Don't Give Up

20.Kapitola

Pohled Seokjina:
„Jine, já..." Namjoon se najednou zasekl a nevěděl co říct. „Nechoď Joone." pronesl jsem potichu. „Musím, nemůžu ho nechat kvůli mně brečet." řekl přesvědčeně a já si skousl ret. „A co já? Tobě vadí, že jsem s Hoseokem nebo Taem. A co mám kurva dělat já, když jdeš za někým, koho jsi miloval. Možná ještě miluješ. Řekni mi jak se mám cítit, protože já necítím nic jiného než strach."

Namjoon ke mně přišel a objal mě. Pevně a upřímně a já mu zavrtal hlavu do hrudi. Opravdu jsem měl strach, že mě opustí. Ať už ho Kookie nebo Hobi nemají rádi, ale pro mě je někdo opravdu důležitý. Někdo koho nechci... koho nemůžu ztratit.

„Jine, poslouchej mě. Miluju tebe a tímhle způsobem jen tebe. Ano Yoongi je někdo důležitý, ale nemiluju ho jako tebe." jeho prsty si začaly hrát s mými vlasy. „Jestli to nechceš, nepůjdu tam, ale s Yoongim si prostě promluvím. Neříkám dnes, ale někdy si s ním prostě musím promluvit." zamumlal a já přikývl. „Nechoď, prosím..." zašeptal jsem a on mě víc stiskl v objetí.

„Hoseoku?" hlesl Joon a on se na něj podíval bez špetky emoce. „Jdi za Yoongim a zkus ho uklidnit, potřebuje někoho. A vypadá to, že tobě lhostejný není." řekl Joon a Hoseok zavrtěl hlavou. „Nepustí mě dovnitř." zamumlal a Namjoon mě pustil a šel do pokoje. Hned se vrátil s klíči a dával z nich jeden dolů. „Takhle se k němu dostaneš." usmál se na něj a Hoseok vyvalil oči.

„Neměl bys to vzdát, jestli ho máš rád. I když to bolí, láska za to stojí." Joon se na mě usmál, já cítil, jak rudnu a Hoseok protočil očima. „Chlape, nenuť mě na tebe změnit názor. Ještě tě začnu mít rád." zavrčel Hoseok a vzal si od něj klíč. „Díky a nehodlám se vzdát." lehce se usmál a vděčně se na něj podíval.

S lehkým 'ahoj' se rozešel pryč a já přišel k Joonovi a objal ho. „Zabodoval jsi u něj. Usmál se... Myslím, že to bylo nejpřátelštější gesto, které si od něj zažil." řekl jsem potěšeně a on mě políbil. „Není zas tak špatný. Líbí se mi, jak se za tebe i Yoongiho pere. Ale stále by mohl od tebe mít větší odstup." Joonovi na rtech hrál úsměv a já ho znovu políbil, ale jen krátce. „Děkuju, že jsi nešel. Zbláznil bych se, kdybys za ním odešel." řekl jsem stále lehce vyděšeně a on mi procuchal vlasy. „Neopustím tě, Jine. S tebou mám něco co s Yoongim ne." upozornil mě na to, že se nemusím obávat a pak mě začal znovu líbat.

Ale tentokrát s větší dávkou vášně a pak mě začal strkat k jeho pokoji.

Pohled Hoseoka:
Nevěřil jsem, co teď Joon udělal. Možná jsem se měl podívat i na jeho část příběhu. Poslouchal jsem jen Yoongiho. Vypadalo to, že Jina má opravdu rád, dokonce se snažil i před jeho bráchou. Ne, pořád ho nemám rád. Ale mám ho radši než předtím. Hádám... Ne vážně ho pořád nemám rád, ale myslím, že ho možná zvládnu i tolerovat.

Do deseti minut jsem stál před Yoongiho bytem a strkal klíč do zámku. Panebože přišel jsem si špatně. Nechtěl mě vidět a potom co řeknu, že to Joon slyšel, mě zabije. Ale musel to vědět.

Pomalu jsem otočil klíčem v zámku a otevřel dveře. Hned bez rozmyšlení jsem se vydal k němu do ložnice a našel ho pod peřinou. Myslím, že znám jeho nejoblíbenější místo. Vždy ho najdu pod peřinou. Jedním tahem jsem ji z něj stáhl a on se na mě vyděšeně podíval. „Jak? Bylo zamknuto..." jeho oči na mě zděšeně zíraly a já se smutně usmál.

„Namjoon mi dal klíče." zamumlal jsem a stíral mu slzy, které na jeho tvářích pomalu zasychaly. „Proč by-" prstem jsem mu přejel po rtech a on hned ztichl. „On slyšel ten hovor, stejně jako Jin. Chtěl za tebou jít, ale Jin se bál ho sem pustit a tak mi Joon dal klíč, ať za tebou přijdu." smutně jsem se usmál a on vypadal naprosto zděšeně. „Cože slyšel?" řekl nevěřícně a propaloval mě pohledem. „Promiň, my se chytli a on mi nevěřil, že ho miluješ..." skousl jsem si ret a sklopil pohled.

„Jo a tak mi zavoláš... Děláš si prdel! Věděl jsi, že nechci, aby to věděl." zvedl se z postele a začal mě strkat pryč. „Yoongi měl by znát pravdu." chytl jsem ho a snažil se ho zastavit. „Pusť mě!" vyštěkl, ale já si ho přetočil, takže jsem kolem něj měl ruce a držel ho za paže, aby mě nemohl vyhodit. „Užíváš si, že jsi silnější? Užíváš si mě ničit?" znovu se mu začaly kutálet slzy po tváři a já se přiblížil k jeho krku, kde jsem mu dal malý uklidňující polibek a on se překvapivě uklidnil.

