I'm sorry - MAVY ✔️

Akce polibek

Kovy:

Celá včerejší noc byla zvláštní. Jak jinak to popsat. Pamatuji si z ní jen malé střípky, zabodávající se v mé mysli.

Ležel jsem na něčem velmi pohodlném a byl líný pohnout byť jen malíčkem, protože teď je čas na rekapitulaci. Co si vlastně pamatuji? Messenger s Adrianem, a pak Martina, sedícího vedle mě. To jsem se opil až tak moc, abych si sakra nic nepamatoval?

Otevřel jsem oči a zjistil, na čem pohodlném jsem to vlastně celou noc spal. Na Martinově hrudi. Nejdříve mě to zaskočilo, ale pak se dostal zvláštní pocit. Líbilo se mi to. Jen tak na něm ležet, odpočívat a přitom ho pozorovat. Ležet na svém kamarádovi? Nebo snad na něčem víc?

Neochotně jsem vstal a promnul si oči. Já chci ještě spát, pomyslel jsem si, ale hned zavrtěl hlavou a vydal se do koupelny, kde jsem si dal i rychlou sprchu, abych nám tu ještě nesmrděl.

,,Tak," zamumla jsem si pro sebe, když už jsem stál u kuchyňské linky a smažil nám míchaná vajíčka a zahříval vodu na kafe. Jak typické. Karle, musíš se naučit uvařit něco jiného, než vajíčka, zanadával jsem si pro sebe, protože jsem fakt mizerný kuchař.

Po usmažení vajíček jsem vše nachystal na stůl, zalil kafe a odhodlal se probudit Martina. Ten mě zabije. Upřímně se dívím, jak to, že se doteď neprobudil, protože jsem rukou asi třikrát shodil vidličku na zem.

,,Martine," zašeptám, ,,snídaně." Žádná odpověď, čemuž se nedivím, a tak jsem ho uchopil za ramena a začal s ním jemně lomcovat. ,,Vstávat a cvičit, Šípková Růženko!" Martin je taková moje malá princezna.

Když jsem se odpovědi nedočkal ani teď, rozhodl jsem se naši budící akci posunout na jiný level. Nejsem si jistý, jestli to není špatný nápad, ale...

Začal jsem sklánět hlavu k jeho čelu a dal na ní malou pusinku. Co jsi to udělal? Moje svědomí se ozvalo, takže jsem se docela modlil, aby o tom Martin nevěděl.

To, co mě ale nejvíce dostalo, bylo, že se Martin jako kouzlem probudil. Jako by mě to snad mělo překvapovat.

,,To je mi ale milé probuzení," usmál se Martin a otevřel rozespalé oči. ,,Čím jsem si to zasloužil?"

Jeho otázky, kdy si z téhle situace dělal srandu, jsem ignoroval, ale celou dobu se usmíval. To je tele. ,,Pojď se nasnídat, nebo ti to sním," uchechtl jsem se a odešel si sednout do kuchyně. Co když k němu přece jen něco cítím? Hm, zátřásl jsem jemně hlavou ze strany na stranu a promnul si oči. Ne, nejsem gay.

Když jsme spolu s Martinem dojídali poslední kousek snídaně, rozhodl se Martin započít rozhovor o dnešních plánech. ,,Co budeme dělat?" zeptal se s plnou pusou, přičemž mu pár drobků z pečiva odlétne na mou tvář. No fuj, ty lamo, zanadával jsem v duchu na blonďatého chlapce, ale stejně mě to pobavilo.

Chvíli jsem jen zmateně, ale pak mě něco napadlo. ,,Mohli bychom natočit nějaké video, protože už tu dlouho nic nebylo a fanoušci budou určitě rádi, a pak bychom mohli zajít do kavárny. Ostatně jako vždy," zasmál jsem se při poslední větě a Martin se mnou. No a, tak jsme jen závislí na kofeinu a na sladkých zákuscích.

Martin ke mně radostně vzhlédl a v očích se mu objevily jiskřičky, ,,to beru."

Když už jsme konečně dopili i kafe, odešel se Martin osprchovat a upravit se. Po provedení ranní hygieny se Martin začal rozhlížet kolem sebe. ,,Kde máš světla?"