Bratr

2.7K 204 20
                                    


Martin:

Jen co vyjdeme z tepla Kovyho bytu, udeří do nás prudký mráz. Téměř okamžitě se s promrzlými těly zachumláme do kabátů a co nejrychleji běžíme k místu srazu.

,,Tak už mi řekni, kdo to je," prohodí udýchaně Karel, ale nepřestává běžet, ,,prosím." Že ho to stále baví.

,,Nic neřeknu, nech se překvapit," zasměji se mu a oba zpomalíme do kroku. Kája se jako prostest zamračil, zkřížil ruce na prsou a dělal uraženého. Že mě to nepřekvapuje.

Po chvíli dorazíme na Smíchov a spěšně vejdeme do naší oblíbené kavárny. Konečně teplo, usměji se pro sebe, než si všimnu mne známé postavy, popíjící jeho oblíbené latté.

,,Čáu!" zakřičím téměř přes celou kavárnu, což si zaslouží pár udivujících se pohledů, včetně toho Karlova. Vyběhnu ke známé osobě, která se na mě otočí a zvedně se od stolu. ,,Ahoj," obejmeme se, ,,rád tě vidím!" Tak dlouho jsme se neviděli.

Odtáhneme se od sebe a já začnu s představováním. ,,Kájo, tohle je můj bratr Zdeněk," otočím se na bratra, ,, a Zdeňku, tohle je můj nejlepší kamarád Kája.""

Oba si podají ruku a já se usměji. Tohle bude zajímavé odpoledne.

Po chvilce vzájemného poznávání jsme se posadili ke stolu a já okamžitě vytáhl Kovyho kameru. ,,Tak, jelikož dnes Lukáš nemá čas, mám tu svého bratra!" Namířím kameru na Zdeňka a ten do ní s radostí zamává. ,,Zdravím," nadzvedne jedno obočí, podívá se do kamery a šeptem dodá poznámku, ,,to jde na ten Pornhub?"

Všichni se začneme smát, takže na nás znovu padnou pohledy přítomných, a dokonce zahlédnu i pár protočení očí.

Já ho bouchnu do ramena a ještě se pousměji. ,,Idiote."

***

Kovy:

Asi si taky objednám kafe. Zatím si povídám se Zdeňkem, protože Martin někde řádí s mou kamerou. Což mě přivádí na myšlenku, že se docela bojím, co na tom záznamu bude.

,,Takže," usrkne si Zdeněk svého latté, ,,ty jsi Martinův přítel?" A já? Já zkameněl. Vůbec netuším, co říct. Tuhle otázku jsem opravdu nečekal. Miluješ ho, nebo ne?

,,No," snažím se získat nějaký čas na rozmyšlenou, ,,nejsem jeho přítel, ale dalo by se říct, že k němu určité city přechovávám." Po dořeknutí této věty hlasitě polknu. Co jsem to udělal? ,,Hlavně mu o tom neříkej, jsem prostě zmatený," ujistil jsem se, že Martinovi nic neřekne, protože by to nemuselo dopadnout pěkně. Na to Zdeněk přikývne.

,,Co mi nemáš říkát?" přiřítí se k nám Martin a ruce si položí na opěrku mě židle. Kameru přitom položí na stůl.

,,Už seš starý dost, tak něbuď zvědavý."

,,Ty máš co povídat," ušklíbne se Martin směrem ke Zděňkovi, což zapříčiní můj pracně skrývaný smích.

Martin se uraženě posadí na židli vedle mě. ,,Nějaké shrnutí, co dnes vlastně budeme dělat, máme. Takže... teď zbývá jít na ten paintball."

Zdeněk se na mě s úsměvem podívá, a pak prstem ukáže na Martina. ,,Ty! Vystřílím z tebe duši."

***

Celá akce paintball byla opravdu povedená. S majitelem jsme se domluvili ohledně povolení kamery, což bylo mimochodem dost nebezpečné, ale nakonec se mojí milované kamerce nic nestalo, takže jsme měli pár dobrých video kousků. Sice máme každý modřiny od nábojů, ale nikoho z nás to netrápí.

