14.část

396 28 2
                                    

„Pojď se mnou ven, prosím“ řeknu neutrálně a za ruku ho vyvleču ze sálu.

Hned jak vyjdeme z budovy nás pohltí tma.

„Co je?“ zeptal se jemně, a mě tím rozproudil další motýlky v břiše.

„Víš, já chtěla bych vědět, proč o mě tak usiluješ? Mamka po tobě touží, a ty chceš stále mě i po tom co jsem ti jasně řekla, že já ne“ Podívala jsem se mu zhluboka do očí.

Přistoupil ke mně blíž a krásně se usmál.

„Asi jsem se zamiloval“ zamumlal a naklonil se ke mně.

Jeho slova mi vyrazila dech, páni..

Nechala jsem jeho rty, dotknout se těch mých a konečně si řekla, že mu budu věřit.

„Řeknem to mámě?“ zeptala jsem se a propletla s ním prsty, došli jsme ke dveřím do budovy a Nick je džentlmenským gestem otevřel, prošla jsem a podívala se, co se za tu dobu v sále změnilo.

„Musíme najít tvojí mamku“ zamumlá neochotně Nick a já přikývnu.

„Není to o..“ myšlenku nedořekne a vyjeveně se zadívá na druhou strany sálu.

Taky se tím směrem podívám.

Stojí tam mamka a prapodivně se při tanci otírá o chlapa ve věku 30+

Co to má sakra být!

Pustím ruku Nicka a vydám se za ní, poklepu jí na rameno a čekám, až se na mě podívá.

„Mami?! Co to sakra děláš? Je to trapný!“ její hlava se na mě otočí a já si všimnu, že se směje.

„Mami?“

„Jééé, ahoj krásko, deš si zatrsat?“ zakolísá se a já se na ní vyděšeně podívám.

Je ožralá.

„Jde se domů“ zašeptám a chytnu jí za paži.

A do háje, kde je Gábi?

„Že tě o něco můžu poprosit“ usměju se dychtivě na Nicka a on mi úsměv oplatí.

„Jestli to není nic, co se týká tvé ožralé matky tak jo“

Udělám na něj psí oči a on pochopí.

„Ale no táák“ promne si oči.

„Prosííím, můžeš jí zavést domů?“

„No tak jo“ řekne poraženě.

„Děkuji ti“ usměju se na něj a políbím ho na spodní ret, usměje se a chytne mojí mamku kolem pasu.

„Ahoj“ mávne na mě.

„Neviděli ste tu, takovou malou holčičku s růžovýma šatama?“ zeptala jsem se postaršího pána a ten se na mě zářivě usmál.

„Támhle u baru“ ukázal na druhou stranu místnosti.

Vydala jsem se směrem k baru, kde měla Gábi stát.

„Gábi? Jdeme domů!“ řekla jsme jí rázně a chytila jí za ruku, společně jsme vyšli do studené noci.

Nothing for me (Cz)Kde žijí příběhy. Začni objevovat