Rty jsem trochu posunul a dal mu další polibek na krk. „Yoongi, já tě vážně mám rád. Moc se mi líbí to, jak se dokážeš obětovat. Miluju to, jak se usmíváš, když jsi šťastný. To jak dokážeš být citlivý. To, že jsi opravdu věrný. A když se na tebe podívám, tvoje oči mě vždycky dostanou. Tváříš se chladně, ale když jsme sami, vypadá to jinak. Vypadá to, že jsi šťastný a vypadalo to, že jsi se mnou rád." zamumlal jsem mu do kůže a on znova vzlykl.

„Yoongi..." zašeptal jsem a přitáhl jsem si ho do objetí. „Nedělej to. Nechci s tebou mít nic společného..." vzlykl, ale vůbec se mi nebránil. „Poslal jsem tě pryč ne proto, že jsi řekl, že mě máš rád, ale protože něco ve mně z toho bylo šťastné. Protože s tebou jsem se vždy cítil dobře..." zamumlal a jeho ruce volně spadly k jeho bokům. „Tak kde je problém?" zeptal jsem se a on se ode mě odtáhl. „Kde je problém? Opustil mě kluk, s kterým jsem byl několik let a mám věřit někomu, kdo každý den spal s někým jiným?" zeptal se nevěřícně a já se na něj omluvně podíval.

„Ale ten kluk od doby co spal s tebou, s nikým jiným nebyl. A opravdu se o tebe stará a má tě opravdu rád." znovu jsem se k němu přiblížil a dal mu pusu na čelo. „Dej mi šanci Yoongi. Slibuju ti, že já nic podobného neudělám. Namjoon prostě Jinovi propadl a Jin nad ním slintá už od střední..." zamumlal jsem a on Yoongi ztuhl.

„Nemluv o tom, nechci to slyšet. " zakryl si uši a já mu dal pusu na nos. „Mlčím, jen mi řekni, že mi dáš šanci. Neříkám ti, abys mi teď a tady řekl, že mě miluješ. Chci jen to, abys řekl, že to zkusíme." pohladil jsem ho po vlasech a slabě se na něj usmál. „Chci jen to, abys mi dal šanci ti dokázat, že mně na tobě opravdu záleží, Yoongi." zašeptal jsem a on přikývl.

„Slib mi, že mě neopustíš a že se nezměníš." jeho očka prosila a tentokrát jsem přikývl já. „Neboj Yoongi, já se takhle nezachovám." sklonil jsem se k jeho rtům a on mě políbil. „Cítím se s tebou fajn. Jsi jediná osoba, s kterou nemyslím na Namjoona. Jsi někdo, kdo mě nutí přestat ho milovat." zašeptal a pak si mě znovu přitáhl do polibku. Byly to jemné polibky, které mě prosily o to, abych mu neublížil a já to hodlal splnit.

≈≈≈≈≈

Potom co jsem strávil u Yoongiho asi hodinku, jsem se rozhodl jít domů a jeho nechat vyspat. Když jsem otevřel dveře k nám, uslyšel jsem Kookův hlas. „Tae..." hlas nezněl vůbec vesele a já věděl, že se to tu nejspíše dobře nevyvíjí. „Řekl jsem, jdi Jungkooku. Chápu, máš důvody, ale nic ti nedalo důvod mi tohle říct. Já tohle prostě nemůžu! Prostě jdi!" Taehyung ke konci začal řvát a pak se otevřely dveře a z nich vylítl Kook v slzách. Museli opravdu dlouho mluvit, mohlo to být okolo dvou hodin, co je tu.

„Jungkooku?" zeptal jsem se a on jen zavrtěl hlavou a utekl pryč. Rozhodl jsem se vydat za Taem, který taky vypadal, že se rozbrečí. „Proč ho vyhazuješ, když ho miluješ?" zeptal jsem se a on po mě hodil polštář. „Drž hubu! Nemiluju! Je mi jedno a koneckonců jsem špína a jeho očividně baví si hrát s mými city..." řekl podrážděně a já k němu přišel a on mě hned objal. „Proč to bolí hyung?" zeptal se a já se usmál. „Protože i když to říkáš tohle. Miluješ ho a on očividně tebe..." zamumlal jsem a Tae zavrtěl hlavou. „Ne, neříkej to. Nemiluju ho... nechci ho milovat..." zašeptal a víc se na mě natiskl.

Bože Tae nenamlouvej si něco, co není pravda. A co jsi vlastně čekal? Pořád ti říkám, že on je dítě. Ale tentokrát jsem na jeho straně, i když je dítě, je vidět jak moc tě miluje.

Ale proč jsem nic z toho nedokázal říct nahlas a jen ho utěšoval?
Proč jsem mu nedokázal říct, ať dá tomu dítěti šanci?
Proč jsem ho místo slov, které by možná těm dvěma pomohly, raději držel hubu a jen objímal svého nejlepšího přítele?

≈≈≈≈≈≈

Myslíte, že se Yoongi rozhodl dobře, když řekl, že bude Hobimu věřit a zkusí to?
Opravdu ho Hoseok nepodvede, když měl tak velmi zajímavou minulost?
A opravdu Tae přestal Kooka milovat?
Opravdu to s ním už vzdal?