26.část

389 29 5
                                    

„Pojď dál“ zamumlala jsem a bez vzhlédnutí dál dělala úkoly.

„Lun?“ uslyšela jsem hlas mamky, která právě vešla do pokoje, podle zavrzání postele jsem poznala, že si sedla.

„Mami?“ odpověděla jsem ironicky.

„Volal Nick“

„Bezva“

„Nechceš to snad slyšet?“

„Klidně se s nim vyspi“

„Jak to se mnou mluvíš mladá dámo?!“ vyjela mamka, ale já si dál nezaujatě čmárala do sešitu.

„Chce odejít z práce“ tohle mi vyrazilo dech, proč by to dělal?

„Proč?“ konečně jsem se na ní podívala.

„Protože prej si vybral špatně, a chce se to pokusit napravit“ promnula si unaveně oči mamka.

„Což znamená?“ nechápala jsem to.

„Že tě miluje víc, než svůj životní sen“

°°°°°°°°°

„Lun?“ ozve se z telefonu hlas Zacka.

Zahuhlám v souhlas a čekám co potřebuje.

„Volal mi Nick a ptal se, jestli spolu chodíme, řekl jsem že ne“

„Děkuju, za všechno“ típnu mu to a jdu dál parkem, když se dostanu až ke konci, zabočím a vydám se ke kavárně.

Se svojí partičkou tam sedí Alex, vydám se neohroženě k němu.

„Ahoj“ mrkne na mě a já mu pozdrav opětuju.

„Ehm..mohl by si na chvilku?“ ukážu směrem ven z kavárny.

„Oni už stejně jdou“ významně se na svojí partu podívá.

Všichni se jako na povel začnou zvedat a naštvaně odcházet když v kavárně zbudem jen mi dva a pár dalších zákazníků, posadím se vedle něj.

„Za ten včerejšek se omlouvám, mohli bysme jít k tobě teď? Mám chuť na kafe“ usměju se, vážně mě moje chování mrzelo, tak jsem to chtěla napravit.

„Jsi v kavárně baby, kafe si můžeš dát tady“

„Jejich mi nechutná“ abych řekla pravdu, každý můj kamarád ví, že kafe nepiju vůbec.

„Tak půjdem k nám no“ oči se mu rozzářily, na chvilku z něj šel vážně strach.

°°°°°°°°°

Jeho byt byl nedaleko toho Nickova a mě se po něm zase začalo stýskat.

Na mobilu mi zablikala SMS.

Všechno mě mrzí, miluju tě a udělám cokoli, abych tě získal zpátky

Začalo se mi chtít zase brečet, tak jsem radši mobil zamkla a položila na stolek vedle Alexova gauče.

„Bydlíš sám?“ začala jsem si byt prohlížet.

„Ne, s rodičema, ale ty jsou na dovolený“ zasmál se a začal vařit kafe.

Když bylo hotové, posadil se vedle mě na gauč a podal mi ho, s nechutí jsem se ho napila a položila na stolek vedle mého mobilu.

Alex se ke mně naklonil a drsně mě políbil na rty, rychle jsem se odtáhla a zmateně se na něj podívala.

„Promiň, ale co to děláš? Vždyť víš, že chci tvého bratra“ pokroutila jsme nad jeho troufalostí hlavou a rozrušeně si prohrábla vlasy.

„Myslíš, že mě to zajímá? Kdybys nebyla dobrá, můj bratr by s tebou tak dlouho nechodil“ mrkl na mě.

Nechápala jsem, na co naráží, tak jsem se ho zeptala.

„Jak jako dobrá?“

„Jak asi“ rozesmál se a položil mi ruku na stehno, už jsem to pochopila, ale tenhle hošánek nechápal, že jsem s Nickem spala jen jednou.

„Přestaneš mě ohmatávat?“ naštvaně jsem vstala z gauče, vážně jsem si chtěla jen popovídat, né se tu nechat znásilnit.

Stáhl mě zpátky k sobě a povalil na gauč.

„Nech toho!“ nakopla jsem ho, on ale moji nohu chytl a surově se na mě posadil.

S úchylným úsměvem ze mě svlékl tričko a začal se probojovávat pod moji podprsenku.

Začala jsem na něj křičet, ale on byl vážně silný, takže mými utoky na něj, jsem ničeho nedocílila, když mi po tváři stekla slza, věděla jsem, že dnes budu spát s někým jiným nežli bych chtěla.

Když jsem měla svlečené i kalhoty, Alex si svlékl i ty svoje a začal mě hladově osahávat po těle.

V zámku zarachotili klíče a s Alexovým prvním vniknutím do mě, se dveře otevřely.

Mezi nimi stál Nick s novinami v rukou, když si vyzul boty a  rozhlédl se, všiml si mého ubrečeného obličeje a nahých těl, které se hýbali ve stejných rytmech.

„Ty hajzle!“ vrhl se k nám Nick a vší silou napálil Alexovi pěstí do tváře, Alex se ze mě svalil na zem a rychle si nasoukal kalhoty, Nick mu uštědřil další ránu, které se však lehce vyhl.

Nothing for me (Cz)Kde žijí příběhy. Začni objevovat