Far away from home //Magcon//

Chapter 8

Celou noc jsem nespala. Tedy pokud nepočítám ty 2 hodiny lehkého spánku. Celá rozlámaná jsem už nevydržela ležet, a tak v 6:30 vylezla z postele. Dokolíbala jsem se k šatníku a vytáhla šedivé tepláky s černým tričkem. Rozhodla jsem se zabít čas připravením snídaně a tak jsem se pustila do palačinek. Bylo tak strašně nerozvážný jít na párty první den školy, ale naštěstí byla v pátek. Taky nechápu proč ten den nemohli nechat ještě volnej. Naštvanost odstupovala a přicházela lítost. Chudáci kluci. teda takhle, mohou si za to sami, ale ta kocovina co přijde po probuzení...nechtěla bych. Potichu jsem si pobrukovala a soustředila se, abych nerozlila těsto kde všude. "Jau," chytla jsem se za čelo, když jsem narazila hlavou do digestoře. "Dobré ráno," sešel po schodech dolů Matt. "Dobrý." Odpověděla jsem vlídně, ale neotočila jsem se. "To jsou palačinky?" Posadil se na jednu z barových židlí. "Jojo," dodělala jsem další. Kluci přicházeli jeden po druhém a bavili se o tom, jak jim je. Jasně, a mě se nezeptaj. Bylo hotovo a tak jsem před ně položila talíř plný palačinek s nutelou. Tím jsem se poprvé otočila. "Ježiš Kess, si vpoho?" vyhrkl Cameron. "Jo, proč?" zívla jsem. "No máš úplně zarudlý oči, a kruhy pod očima. A prostě." poukázal na mě Nash. "Proč asi," neodpustila jsem si kousavou poznámku a došla do koupelny.

Ve sprchovém koutě plném páry jsem na sebe nechala dopadat proudy teplé vody. Opřela jsem si hlavu o stěnu a zavřela oči. Tak strašně moc se mi chtělo spát. Z relaxu mě vytrhla křik Hayese. "Kess otevři," bušil na dveře, "je mi strašně zle." Okamžitě jsem vypla vodu, omotala okolo sebe ručník a odemkla. Vpadl dovnitř a naklonil se nad záchodovou mísu. Kašlal, tekly mu slzy a zvracel. Sakra, toho mi je líto nejvíc. Posadila jsem se vedle něho a chytla ho okolo ramen. "Klid, to bude dobrý." Přiběhl Nash, přistoupil k němu z druhé strany. "Měl jsem na něj dát pozor," kroutil hlavou a pomohl Hayesovi na nohy. Jo to si měl. Oba jsem je objala. Sice jsem byla naštvaná, ale vidět tyhle dva cvoky je...tak roztomilý a prostě se na ně nedá zlobit.

"Nese se čaj." Usmála jsem se na všechny a z tácu jim nabídla. Hayes ležel ve své posteli zabalený do deky celý zelený. Když už si každý vzal svůj hrnek, vzala jsem ten poslední k Hayesovi a sedla si vedle něj na postel. "Co sis to včera dal?" pohladila jsem ho starostlivě po vlasech. "Já ani nevim, chvíli jsem pil a pak mi prostě něco dali a já to přijmul," usrkl. Zavřel svoje modré oči a pomalu oddychoval. "Musí se z toho vyspat," zvedla jsem se, "vy všichni." Posadila jsem se na zem a opřela se o zeď. "Ještě že tě máme," usmál se Shawn. Pokrčila jsem rameny a pozorovala Hayese. Nelíbil se mi, nebo jako hezkej je, ale on je jako brácha, kterého já poslední 3 roky postrádala. Nakonec mě zmohl spánek. Naštěstí.

Stál tam blonďák s obličejem potřísněným krví. Volal o pomoc. Natáhla jsem mu ruku na pomoc, ale místo toho, pád. "Kess. Vstávej." Třásl se mnou někdo a já dál padala ze strašné výšky. "Kessidy. Probuď se,"Volal na mě hlas z dálky. Těsně před tím než jsem dopadla na tvrdou zem jsem vykřikla a otevřela oči. Spatřila jsem 10 vyděšených výrazů. "Co to sakra bylo?" Kroutil hlavou JackG. "Co se děje? Proč na mě tak koukáte?" Nechápala jsem. "Začala si strašně křičet," mrkla zrychleně Matt. Postavila jsem se a upravila si vlasy. "Co se ti zdálo?" zeptal se Johnson. Když mě donutil nad tím přemýšlet, až moc mi připomínal toho kluka ze snu. Pokrčila jsem rameny. Díval se na mě jinak než večer. Je mi to jasný, nic si nepamatuje. Přesně tak, jak jsem předpokládala. Mrzí mě to?

Po podívání na hodiny jsem zjistila, že je 8:36, takže celý den byl přede mnou. Počítala jsem s tím, že kluci nebudou chtít kamkoliv jít a tak jsem si sedla k sobě do pokoje a začala vymýšlet scénář k novému videu. Cosi mě nutkalo, aby to bylo něco o alkoholu. To jsem ji ale přece nemohla udělat. Ne ne ne. Musím přijít na něco jiného. Momentálně jsou všichni úplně nepoužitelní, takže ani s nima nemohu nic natočit. To je k zbláznění, takhle vyždímaná bez informací, to už tady dlouho nebylo.

Vyšla jsem na chodbu a velmi mě zaujal rozhovor v pokoji Gilinskiho. "Chceš mi říct, že prostě najednou odešla, ikdyž vypadala, že to chce udělat?" uslyšela jsem ho. "Kámo já si vůbec nevybavuj, co mi říkala. Mám totální okno. Jen vím, že jsem stáli u linky a chystali se políbit." Doprdele ,Johnson, oni se baví o mě. Vykulila jsem oči po dokončení jeho věty. Já myslela, že netuší vůbec. "A to nevíš ani kdo začal?" pokračoval v kladení otázek Gilinski. Nic neozývalo, takže JackJ asi zakroutil hlavou. "Co mám dělat..." klesl hlasem Johnson. Já bych mu spíš řekla co neměl dělat. Neměl se opít. "Nechci to přátelství zkazit, to co je mezi náma je...prostě nejlepší kamarádi chápeš?" Měl zatracenou pravdu, ale...Ne, žádné ale. Od poslouchání cizího rozhovoru, což je mimochodem fakt neslušný, mě vyrušil zvonek. Seběhla jsem dolů a otevřela dveře. "Ahoj Kess." řekl blonďák a nervozně se poškrábal na hlavě.

------------------------------------------------------------

A je tu další dííííííl. Tak co, kdo asi bude záhadný blonďák za dveřmi? A co říkáte na vývoj situace mezi Kess a Jackem. Bude z toho něco?

Btw: Chci poděkovat za první ohlas od @hhaslerka . Je to drobnost, ale opravdu mě to potěšilo.

See ya

Tessie♥