Objal mě kolem pasu a já mu obmotala ruce kolem krku.
Jeho obličej se začal přibližovat k tomu mému, když byl ode mě necelých pět centimetrů, odstrčila jsem ho.
„Seš normální! Vedle je mamka!“ vyjela jsem na něj, ale i přes moje rozčílení jsem ucítila jak se mi zrychlil tep a v břiše se rozletěli motýlci, takovej kousek zbýval a já bych se poprvé dotkla jeho nádherných rtů.
Zamračil se, ale po chvíli pochopil, neboť jsme uslyšeli blížící se kroky.
„Chcete nějak pomoci?“ uslyšela jsem hlas mamky a rychle se od Nicka odtáhla.
Odskočila jsem co nejdál od něj a nervozně si prohrábla vlasy.
„ne, všechno v pořádku“ usmála jsem se na ní a ona mi nenápadně pohledem naznačila, ať odejdu, protočila jsem oči a cestou z místnosti jsem nepatrně otřela ruku o Nickův bok.
V jídelně mi Zack řekl, že jde ven s kámošema a já ho zcela chápala, byla tu hrozná atmosféra, taky bych nejraději vypadla.
„Lunýýý?“ uslyšela jsem jekot Gábi a dusot jejích nožek.
„Co je?“ zeptala jsem se otráveně a dala ruce v bok, už při představě jak v kuchyni máma nabaluje Nicka mi bylo špatně.
„Já mám hlad, dáš mi něco k jídlu?“ začala prosit a upřela na mně štěněčí oči.
„Máma ti nedala večeři?“ zeptala jsem se udiveně.
Zakroutila hlavou a já jí pokynula rukou, ať si sedne ke stolu, na tváři se jí rozlil úsměv a skočila na jednu z volných židlí.
Otevřela jsem dveře do kuchyně a uviděla mamku, jak laškovně mrká na Nicka a přitom se k němu přibližuje, jeho výraz byl neutrální a mě tím totálně naštval.
Zakašlala jsem a mamka sebou trhla.
„Co je?“ zamračila se na mě.
„Za prvý bys mohla dát své druhé dceři večeři a nebalit tady cizí chlapy!“ vyjela jsem na ní, po té co jsem to dořekla mi došlo, že jsem to přehnala.
„Vypadni!“ zaječela na mě a já ucítila jak mě začal pálit nos a moje slzy se začli drát na povrch.
„Jo, to teda jdu!“ zaječela jsme na oplátku a vyběhla z kuchyně, práskla za sebou dveřmi a vyběhla schody do pokoje.
Vzala jsem do ruky tašku a začla do ní cpát oblečení a věci do školy, hodila jsem si jí na záda a do kapsy si strčila mobil.
Vyběhla jsem ven z domu a ucítila na kůži, že se ochladilo, už jsem se přestala ovládat a nechala slzy téct plným proudem.
Posadila jsme se na lavičku v parku a pozorovala dva lidi venčící své psy, bylo už dost pozdě, ale protože bylo léto, nebyla tma.
Zablikala mi v kapse SMS:
Kam si šla? Všechno v pohodě? Stavím se pro tebe ok?
Byla to zpráva od Nicka, bez rozmýšlení jsem mobil vypla a přitáhla si kolena k břichu.
O hodinu později:
Po dlouhém dívání do prázdna a přemýšlení, jsem si zapnula mobil.
10 nepřijatých hovorů a 15 SMS.
Hlásal display a já si otevřela hovory, všechny až na dva byli od Nicka.
Moje milovaná maminka se zmohla na blbé dva hovory, otevřela jsem SMS a začala číst.
Kde seš? Tvoje máma se o tebe bojí.
Ok, Já se o tebe bojím!
Lun, prosím!
Kde jsi?!
A takhle to pokračovalo.
Odepsala jsem mu krátkou zprávu.
Píšeš z postele mé mámy?
Byla jsem stále ještě naštvaná, hrozným způsobem mě bolelo, že tím že se mi líbí Nick, ubližuju mamce, ale ještě víc mi vadilo, že jí Nick nezastavil.
Začal mi zvonit mobil a já ho zvedla.
„Lun? Sakra, kde jsi?!“
„Odpověz na otázku“ řekla jsme nevýrazně a napjatě čekala.
„Ne, nejsem v posteli tvé matky“
„Fajn“
„Víc neřekneš?! Kde jsi?!“
„Proč?“ hrála jsem si s ním, líbilo se mi, když se o mě bál.
„Přestaň si dělat srandu a řekni, kde seš, vážně se bojím“ začal být zoufalý.
„Bojíš, jo? Vždyť mě znáš ani ne tři dny!“
„To neznamená, že jsem si tě neoblíbil“
„Fajn, jsem v parku nad kavárnou, ale domu jít nehodlám!“ típla jsem to a setřela si z tváře poslední slzy.
Uviděla jsme reflektory auta a uvědomila si, že se mi ulevilo, začínalo se stmívat a já dostala strach.
Auto zastavilo a vystoupil z něj Nick, když mě uviděl, dal se do pohybu, rozběhla jsem se a objala ho.
Nečekal to, ale když jsem ho k sobě přimáčkla, zasmál se, vážně už jsem potřebovala někoho obejmout.
Nasála jsem jeho vůni a zabořila mu hlavu do hrudi.
„Kam chceš vzít?“ usmál se na mě Nick a podal mi svoje sako, až teď jsem si uvědomila jaká zima mi je.
Pokrčila jsem rameny a nasedla do auta, zachumlala jsem se do saka a nechala moje víčka unaveně spadnout.
