. Mám Jacka ráda a jo, je mi s ním víc než dobře, záleží mi na něm, ale nebyla jsem si tak úplně jistá, jestli by bylo správné si s ním začít. "Co takhle to neřešit?" usmála jsem se na ně a sklouzla pohledem k JackoviJ. Nenápadně pokrčil rameny a odvrátil pohled. Urazila jsem ho? Nebo, co se stalo? Vadilo mu, že jsem nechtěla říct co se stalo? "Si vpořádku?" dotkl se mě Carter. Samotné mi došlo, že jsem se přestala usmívat. "Jojo," nasadila jsem vynucený úsměv.

Seděli jsme na obědě v jedné z restaurací a kluci se zrovna podepisovali nějakým fanynkám. Všichni je objaly a dívčiny spokojeně odešli ke svému stolu. Jen Johnson tam pořád stál. "Co dělá?" poukázala jsem na něj. "Ále, ta jedna s ním chce mít spciální fotku." Mávnul rukou Taylor. "Aha," opřela jsem se. Mohlo jí být tak 16? Nalepila se na něj a začala selfíčkovat. "Je máklá?" poklepala jsem si na hlavu a dál závistivě koukala na pohublou malinkou brunetu ochomýtající se okolo Jacka. Dala mu pusu! Vytřeštila jsem oči. Najednou mi někdo zamával před obličejem. "Seš úplně mimo," strčil si Hayes do pusy kus svého jídla. On jí dal taky pusu?! Rychle jsem odtrhla oči a beze slova jsem se prudce zvedla. Proč žárlíš? Proč?! Napomínala jsem se dokola. Vyšla jsem na ulici a pořádně se nadechla. Nikdo nepřicházel, to fakt nikdo nepřijde? Ani Hayes? Proč se chovám takhle blbě? "Ahoj, ty jsi Kessidy, že?" Prošla okolo mě ta bruneta. Až moc očividně znechuceně jsem se na ni usmála. "Ty s Jackam něco máš?" zeptala se drze. To si jako myslí, že když je o asi 2 cm vyšší než já, že si může vyskakovat? "Ne, proč?" odsekla jsem. "No tak proč žárlíš?" zeptala se povýšeně. "Co prosím? Já? Nikdy." Založila jsem si ruce na prsou a projela ji bodavým pohledem. "Tak proč si na nás tak koukala a pak odešla ven?" Bude drzá ještě dlouho? "Koukat se můžu kam chci a odešla jsem proto, že jsem potřebovala vyřídit telefonát," vytáhla jsem mobil ze zadní kapsy. Ještě, že jsem si ho vzala. "Dobře, tak ahoj." Usmála se přesládle a odešla. "Nazdar," procedila jsem mezi zubama. Vrátila jsem se dovnitř a vyhýbala se veškerým pohledům Jacka. Proč to musel zkazit...

--------------------------------------------------

Dnes druhý díl. Trochu se to zvrtlo. Nojo, já jim to zatím prostě nemůžu dopřát.

See ya

Teesie♥