23.část

341 20 2
                                    

Když jsem si začínala myslet, že by jsme mohli fungovat jako opravdovej pár všechno se začalo kazit.

°°°°°°°°

Zazvonila jsem na jeho dveře a s úsměvem čekala, otevřel dveře a políbil mě na tvář.

Usmála jsem se a vešla do bytu, posadila se na postel a z tašky vyndala zabalený dárek a flašku vína.

„Ehm..co slavíme?“ zeptal se vyděšeně a začal se obouvat.

„Jsme spolu přesně měsíc“ řekla jsem naoko naštvaně, ale já věděla, že si na to kluci nepamatují.

„Kurňa!“ vyběhl ze dveří a já se rozesmála.

°°°°°°°°°°

Políbil mě a položil mi do ruky klíčky od bytu, v druhé ruce držel kytici růží a čokoládu.

„Jsem ráda, že tě mám“ oplatila jsem mu polibek a on mě povalil na postel.

Lehl si nade mě podepírajíc se, jen lokty.

Začal mi sundávat oblečení a když jsme na sobě leželi oba nazí, poprvé do mě vnikl.

(:DD ano nechce se mi to zatím popisovat)

°°°°°°°°

Rozednilo se a já vstala, byla jsem připravená udělat báječnou snídani.

„Proč jsi doma tak brzo?“ podívala jsem se tázavě na Nicka, který přišel z nové práce autodopravního dřív než normálně, na jeho tváři byl vidět smutek.

„Vyhodili mě“ zamumlal a zamkl se v koupelně.

Vedle mě začal zvonit Nickův mobil a já rychlostí doběhla ke dveřím do koupelny.

„Mobiil!“ zakřičela jsem a rychle se vrátila k snídani, která se mi začínala pálit.

„Kdo to byl?“ prostřela jsem stůl a položila před něj vajíčko s topinkami.

„Tvoje máma“ zamumlal smutně a vidličkou začal do vajíčka dloubat.

„Co chtěla?“ posadila jsem se naproti němu a zakousla se do topinky.

„Měla pro mě nabídku“

„A dál?“

„Prý když tě nechám na pokoji, vrátí mi práci“ dál se šťoural ve vajíčku a já od sebe naštvaně odstrčila talíř.

„Dělá si srandu?! Takhle tě vydírat? Ihned jí zavolám a řeknu, že bys na to nikdy nepřistoupil!“ zakřičela jsem naštvaně a vrhla se po mobilu.

„Nedělej to“ zamumlal a bylo slyšet, jak zadržuje slzy.

„Co?“

„Víš, jestli do zítra nezaplatím byt, vyhodí mě na ulici“ zamumlal.

„Takže, t-tu nabídku? Bereš?“ po tváři se mi začaly kutálet slzy, které na mé tváři už měsíc nebyly vidět.

„Musím“ složil si hlavu do dlaní.

„To je jako rozchod?“ zopakovala jsem pro mě, tak známou otázku.

Jemné pokývnutí hlavy, jeho obličej byl stále v dlaních a mně se rozlomilo srdce na tisíc kousíčků.

°°°°°°°°

Zazvonila jsem u domu Zackovi matky a věděla jsem, že už dlouho mě nohy neudrží.

Z dveří vyšel rozesmátý Zack, ale když mě uviděl, úsměv se mu vytratil.

Jen tak, tak moje tělo zachytil, když se hroutilo k zemi.

Začala jsem vzlykat a svalila se na zem, nesnášela jsem svojí matku za to co dělala, nesnášela jsem Nicka za to, jak moc jsem ho milovala a nesnášela jsem sebe, že jsem dělala to samé Zackovi.

°°°°°°

Když jsem své zlomené srdce vylila Zackovi, silně mě objal.

„Aspoň už jsi pro mě volná“ nakousl téma a já smutně zavrtěla hlavou.

„Teď ještě není čas, víš, já jsem zlomená“ zahuhlala jsem plačtivě do jeho ramene a on mě konejšivě pohladil po hlavě.

„Nesnáším ho!“ rozbrečela jsem se nanovo.

„Ne, ty ho miluješ“ opravil mě smutně.

°°°°°°°°°

Po dvou hodinách jsem byla schopná rozumně uvažovat, a moje druhá osobnost zákeřné holky, se začala projevovat.

„Mám plán“ zamumlala jsem k Zackovi sedícímu u počítače.

„Poslouchám“

°°°°°°°°°°°

Došli jsme před veliký dům, ve kterém pracovala moje máma a teď i Nick.

Přesně ve 4 hodiny, měl Nick vyjít, teda podle máminých informací, které mi dala s velkou neochotou.

Nothing for me (Cz)Kde žijí příběhy. Začni objevovat