Don't Give Up

9.Kapitola

Pohled Seokjina:
Myslím, že mé vyhýbání Joonovi mi krásně procházelo, ale asi tak maximálně dva dny a pak se to opět muselo posrat. Stal jsem v obýváku a za zápěstí mě držel Joon s vážným výrazem ve tváři. „Jine, měli bychom si promluvit." okamžitě jsem mu vytrhl ruku a zavrtěl hlavou. „Nemám zájem a už jsme mluvili." řekl jsem, ale on mě chytl a hodil na sedačku. „Co blbneš?!" vyjekl jsem a on se na mě přísně podíval.

„Minule jsi mluvil ty, teď nech mluvit mě." řekl a já zavrtěl hlavou. „Nechci nic slyšet, jasný? Mám toho dost-" „Omlouvám se, jasné! Celé mi to je líto." překvapeně jsem zamrkal a nechal ho mluvit. „Nedocházelo mi, co všechno jsi dělal, a nedocházelo mi, že to po tobě vyžaduju." řekl omluvně, ale já si překřížil ruce na hrudi. „To pořád nevysvětluje tvoje divné chování." upozornil jsem ho a on si oblízl nervózně rty.

„Za to jsem tak úplně nemohl já, ale ty..." řekl a já zalapal po dechu. „Co prosím? Já?!" proč to hází na mě, však v tomhle jsem byl nevinně. „Uklidni se, Jine. Nemyslel jsem to špatně, jde o to, že..." zhluboka se nadechl a podíval se na mě. „Dobře, řeknu ti to jinak... představ si, že jsi v mé situaci. Máš kluka a jsi s ním několik let. Nemůžeš se s ním dva roky vídat, a přesto jste spolu, a když se konečně vrátíš, tak se objeví někdo jiný a ty s tou osobou nemůžeš být bez výčitky svědomí." řekl zraněně a já si skousl ret.

O čem to tu mluví? Proč mluví o lidech, který má rád a jak do toho kruci zapadám já? „Proč mi to říkáš?" zeptal jsem se zmateně a on sklopil hlavu. „Protože se mi líbíš, Jine." řekl vyrovnaně a já vyvalil oči. Ne to nemyslí vážně, už jen ten příběh byl divný a teď řekne tohle. „Možná ti přijde vtipný si dělat z toho, že tě mám rád srandu, ale je to hnusný!" vyštěkl jsem a zvedl se ze sedačky.

Chtěl jsem odejít, ale jeho ruce mě zastavily. „Jine, nedělám si z tebe srandu, mluvím vážně." řekl to tak, že bych mu možná i věřil, ale nemám už náladu poslouchat jeho lži. Nemám náladu sebou pořád nechat zametat. Ano, litoval jsem toho, že jsem na něj minule vyletěl. Litoval jsem toho, že už jsem dřív neřekl, že mi to vadí, ale říkat mi tohle, překračovalo vše. „To stačí!" vykřikl jsem, vymanil jsem se mu a chtěl odejít, ale místností se rozzvonil můj mobil. Obešel jsem Joona a vzal hovor.

„Ano Hobi?" řekl jsem a Joon zavrčel. Chtěl mi vzít mobil, ale já ho praštil přes ruce. „Chci, aby sis promluvil s jednou osobou, i když se ti to asi nebude líbit." řekl a pak jsem slyšel, jak mobil předává někomu dalšímu. „Ahoj, ty jsi Jin, že?" řekl hlas na druhé straně a já souhlasně zamručel, chtěl jsem znovu odejít, ale to co řekl, mě zastavilo. „Jde o Joona." řekl hlas a já se prudce otočil na Namjoona.

„Co?" zavrčel jsem a slyšel, jak se někdo na druhé straně zasmál. „No řekněme, že Hoseok se k informacím dostává zajímavým způsobem." hlas zněl pobaveně a já protočil očima. „Proč se s takovou děvkou kamarádím?" zeptal jsem se a kromě cizího hlasu, jsem slyšel Hoseoka, jak řve něco o tom, že ho stejně miluju. „Dobře, takže jestli jde o Joona a Hoseok získával informace..." na chvíli jsem se odmlčel a zpříma se podíval do očí Joonovi, který si začínal být nejistý, potom co jsem řekl.

