Epilog

1.5K 137 1
                                    

Martin:

„Stejně tě miluju. I přes to, co jsi udělal, tak tě miluju. A ty to moc dobře víš." Řekne Kája a nahne se ke mně pro pusu. Okamžitě a bez váhání mu jí dám. Poslepu přesunu tác s jídlem, co mi Kája přinesl, vedle sebe a strhnu si ho na sebe. 

Kája překvapeně vyjekne, ale pak se zasměje a přitulí se ke mně. „Dáš si něco dobrého? Z čarovného tácu?" Kývnu hlavou směrem k tácu a zasměju se. „Jen bych se napil džusíku, děkuju." Opatrně vezmu do ruky sklenici s pomerančovým džusem a ujmu se toho, abych mu dal napít. Nakloním sklenici blízko jeho rtů, a jakmile se tekutina dostane blízko jeho rtů, nasaje ji a spolkne. 

„Děkuju Marťo." Dá mi rychlou pusu a položí si hlavu na mé rameno. „Marťo, možná jsem se zbláznil nebo je to tebou, ale myslím že mě napadla jedna věc, která by vyhovovala nám obou." Řekne Kája a podívá se na mě. „Povídej." Kývnu a čekám, jaký úžasný nápad ho napadl.

 „Co takhle začít od znova? Žádné omluvy, žádné výmluvy a žádné vymlouvání. Smažme vše to, co se stalo. Zapomeňme na to a vytvořme si nový, lepší život bez jakýchkoliv problémů. Co říkáš?" Tohle mě překvapilo, ale velmi příjemně

Kývnu a chytnu jeho ruku do té své. „Nový začátek." Řeknu a dám mu pusu na čelo. „Nový začátek." Zopakuje Kája po mně a zavře si oči. Nový začátek.

------------------------
Tak to jednou přijít muselo. Konec příběhu, konec Sorry. Vydám ještě další "kapitolu", kde řeknu co se bude dít dál ❤️ Chci se vám omluvit, že je tato poslední kapitola tak krátká, Vždycky má být konec něco bombového a mega dlouhého. Bohužel, já jsem zklamal a nedržel se tradice.

I'm sorry - MAVY ✔️Kde žijí příběhy. Začni objevovat