Malý krůček od cíle.

8. Pravda

Him samozřejmě zpanikaří.

***

,,Co tím myslíš? " řekne hodně vyděšeně. ,,Hime vím, že neumíš lhát. Tak mi řekni co u tebe dělala má sestra?" Him uhne pohledem na Kael. ,,Kdy?" optá se víc vyděšeně. ,,Dneska. Mezi snídaní a výjezdem?" Uvidím jak se Him začíná potit. ,,To by stačilo. Je vidět, že máš pravdu. Hime jestli to nechceš přiznat tak je to v pořádku. My dva jsme se taky nechtěli přiznat. Jenže jde o to, že se to s tebou a Kael táhne už nějakou dobu. Klidně nic neříkej, ale nepřectírej, že se mezi vámi nic neděje. Akorát jí budeš chtít víc a ona tebe taky." řeknu a sedne si. ,,Máš pravdu Kaselin. Měli by to všichni vědět. " Him se otočí na Kael. ,,Kael budeš stále se mnou chodit, ale i na veřejnosti? " zeptá se jako by ji žádal o ruku. ,,Promiň Hime. Já takhle nemůžu. " Řekne a sedne si dopředu. Udivim se. ,,Nech je být. Oni si to vyřeší. " Usměje se na mně Daem. Úsměv mu oplatím. Řidič nastartuje auto a vyrázíme.

