Drarry: ● Just you and me ●

Sobota

Od polibku uběhl asi týden. Krajina byla nádherně zasněžená a Bradavice byly vyzdobeny vánoční dekorací. Všude po chodbách se tlumeně rozléhala vánoční hudba a voněla skořice. Malí i velcí studenti se koulovali a užívali si prvních zimních dnů. Studentům chodily dopisy a přání. Všichni si šuškali, co by si asi tak přáli pod stromečkem najít. Bradavice prostě vypadaly pohádkově. Harry s Hermionou pořád nemluvil, Ron byl naštvaný a Ginny to všechno bylo moc líto. Jelikož si Harry začal sedat s Dracem při každém jídle i při každém předmětu, všichni "věděli", že Draco a Harry jsou "přátelé". Panovaly pomluvy a urážky, to však Nebelvíra a Zmijozela nezastavilo. Zapřísáhlí nepřátelé se nyní před veřejností přátelili, jakoby byli přáteli od prvního ročníku v Bradavicích. Ani denní věštec nezapomněl zaznamenat tyto velké změny.

Bradavice se probouzeli a studenti se chystali na sobotní snídani. Dracoi Harry si přivstali, jako každé ráno, aby se mohli setkat. Oba se teď scházeli hodinu před budíčkem v Komnatě nejvyšší potřeby, aby si projevili trochu lásky, kterou teď musí skrývat, alespoň pro zatím. Draco nečekal dlouho, rozrazily se dveře od komnaty. Harry padl blonďákovi kolem ramen a zahrnul ho polibky. 

,,Dobré ráno, laskonko," pozdravil Harry Draca. ,,Dobré ráno, kremrolko," Draco se usmál a znovu se objali. Oba se posadily na sedačku, která byla opět umístěna před krbem. Harry začal každodenní konverzaci: ,,Jak ses mi vyspinkal?" ,,Ušlo to, ale spát po boku s tebou by bylo mnohem krásnější. Co ty?" Harry zčervenal a přitulil se ke svému hrdinovy. ,,Já jsem se vyspal celkem dobře, jenže Ron hrozně chrápal, nedalo se to vydržet. Nejraději bych sdílel lože s tebou, kdyby to šlo." ještě nějakou chvíli si povídali a dokazovali si lásku, když byl čas odchodu, vydali se společně na snídani. 

Oba chlapci se posadili k sobě. Ron a spol už si je nepříjemně prohlíželi, ale toho si ani jeden z chlapců nevšímal. Ještě než započali vychutnávání si vydatné snídaně, popřáli si dobrou chuť, pak už se oba pustili do jídla. Po jídle Harry navrhl: ,,Hele, Draco,"  Blonďák se tázavě podíval na Harryho ,,Ano?" Hnědovlasý pokračoval: ,,Nechtěl by jsi se mnou někdy teď o vánocích, nebo klidně i po, vyrazit do mudlovského světa?" Draco se zakuckal, ale pak se zase vzpamatoval. ,,Děláš si srandu? Kdyby to zjistil můj otec, zabil by mě. Víš, že já i celá má rodina máme velký odpor proti mudlům. Mě by to zas tak nevadilo, ale má rodina..." Harryho to trochu zamrzelo, ale na druhou stranu to chápal. ,,Nevadí, mohlo by to být fajn, ale za ty problémy nám to nestojí." Nebelvír se usmál na svého milovaného, ,,Dárky a výlety seženeme i tady." Draco souhlasil. 

Po snídani se všichni studenti, včetně Harryho a Draca, vydali po svých. Někteří se věnovali učení, někteří zas zimním radovánkám. Mladý pár se teple oblékl a poté se vydal do Astronomické věže. ,,Tady je to fakt úžasný a dá se tu dělat plno věcí. Moc studentů sem nechodí, je tu příliš větrno a teď v zimě i velké chladno." informoval Draco Harryho.  Zelenooký začal flirtovat, ,,Jaké se tu dají dělat věci?" chytil si modrookého kolem pasu a přitáhl si ho blíže. ,,Například tohle," Blonďatý chlapec  začal líbat svého přítele. Líbali se tak nějakou dobu, dokud je nezačala bolet ústa. ,,A co třeba tohle?" Harry sjel rukou Dracovi na zadek a pořádně ho zmáčkl. Draco zasténal, ,,J..jo..tohle..taky." Oba začínali být dost vzrušení, avšak se museli krotit, ještě bylo příliš brzy na takové radovánky. 

Celá sobota probíhala báječně. Harry naučil Draca stavět sněhuláka. Celý den zakončili večerní romantickou procházkou a pomalým tancem před krbem v Komnatě nejvyšší potřeby. Popřáli si dobrou noc, dohodli si nedělní setkání a šli do svých vlastních pokojů.