Nasedneme do Zdeňkova auta a já si od Martina převeznu mou kameru. ,,Tak! Tohle byl náš úžasný den, samozřejmě všichni doufáme, že se vám video líbilo, a pokud bude zájem, mohli bychom vlogy točit častěji, co myslíš, Martine?" pohlédnu na Martina, sedícího na místě spolujezdce.

,,Jasně."

,,Tak se mějte krásně a čau!" vypnu kameru a poděkuji Zděňkovi. ,,Bylo to opravdu fajn, díky, žes s námi šel."

,,Pro Martinova přítele cokoli," zasměje se a já ho probodnu pohledem, který určitě nebyl moc účinný, vzhledem k tomu, že sedí vpředu.

,,Uteklo mi něco?" podiví se Martin, když se jeho myšlenky odpoutají od světu v mobilu. Ale... ještě, že zrovna nevnímal.

,,Jo, tvoje panictví uteklo," neodpustí si poznámku Zdeněk, načež s námi Martin nepromluví do doby, kdy vylezeme z auta.

***

,,S tvým bráchou je sranda," ušklíbnu se, když otvírám dveře do naší bytovky.

,,No, někdy to přehání," odpoví Martin trochu sklesle.

,,Tak pojď dovnitř, ne?" pobídnu Martina, ale ten jen zakroutí hlavou. ,,Už bych měl jít domů Postarat se o Besťu, a tak, navíc u tebe nemám už moc oblečení."

,,Hm," povzdechnu si, ,,opravdu ještě nezůstaneš?"

Martin znovu zakroutí hlavou, příčemž zírá na špičky svých bot. ,,Už ne, promiň." Svižným krokem začne odcházet.

Co se s ním děje?

Martin:

Tak rád bych s ním ještě zůstal, ale nejde to. Už jsem dva dny nebyl doma, což mě navádí k myšlence, že jsem opravdu rád za to, že už nechodím do školy.  Musím se postarat o Besťu, protože tam moje mamka nemůže chodit pořád. Už takhle má svých problémů dost.

Dojdu na zastavku, strčím si do uší sluchátka a čekám na tramvaj.
Dvě minuty - nic, pět minut - nic, deset, dvacet, tak co je?

Přejdu k jízdnímu řádu.

Spoje sedm, dvacet dva a patnáct jsou do 13.4.2017 mimo provoz, náhradní doprava zajištěna.

No výborně, teď budu muset dva dny jezdit autobusem. Fakt zábava.

A tak se rozhodnu jít pěšky, čehož po pár minutách lituji. Proč jsem si jen nevzal ty rukavice? Proč? Já lama. Teď tu mrznu, super.

Po dlouhých minutách zmrzání dojdu domů. Totálně zmrzlý. Odemknu dveře a mě přivítí Besťa. ,,Ahoj, kamaráde," začnu ho hladit a zavřu za sebou dveře. Besťa na mě šťěkne a odejde do svého pelíšku.

,,Domov, sladký domov," svléknu ze sebe kabát a sundám si boty.

,,Mami, jsem doma," křiknu do útrob bytu. Myslím, že by tu moje mamka měla být, psala mi, že tu zůstane, když tu nejsem. Nic se ale neozývá.

Vejdu do kuchyně, kde najdu kousek papíru, položený na stole. Otevřu ho a na něm je vzkaz od mamky.

Ahoj, zlatíčko, musela jsem naléhavě odjet, změnil se čas u dalšího sezení. Už se lepší, i doktoři to o mně říkají, tak se neboj. Mám tě moc ráda. O Besťu je postaráno. Pusu, máma.

Papírek vyhodím do koše a posadím se na židli. Alespoň, že se lepší. Když si vzpomenu, jak to vypadalo předtím, než se dostala k doktorům, naskočí mi husí kůže. Brr.

------------------------------

Zdravím lidičky. Tak a tady máte další kapitolku o našich dvou sladoušcích😍🎉. Včera jsem měl imatrikulát🤵, takže kapitolka nemohla vyjít 😕, ale jelikož mám dneska volno tak tu je😘. Děkuji mocinky moc všem co tento příběh čtou, a také mé školní "mavy" skupince kterou jsem naučil Mavy slovníku 😂😂😂.
A dám vám malinký spoiler✒️📝: Další kapitola bude hóóódně zajímavá. Love ya marty_horak.

I'm sorry - MAVY ✔️Kde žijí příběhy. Začni objevovat