Malý krůček od cíle.

12. ,,Já jsem...jsem ti lhala."

To nevěstí nic dobrého.

***

Budu v šoku. On si mně bude stále prohlížet. ,,Chci se omluvit za své chování. Přehnal jsem to." Zpoza zad mi dá kytku. ,,Ach...Lásko... Já nevím co říct. " ,,Neříkej nic a jen si to vychutnej." Přitáhnu si jeho ústa na své. Tím pádem uvidí dovnitř. ,,Ty jsi tu někoho měla? " Zarazím se. ,,Em...já... Ano měla. Měla jsem tu blízkou kamarádku." Usměju se. ,,Nechceš jít dovnitř? " On mi na to kývne a tak ho stáhnu dovnitř. Kytku položí na malí stůl v chodbičce. ,,Lin jsi v pohodě? " ,,Em...já... Jo jsem. Jen jsem nervózní, protože za deset minut, ani né, mají přijed rodiče s bratrem. Dlouho jsem ho neviděla. " Daem se usměje. Pak mi dá malou obálku. Otevřu ji a v ní bude pozvánka na uvítací večírek. ,,Vše jsem zařídil, zlato." Ukápne mi slza štěstí. Pak si ho zas přibliží a políbím. Začne mně líbat a já mu to budu s chutí oplácet. Docela rychle se dostaneme do mého pokoje. Po cestě spadne všechno oblečení na zem.

***

Zas budeme udýchání. Tentokrát budu na Daemovi sedět a mít opřenou hlavu o jeho hruď. Budu rychle vydechovat horký vzduch. ,,Lin?" ,,Hem..." Udivím se a zvednu hlavu. ,,Miluji tě lásko." Usměju se. ,,Ale já tebe miluji víc." Nakloním se k jeho uchu a pošeptám mu to. Pak si olíznu spodní ret. Vím, že to zbožňuje. Celé jeho tělo se zachvěje. ,,Copak? Že by si mi tu tál?" zeptám se. ,,Já už ani tát dál nedokážu. Až moc si mně rožhavila." Usměje se na mně. ,,A ty snad nejsi rád? " Udivím se a pak to změním s cutie výrazem. ,,Jsem a moc, ale možná nejsem dostatečně. " Daem si mně stáhne pod sebe a já vypísknu a zasměju zároveň.