***

Cesta snad bude nekonečna. Vezmu si blok a začnu kreslit. ,,Copak to děláš? " vyndá si z uší sluchátka. ,,Jen tak si kreslím. Je tu totiž nuda." ,,Neboj až dojedeme, tak se nudit nebudeš. " Daem se ke mně skloní a políbí mně. Já mu to oplatim. Dokreslím obrázek. Dívka co sedí na skále a kouká dolů váhavě. ,,Proč si to nakreslila?" zeptá se mně. ,,Má to svůj smysl. Dívka co celý život váhala a přišla o to nejcennější na světě. Jako předloho jsem použila naši horu ve městě. " Daem se na to zadívá. ,,Je ti podobná... Mám o tebe strach." ,,Neboj králíčku, mám tebe." Usměju se na něj. On stočí pohled do mobilu. Pak zas na mně. ,,Ty jsi mi řekla králíčku?" ,,Em...ano. Vadí? " ,,Ne. Jak tě vlastně napadla?" ,,V nákupním centru si mi dal králíčka. " vezmu mobil a ukážu mu přívěšek. ,,Dala jsem si ho na mobil, protože ten mám u sebe vždycky." Usměje se. ,,Nechceš se mnou poslouchat?" ,,Já nevím. Abych ti to nějak nenarušila." ,,Ale jdi. Budu rád. Aspoň budu blíže k tobě. " ,,A to nejsi??" kouknu vyzývavě. ,,Ale jo jsi. Jen ne tak moc." Políbí mně. Já mu to oplatím. Zvednu se a kouknu po autobusu. Všichni budou spát. Jen Kael a Him budou koukat do mobilů se sluchátkami. ,,Co se děje? " ,,Máme chvíli pro sebe." řeknu a zpět si sednu. Daem se usměje a začne mně lehce líbat. Budu mu to oplácet. Ještě díky tomu, že mezi sedačkami nejsou opěradla. Víc se k sobě přisuneme. Daem mi jednou rukou zajede pod tričko na bok. Dám ji zas ven. ,,Ne tady. Někdy bude čas. " řeknu a budu pokračovat. Autobus bude zastavovat. Pomalu přestaneme až úplně. Miluji tě lásko. " řekne mi a já se usměju. ,,Ale já tebe taky.." polknu. Zbalim si rychle všechny věci. ,,Tak je to tu. Skocim si domu pro pár věcí. Uvidíme se asi až v aréně, že? " zeptám se. ,,Asi ano. Půjdu ještě za mamou. Dlouho jsem ji neviděl." ,,Tak dobře. " políbim ho a výběhnu ven. Proběhnu okolo maminího kadeřnictví, okolo cukrarny tetičky Suzi a přes náměstí. ,,Lin..." ozve se za mnou hlas. Budu stát před domem a tak se otočím. ,,Ale kdopak to tu je? Můj malí rošťák." Bude to malí kluk. Hned se ke mně rozběhne. Vše pustím a chytnu ho. Pořádně ho obejmu a vyzvednu do vzduchu. ,,Lin...Hodně si mi chyběla. " ,,Ale ty mně taky." Odpovím. ,,Kaselin? Jsi to opravdu ty?" ozve se další hlas. ,,Paní Hyungová...moc ráda vás vidím. " ,,Dlouho jsem tě neviděla. Ani v kadeřnictví. " paní Hyungová k nám přejde. ,,Jela jsem totiž do města zkusit svůj sen. Bohužel mi nevyšel a tak jsem to zkusila jako kadeřnice. " Usměju se na ní. ,,Jsem ráda, že jsi zpátky. " ,,Ano, ale jen na chvilku. Zítra zas odjíždíme. Musíme na turné. " ,,Ty musíš na turné? A s kým? " Udiví se. ,,Mami..." ozve se zas hlas, ale až moc známí. Obě se otočíme. Vidím jak paní Hyungové tečou slzy. Osoba k nám přejde a pevně ji obejme. ,,Synu...ty jsi zas doma.." bude brečet víc. ,,Synu?" udivim se. ,,Lin ty neznáš mého bratra?" zeptá se mně malí kluk. ,,Právě, že znám, ale asi né moc." Sklesnu. ,,Lin co tu děláš? Myslel jsem, že jdeš domů. " ,,Ano to jdu. Vždyť bydlím tady." ukážu na malí dům za mími zády. ,,Já zas tady." ukáže na dům před námi. ,,Daem co se to tu děje? " zeptá se paní Hyungová. ,,Em...mami tohle je Kaselin." ,,Ale to já vim. Obvykle mám od ní účes. Ale já nechápu co se to tu děje? " optá se znovu. ,,Lin je naše nová kadeřnice a má... " ,,A tvá přítelkyně. Jen se přiznej bratře. " Kouknu se kdo to je. Podle očekávání otrávená Kael. ,,Je to pravda?" zeptá se malí kluk. ,,Pravda...pravdoucí." řekne sklesle Daem. Paní Hyungová a malí kluk v mém obětí se udiví. ,,Ale to je úžasné. " vyhrkne po chvíli paní Hyungová. Oddechnu si. ,,Lin já našel to místo. " pošeptá mi malí kluk. Vezmu si ho stranou. ,,A dostal jsi se tam?" kývne mi na to. ,,A máš tu mapu?" ,,Ano mám. " řekne klidně. ,,Tak mi jí dones. Něco ti dám. " okamžitě se rozběhe do domu. Vrátím se zpět k ostatním. ,,Jste tak roztomilí." řekne paní Hyungová. ,,Mami já myslela, že budeš naštvaná jako si byla na mně a Hima." vloží se do toho Kael. ,,Ano to jsem byla, ale to bylo něco jiného. " Kael se naštve a odejde do domu. Po chvíli přiběhne malí kluk. ,,Tak a teď můžeš jít pro ten dárek. Je v kadeřnictví u mamky." kývne mi na to a zmizí. Mapu uklidím do tašky. ,,Takže já si zajdu pro nějaké věci a přijdu. Musíme se připravit. " kývnu mu na to. ,,Tak pojď mami. Musíš mi toho hodně říct." Daem odejde se svojí mámou. Vezmu si věci a přejdu k domu. Opatrně otevřu a vklouznu dovnitř. Všichni budou v obýváku až na mámu, která bude v práci. Neslyšitelně půjdu do pokoje. Zavřu dveře a padnu na postel. Po chvíli vstanu a začnu se balit. ,,Linki ty jsi doma?" ozve se za dveřmi dívčí hlas. ,,Ano, ale jen na chvilku. Musím si zbalit." uslyším zvonek. ,,Jdu otevřít. " řekne dívka. ,,Linki je tu Cookie..."