Pohled Namjoona:
„Namjoone pojď dolů." zařval na mě táta a já okamžitě seběhl dolů, jako správně vychovaný chlapec. Ano, přetvářka mi vždycky šla. „Ano appa?" zeptal jsem se, když jsem přicházel do kuchyně. „Přišly výsledky přijímaček na vysokou." podotkl bez jakékoliv emoce a já věděl, že jsem v maléru. „Omlouvám se, vím, že jsme se přestěhovali do Ameriky a že chceš, abych zůstal tu, ale já patřím tam... Do Koreje, do Seoulu."
Stál jsem vzpřímeně a odhodlaně, i když to mohlo mít špatné následky. Můj otec se ušklíbl a já věděl, že jsem zabodoval. „Sbal si kufry, tvé výsledky na přijímačkách byly perfektní, nemůžu ti říct ne." usmál se na mě a já mu úsměv oplácel. „Ale kde budu bydlet? Na kolej je už pozdě." zamumlal jsem a otec se nepřestával usmívat.
„Dnes ráno, když to přišlo, jsem zavolal svému obchodnímu partnerovi. Jeho syn chodí do druhého ročníku té tvé školy a žije v bytě sám..." podotkl, jakoby mi právě neřekl, že se mé sny začínají pomalu plnit. „Děkuju moc, appa." rozzářil jsem se a běžel si sbalit.
Slyšel jsem, jak mě otec následoval a čekal, co mi ještě chce říct. „Jak jsem říkal, je to syn mého obchodního partnera a přítele. Doufám, že s ním budeš zadobře. Jestli víš jak to myslím." jen jsem lehce přikývl a vše začal házet do kufru a tašek. Těš se Koreo jedu zpět.
Teš se Min Yoongi...
≈≈≈≈≈≈
Nová série je tu xD Doufám, že alespoň někoho zaujalo a budu ráda, když si povídku přečtete xD
ČTEŠ
Don't Give Up
Fiksi PenggemarChlapec, který po dvou letech spatří kluka, který mu ukradl srdce bez jediného slova. A chlapec, který se po dvou letech vrátí, aby si splnil svůj sen. Mohli by být spolu... Ale to neznamená, že budou. Protože je tu i někdo další... Nejlepší umíst...