***

Políbím ho a dám mu tričko. On si mně přitáhne a začne líbat. Přitom mi bude zapínat košily. ,,Daem?" zeptám se když se konečně nadechnu. Z mého hlasu pozná strach. ,,Děje se něco lásko?" ,,Já jsem...jsem ti lhala." Sklopím hlavu. ,,Já vim. Odpouštím ti. Nemohla jsi za to. Byla jsi opilá a já to chápu. " Zvedne mi hlavu a přisune si moje ústa na své. Budu to nechápat. ,,Jak to víš? " ,,Za prví to bylo poznat. Viděl jsem Cookieho jak včera k tobě šel. Za druhý jsem vás ráno slyšel... " Potečou mi slzy. ,,Nebreč lásko. Až moc tě miluji, že bych bez tebe nedokázal být. Odpustil bych ti snad úplně vše. " Usměje se a znovu mně políbí. Pár krát zamrkám. ,,Tak pojď. Tvůj bratr musí už čekat. " Chytne mně za ruku a odvede ven před auto. Otevře mi dveře a já nastoupím. Pak za mnou zavře a nastoupí. ,,Děje se něco lásko? " ,,On tam určitě bude. Bude ti to chtít vše říct. Určitě ti i něco nalže...." Daem mně políbí. ,,Lásko já mu věřit nebudu. Věřím jen tobě. " Usměje se a já mu úsměv oplatím. Po cestě zapnu mobil s písničkami. Daem pozná některé písničky, protože budou on něj a skupiny. Někdy však padnou jiné, ty co znát vůbec nebude. Já však jo. Budou to totiž mé. Cesta uběhne trochu pomalu, ale i rychle. Zastaví na druhém konci města. ,,Proč jsme tu?" zeptám se s údivem. ,,To je to místo. Udělali jsme večerní kino. Všichni dali ruku k dílu. Schromáždilo se tolik videí a fotek, že jsme udělali prezentaci. Samozřejmě, že Namie do toho dal víc. " ,,On je váš leader, že? " Jen mi přikývne. ,,Koukám, že ještě nic nezapočalo. To je zvláštní. Už tu měli být." Daem vystoupí a půjde mi otevřít. Opatrně vystoupím. Hned ke mně přiběhne malá dívka. ,,Linki...Kde jsou rodiče?" zeptá se mně. Vyděšeně jí odpovím, že nevím. Ona zas odběhne pryč. ,,Něco se stalo. Rodiče by nikdy nepřijeli pozdě. Něco se jim stalo. " Vezmu mobil a začnu vytáčet mámu. Někdo mi chytí ruce. ,,Já to vyřídím. Ano?" Kývnu mu na to a dám mu mobil. Vezme si ho. Otočí se ke mně zády. ,,Dobrý den paní Moneová, chci se zeptat kde jste?" Nic neuslyším. ,,Ano....dobře...tak nashle." Otočí se ke mně. ,,Tak co?" zeptám se vyděšeně. ,,Tvůj bratr musel na převaz. Prý má zlomenou ruku, tak jeli ještě do nemocnice. Do jedné hodiny odpoledne budou zpět." Přitáhne si mně a obejme. ,,Buď v klidu. Jsou v pořádku a to je důležité. " Usměju se. Daem to však neuvidí, protože budu mít hlavu zabořenou v jeho hrudi. ,,Daem?" Zvednu hlavu. ,,Hmm..." koukne na mně. ,,Mám strach." ,,Z čeho lásko? " optá se. ,,Mám strach, že se tě nikdy nenabažím." Usměju se. Daemovi to hned dojde a políbí mně. ,,Ty jsi, ale nemehlo. Myslel jsem, že máš z něčeho strach a něco se stane. A ty tohle." Políbím ho. ,,Ale vždyť se může něco stát. Ty snad nevíš, že po tobě prahnu?" řeknu tím cutie výrazem a ještě se olíznu. Vím, že to s ním zamává. ,,Zatím si mi to nedokázala..." Políbí mně. ,,Ale jo. Asi ti to moc nestačilo." Přitáhnu si ho a políbím. ,,Máme ještě hodinu a půl. Copak chceš dělat lásko?" zeptá se mně. Lehce se zamyslim. ,,Chci být s tebou. Co takhle si udělat procházku? " usměju se. Daem mi na to kývne. Chytí mně za ruku a pomalu vyrazíme. ,,Daem...Kaselin..." ozve se za námi hlas. Otočíme se. ,,Co se děje Jumi?" zeptá se Daem. ,,Chtěli jsme něco zazpívat, ale potřebujeme tě. Pak nás ještě napadlo, že by jsi si dal sólo s Kaselin. Taková ta romantika a tak. Šli byste do toho?" Sklopím hlavu. ,,No my jsme si chtěli udělat procházku." odpoví Daem. ,,No tak nic. Mysleli jsme, že by to bylo fajn. Nějak tedy zařídíme zábavu." Jumi bude na odchodu. ,,A co si udělat teda tu procházku potom?" ,,Ale lásko já chtěl být jen s tebou. Tady bychom neměli chvíli pro sebe. A navíc až ti přijede bratr tak chci aby jsi se věnoval i jemu." Zvedne mi obličej. ,,No já nevím. Přijde mi to neférové. " ,,Vždyť pak můžeš zpívat i bráškovy." Usměju se. ,,Máš pravdu. Kam tedy půjdeme? " ,,Já myslel, že víš. " Zamyslím se. ,,Co jít k pramenu?" Daem mi na to kývne.