Far away from home //Magcon//

Chapter 12

Nikdy před tím jsem neletěla soukromým letadlem. Taková svoboda. Nemusela jsem dávat ohled na cestující. Spala jsem 4 hodiny letu a teď, když jsem se probudila, mi nezbývalo nic jiného, než unudit se k smrti. Oni prostě museli usnout. No ale pořád lepší než dřepět ve třídě. Po týdnu ve škole už jsem zase mimo ní. Nestěžuji si, stejně letos nematuruji, ale možná bych se studiu mohla věnovat víc. No na druhou stranu, kdybych se chystala do školy, nemusela bych vstávat ve 3 ráno, to jsem ani nemusela jít spát. Odlétali jsme v 4 hodin ráno, šílenost. Ale prý to tak muselo být, že na stage začínají ve 14 hodin New Yorského času a bla bla bla. Posun 3 hodin. Prý budeme mít 2 hodiny na ubytování v hotelu a přesunutí někam, no vlastně ani nevím kam. O to ať se postarají kluci.

Po půl hodině čtení knihy, jsem odtrhla zrak od listů. Mám s nimi nevyřízené účty a oni tak krásně spinkají. Pak mi ale došlo, že půjdou mezi fanoušky, a že jim to nemohu udělat. Sklesle jsem se posadila a přemýšlela co budu dělat. Ještě zbývalo 45 minut do příletu a já opravdu chtěla něco dělat. Rozhodla jsem se, že někoho z nich probudím. "Hej Hayesi?" zatřásla jsem s ním lehce. Jen se přetočil na druhý bok a spal dál. "Matte?" Pošeptala jsem mu do ucha. Ten se pro změnu nepohnul vůbec. Hlasitě jsem zakašlala a doufala, že je to probudí. Jsou opravdu nemožný. Faaaajn jak chcete. Do ticha občas zasáhl hlasitější výdech nebo nádech jinak nic.

Please have mercy on me
Take it easy on my heart
Even though you don't mean to hurt me
You keep tearing me apart
Would you please have mercy
Mercy on my heart
Would you please have mercy
Mercy on my heart

Zpívala jsem si po tichu. Bylo divný zpívat Shawnovu písničku v místnosti kde byl Shawn. No vlastně to vůbec není divný, jen mě to tak přijde. Zpívám ráda, jo to jo, ale nesnáším, když mě někdo poslouchá. Najednou se ozval potlesk. No to ne, on nespal. Hodila jsem naštvaný pohled na Matta. "Co pořád kecáš, že neumíš zpívat," zasmál se a srovnal si svou sedačku do normální polohy. "Seš fakt hroznej," hodila jsem po něm svoji mikinu. Vyhl se ji a tak přistála na obličeji Johnsonovi. Škubl sebou a probudil se. "Co děláte?" promnul si oči a zamžoural. Propukli jsme s Mattem ve smích a tím probudili i ostatní.

Každý se svým malým kufrem jsme vystoupili z taxíků a šli se ohlásit na recepci. Dali nám klíčky od třech pokojů. "Takže 123 je dvojlůžák, 133 je čtyřlůžák a 147 je pro 3 lid," rozhoupal Cameron klíče na prstech. "To je 10 postelí, já si jako lehnu kam?" Zeptala jsem se. Zavánělo to něčím, co se mi úplně nezdálo. "No víš, ty pokoje už byly objednaný, když jsme zjistili, že můžeš jet taky," řekl Carter nervozně. No aspoň má slušnost to říct. "Na pokoji pro dva je manželská, tam se 3 vejdeme," zasmál se Gilinski a přitiskl k sobě mě a Jacka. "Chceš mi říct Camerone, že si objednal pokoj s manželskou postelí?" Uchechtl se Taylor. "Nebyla jiná možnost, tenhle hotel je hodně žádanej." Pokrčil na to Cam ramenama. Převzala jsem klíčky s přívěskem 123 a strčila je do zadní kapsy šortek. "Okay, to by bylo. Na 133 budu já, Hayes, Cameron a Matt." Řekl Nash a poslední klíč dal Aaronovi. "Za 15 minut sraz dole." Zavolal naposled Shawn a každý jsem se vydali ke svým pokojům.

Strčila jsem klíč do zámku a otočila ním. Dveře se otevřeli a my zírali na opravdu hezký pokoj. "Ne, že mě z tý postele budete vystrkovat." pohrozila jsem jim ze srandy a položila kufr ke stěně. "Doufám, že nechrápeš Kess," štípnul mě Johnson a usadil se do křesla. "Ty něco říkej brácho," vyplázl na něj jazyk Gilinski a skočil na postel. "Slez z tý postele, nemusíme bejt rozházená už teď," skočila jsem za ním a srazila ho z ní. Na mě zezadu skočil Johnson a připlácl mi obličej do peřiny. Pak naskočil ještě Gilinski a bylo to v háji. "Proč já?" Smála jsem se a snažila se dostat zpod nich. "Snaž se přece trochu," povzbuzoval mě Johnson a dál ležel. Zatěžoval mi záda a tak se dost těžko cokoliv dělalo. "Máš fakt měkkej zadek Blakeová," posadil se na něj JackG. "Slez a neřeš ho laskavě," zasmála jsem se a když odlehčili jsem se přetočila na záda. Stejně zase dolehli. Já je zabiju. Johnson ležel na mém břiše svým břichem a podepíral si hlavu. Na mých nohách seděl Gilinski a šklebil se. "Tak už slezte, musíme jít!" Zatla jsem svaly a posadila se. "Tak jdem no." Slezl JackJ a po něm i JackG.

"Máte 5 minu spoždění, dělejte." Spražil nás Cameron s obrovskou taškou. "Co ste tam dělali?" Poukázal na nás Carter. Vytáhla jsem zrcátko. No anoooo. Moc pěkný Kessidy a takhle chceš jít mezi lidi? Vlasy byly absolutně rozcuchaný a řasenka se rozmázla pod oko. Vytáhla jsem z kabelky kosmetickou taštičku a opravila si nedostatky po cestě. "Nechápu jak to můžeš zvládat v pohybu, to si nevypíchneš oko?" Zasmál se Taylor v taxíku. "Praxe," dodělávala jsem si obočí. Auto zastavilo a ozval se hrozný řev. Podívala jsem se z okýnka. "Pane bože,"vykulila jsem oči na obrovské množství fanynek.

--------------------------------------

Tadadáááá. Další díl je tu. Doufám, že se líbil aaaa...

Seey Ya

Tessie♥

Btw: Děkuju za překročení 150 shlédnutí ♥♥♥