Sedím na gauči v Nickově bytě a snažím se zastavit slzy, Nick stojí v koupelně a otírá si roztrhnuté obočí pomocí tamponku.
Každou chvíli slyším z koupelny zasyčení, neměl se s ním prát, ale ačkoli si to neuvědomuje, slepuje mi tím srdce zpátky k sobě.
„Nicku? Dě-Děkuju, už musím domů, tak ahoj“ zakřičela jsem smutně a vstala.
„Počkej!“ vyšel z koupelny a naskytl mi tím pohled na jeho zraněnou tvář, z roztrhnutého obočí mu tekla krev a vedle oka se mu začínala rýsovat modřina.
„Můžu ti zavolat?“ upřel na mě svoje nádherné oči.
Zakroutila jsem hlavou a vyběhla z jeho bytu.
°°°°°°°
Zablikala mi na mobilu SMS.
Miluju tě
Začala jsem znovu brečet, ať mě přestane už konečně mučit!
Otevřela jsem dveře do našeho domu a vešla do kuchyně, vytáhla jsem tabulku čokolády a začala jí pomalu jíst.
„Ségra nejez to, budeš tlustá!“ uslyšela jsem ječivý hlas Gábi a otřela si z tváře slzy.
„Jdi pryč!“ obořila jsem se na ní, když se posadila naproti mě.
„Neplač Luny“ zašeptala tiše a já se na ní udiveně podívala.
„Od kdy ti záleží na tom, jestli brečím nebo ne?“ Gábi se zvedla se ze židle a odcupitala ke mně jednou rukou mě obejala a druhou prohrábla moje rozcuchané vlasy.
„Odjakživa“ políbila mě na čelo a roztomile se zakřenila.
„Miluju tě ségra“ objetí ji opětuji.
°°°°°°°°°
Už dobrou hodinu ležím v posteli a dívám se do stropu.
Uslyším zavrzání dveří a tiché kroky, pootočím hlavu a uvidím malou postavu v pyžámku.
Moje peřina se nadzvedne a dotknou se mě ledové nožky mé sestry.
Obě nás přikryje a přitulí se ke mně.
„Nick je zlej, ale ty bys mu měla dát ještě šanci“ zašeptá.
Přimáčknu se k ní a nechám slzy volně plynout po mé tváři, zavřu oči a nechám svoji mysl, konečně si odpočinout.