„Ty musíš být Yoongi." pronesl jsem nakonec a Namjoonovi oči se rozšířily překvapením. „Jsi hlavička, Jine a teď vážně. Hoseok mi řekl, že ty se nejspíš nebudeš chtít bavit s Joonem a proto ti volám. Nech ho, ti všechno říct." zarazil jsem se a kývl na Namjoona v otázce, jestli to slyší a on přikývl. Dal jsem mobil pro jistotu na reprák a pokračoval. „Joon tu stojí na proti mně a snaží se mě krmit lží." řekl jsem přesvědčený o téhle situaci. „Já nelžu-" umlčel jsem Joona zvednutím ruky a hlas na druhé straně si povzdychl.

„Má pravdu nelže... rozešel se se mnou a to kvůli tobě Seokjine." řekl s poklidem a já vyvalil oči. Proč by se s ním rozcházel? Slyšel jsem, jak mu říká, že ho miluje, tak co to kruci je? „Hoseok Namjoona stejně nenávidí, proč by tohle dělal? Proč bys to dělal ty, když tě Joon odkopl?!" vyštěkl jsem a Yoongi mi hned odpověděl. „Protože Hoseok má rád tebe a-" „Jine opovaž se s tím idiotem něco mít, jen chci, abys znal pravdu! Jestli se o něco pokusí, urvu mu péro!" zařval Hoseok a přerušil tak Yoongiho.

„Hele nepřeháněj, jeho vybavení by byla škoda-" a pak telefon ohluchl. Přesně jsem věděl, co bude následovat. Hoseok by nenechal nikoho mluvit jen tak bez následků o přirození někoho jiného. Myslím, že Yoongi se pár dní neukáže ani ve škole.

„Mluvil jsem pravdu, Jine." řekl pak Joon a jeho tváře byly červené. Očividně by byl rád, kdyby tu poznámku o jeho přirození vynechal. „Takže ty a Hoseok?" „Ne, je to můj nejlepší kamarád, ale nikdy jsme..." skousl jsem si ret a on se na mě nedůvěřivě podíval. „Slyšel jsem vás, jak sténáš a-" okamžitě jsem mu zacpal ústa a on se mi do ruky usmál. „Trochu jsme to přepískli, ale nedotáhli jsme to... panebože proč ti to tu vysvětluju?" řekl jsem znovu podrážděně. Proč mám neustálé nutkání mu věřit a vše říct? Proč i po tom všem...

„Vím, že mě nesnášíš a že to co jsem udělal je hnus, ale já se omlouvám a chci začít znova. Promiň, že jsem si uvědomil, tak pozdě, že tě mám rád a ubližoval ti." jeho hlas byl smutný a omluvný, ale já měl stále nutkání mu nevěřit. Nemohl to přeci myslet vážně, ne po tom všem. „Praštil jsi mě, dělal jsi ze mě služku a pokousal jsi mě!" zařval jsem a on si povzdechl.

„To že jsem tě praštil... byl jsem opilý a přiznal jsem Yoongimu, že k tobě něco cítím a on pak brečel... Už jsem ti řekl, že mi to nedocházelo a to pokousání bylo, aby se od tebe drželi dál, nelíbilo se mi, že seš si s tím klukem tak blízký!" snažil se obhájit, ale mě to jen víc naštvalo. Jak si mě mohl označkovat, když jsme jen spolubydlící? Proč mi to dělá? Proč mě tak mate?

„Jak si na mě kruci můžeš dělat nároky, když jsi v tu chvíli sám s někým chodil! Jak můžeš myslet, že se tímhle všechno smaže!" zařval jsem a snažil se ho alespoň trochu pochopit. Ať jsem ho jakkoliv nenáviděl, pořád jsem k němu něco cítil. Nevěděl jsem, proč ho prostě nemůžu přestat mít rád. Nikdy mezi námi nic nebylo, tak proč mě to k němu pořád táhne? Sakra, neměl bych k němu nic cítit, tak proč?!

Joon ke mně přišel blíž a já zase naopak od něj couval. Najednou mě popadl za boky a pak mě políbil. Snažil jsem se od něj odtrhnout, ale bezúspěšně, jeho rty se najednou začaly pohybovat a já zkameněl. Tohle bylo to, co jsem si tolik přál a zároveň to co jsem nemohl mít.

Teď to mít můžu, ale už si nejsem jistý, jestli to stále chci.

≈≈≈≈≈≈

Jak Jin zereaguje na polibek? Bude mít Joon nějakou šanci?

Jaký vztah je přesně mezi Yoongim a Hoseokem?  A proč to Jinovi volali?

Jinak děkuji za vote a komentáře 😍😍 Jste opravdu úžasní 😍